Soud je v rodině až to nejzazší řešení
S JUDr. Danielou Kovářovou, autorkou nového seriálu LN, o důležitých tématech, která seriál podrobně rozebere a vysvětlí
LN Právě dnes začíná už třetí seriál s právní tematikou, který pro Lidové noviny připravujete. V čem se bude lišit od loňských seriálů o dědickém a rodinném právu?
Rodina je složitý komplex ekonomických, právních a příbuzenských vztahů. Předchozí seriály upozorňovaly zejména na právní novinky, které od roku 2014 zavedl nový občanský zákoník. Když ale v rodině nastane skutečný problém, s právem si nevystačíme. Rodina vždy byla primárně ekonomická jednotka, a tak jsme si řekli, že tento seriál postavíme na ekonomice, ale s přihlédnutím k tomu, že je velký rozdíl mezi finančními vztahy v rodině a mimo ni. k soudu a pak se přou s advokáty v zádech. To vyvolá obrovskou averzi. Rodinní právníci přitom dobře vědí, že existuje tisíc způsobů, jak se mohou vztahy zlepšit.
LN Seriál je tentokrát rozdělen do čtyř částí, přičemž každá detailně rozebírá jednu specifickou oblast. Prvním okruhem je společné jmění manželů (SJM). Co je podle vás klíčová věc, kterou lidé u SJM podceňují nebo již si neuvědomují?
Právní vědomí o manželském majetkovém právu je mezi Čechy z mojí zkušenosti dobré. Problém je ale v tom, že muži s dnešní koncepcí hluboce nesouhlasí a ženy svá práva vymáhají prostředky, které jsou pro muže nepřijatelné.
LN Jak to myslíte?
Ženy tvrdě vyžadují polovinu mužova majetku, na což by striktně právní optikou asi měly právo. Muži s tímto nastavením ale až na naprosté výjimky nesouhlasí, což vede k tomu, že dělají všechno pro to, aby ženinu polovinu zmenšili. Patrně by muži měli více promýšlet a ženy by měly více zvažovat, spíše vyjednávat a mít aspoň něco než se dlouhé roky soudit.
Celé mě to vede k úvaze, že zjevně máme problém. Dává smysl trvat na systému, který polovina společnosti neakceptuje? Je to téma k zamyšlení pro zákonodárce. Kdybychom ale SJM zrušili, dostaneme ženy do velmi nevýhodné situace a pomůžou si jen muži. To by také nebylo férové.
LN Nakolik jsou používány takzvané předmanželské smlouvy, kterými lze společné jmění manželů rozšířit nebo zúžit?
Statisticky jen v asi deseti procentech případů.
LN Většinou se o manželském majetkovém právu mluví, když se po rozvodu rozděluje majetek. Jak je to ale nastavené v případech, kdy se musí vyřešit i dluhy? Nakolik může být postiženo společné jmění kvůli dluhům, které napáchal jen jeden z manželů, třeba závislostí na hracích automatech?
Tento případ je často zmiňovaný jako to největší nebezpečí, které může společné jmění potkat, ale v praxi se s tím setkávám jen výjimečně. Případů, kdy by jeden manžel byl světec a druhý všechny peníze prošustroval na drogách nebo se zadlužil v hráčském doupěti, těch moc není. Mnohem častější je, že se manželé zadlužují půjčkami, ale příjem spotřebovávají oba. Třeba když si jeden půjčuje, aby zastřel ztrátu zaměstnání, nebo kvůli tomu dokonce páchá trestnou činnost. Právo dnes vyvažuje práva a povinnosti obou manželů a zároveň i věřitelů, kteří mají právo, aby byli uspo- „V rodině se na právo často zapomíná,“ kojeni. Nebylo by spravedlivé říci, že vždy odpovídá jen ten manžel, který se zadlužuje.
LN Druhá část seriálu se bude věnovat tématu „rodinných pohledávek“. Na co byste hlavně upozornila?
Velkou část tohoto tematického okruhu tvoří problematika výživného. V této souvislosti je zajímavé téma správy majetku dítěte. Teď nemyslím případy, kdy je dítě bohatší než rodiče, protože třeba něco zdědilo nebo hrálo ve filmu. To jsou výjimečné případy. Spíšemám na mysli to, kdy jeden rodič má dítě v péči a druhý na něj platí vysoké výživné.
