Anketa: Francie, nemocná země?
Zítra se ve Francii koná první kolo prezidentských voleb, které se od těch předešlých v mnoha ohledech liší. Současný prezident François Holland rezignoval na obhajobu mandátu. Kandidáti klasických politických stran, pravicových republikánů a levicových socialistů, nepatří k favoritům. Velká část voličů zůstává do poslední chvíle nerozhodnutá. Do druhého kola volby mohou podle průzkumů postoupit čtyři kandidáti. A z nich dva, Marine Le Penová a Jean-Luc Mélenchon, zastávají extremistické postoje. A to i v těch otázkách, které se netýkají jen Francouzů.
Kandidátka extrémní pravice i kandidát extrémní levice volají po vystoupení Francie z eurozóny, či dokonce z Evropské unie. Tento krok by ale nutně vedl k rozpadu uskupení, na jehož existenci mají i Češi vitální zájem. EU může existovat bez Británie, ale ne bez Francie, svého zakládajícího člena a tahouna evropské integrace. Extrémní kandidáti projevují také velké sympatie k Putinovu Rusku. Strana Marine Le Penové bere peníze z Moskvy. A socialista Jean-Luc Mélenchon otevřeně hovoří o možnosti revize ukrajinsko-ruských hranic. Podobnou vstřícnost k Putinově politice projevil i kandidát republikánské pravice François Fillon.
Volby probíhají v nervózní atmosféře hrozby útoků islamistických radikálů. K poslednímu došlo v samém srdci Paříže ve čtvrtek večer. Výsledky voleb rozhodnou nejen o Francii, ale i Evropě a zprostředkovaně také o Česku. Požádali jsme proto devět Čechů dlouhodobě žijících ve Francii a tři Francouze (přesněji řečeno dvě Francouzky a jednoho Francouze) s vazbami na Česko, aby nám odpověděli na následující otázky: „Budou letošní prezidentské volby pro Francii jiné než prezidentské volby předešlé? Jestliže si myslíte, že ano, tak v čem? A mohl/a byste čistě ze svého osobního pohledu stručně formulovat, jak a v čem se Francie za posledních řekněme pět až sedm let změnila? Jak se to projevuje v každodennosti, kterou kolem sebe vidíte a cítíte?“
Jejich odpovědi vyplňují následující tři strany.