Mezi právníky se začíná debatovat o tom, že by měl rodič přijímající výživné vypracovávat vyúčtování, na co jsou peníze vynakládány. Velmi často jsou vztahy tak napjaté, že se otec zdráhá platit, protože má pocit, že z výživného na
Jde také o to, zda příbuzný dovede prosbu o půjčku odmítnout. Mnohdy k tomu odvahu nenajde. Velmi těžko tam vsunete právo, když rodinné vztahy a tradice a rodinná soudržnost velí pomáhat, „protože je to přece rodina“. Nejde jen o půjčky, ale třeba i poskytnutí bytu. Ve fungující rodině se velmi těžko říká ne. Velmi často to přitom není vzájemné, spíš je jedna strana zdrojem peněz pro zbytek rodiny.
Pokud navíc podle desatera ctíte své rodiče, tak jim peníze obvykle půjčíte, i když máte pochybnosti o tom, jak je použijí. Obdobně to funguje i naopak.
My právníci můžeme jen doporučit, aby člověk měl vždy v ruce papír, protože v rodině často nejsou svědci nebo příbuzní nejsou ochotni svědčit. Půjčovat v hotovosti jen na dobré slovo je samozřejmě dost riskantní, uplatnit takovou pohledávku u soudu je ale mnohem těžší. A vymáhání dluhů zpátky je složité, takže se pracuje s různými ultimáty a protislužbami. Soud je až nejzazší možnost.
LN Kdy typicky nastávají problémy?
Největší potíž nastává, když se zhroutí rodinné vztahy. Vezměme třeba situaci, kdy více částí rodiny bydlí v jednom velkém domě. Dokud rodina funguje, vypadá všechno dobře, ale když se pak vztahy rozpadnou, vznikají letité soudní spory. Třeba o údajný dlužný nájem v situaci, kdy člen rodiny bydlel v bytě dlouhé roky zadarmo. Složitě se dokazuje, na základě jakého titulu tam bydlel a zda něco dluží.
LN Stojí tedy za to v některých oblastech na formalitách trvat? Například když darujete nemovitost ještě za života, takže v ní bydlíte, nebo pokud jde o chalupu, na niž jezdíte – v těchto případech je jistě namístě zřídit věcné břemeno, nemyslíte?
V rodině se často spoléhá na to, že příbuzenské vztahy nahradí formalitu, kterou právní vztahy mají. V seriálu upozorníme na to, jak lze právně vztahy zakotvit a jak zvýšit právní jistotu při případném sporu.
Já obecně doporučuji dva přístupy. Za prvé, když něco děláte, tak to nekamuflujte jako něco jiného. Dříve byly jiné daně z darování, dědění a z převodu nemovitosti. Dnes už to vyjde nastejno, ale přesto se setkáváme s tím, že lidé kamuflují jeden úkon za jiný. Podle mě se to nikdy nevyplatí.
A za druhé je dobré mít alespoň nějaký písemný důkaz, třeba ve formě smlouvy nebo potvrzení. Problém není v tom, že by lidé nenašli notáře nebo advokáta, který by to sepsal. Problém je v tom, že když jsou vztahy dobré, tak žádnou smlouvu opravdu nepotřebujete. A když nejsou dobré, tak vám bohužel nepomůže. Náprava soudní cestou je časově i finančně náročná a vztahy v rodině nenávratně pokazí.
LN Posledním okruhem seriálu je dědictví. Na co byste v této oblasti zvláště upozornila?
Dědění je obrovská oblast práva a nový občanský zákoník do ní vnesl řadu novinek. První seriál z loňského srpna přinesl jen ochutnávku a nyní některé problémy rozebereme hlouběji.
Třeba v souvislosti s tím, že pokud byste trval na rozdělení majetku podle dědění ze zákona, pak se řízení může táhnout dlouhé roky. Pamatuji si jeden případ, kdy projednání dědictví trvalo sedm let. Předmětem dědictví byla zemědělská usedlost po bohatém restituentovi a během těch sedmi let zchátrala natolik, že se její hodnota snížila na desetinu. A to jen proto, že se příbuzní nebyli schopni domluvit.