Postupují.

nou z nejsledovanějších a nejdůležitějších událostí letošního roku.

Druhé kolo voleb tak bude i bojem o budoucí podobu Evropy. Pokud by v něm vyhrála Le Penová, snažila by se dosáhnout takzvaného frexitu, tedy vyvedení Francie z Evropské unie. Pokud by sedmadvacítku opustila po Británii další velká země – a také jedna ze zakládajících – ocitla by se zřejmě evropská integrace v troskách.

Macron byl naopak ze všech kandidátů nejvíce proevropský. V programu má například posílení ostrahy unijních hranic či společný rozpočet pro eurozónu.

Le Penová a Macron se ostře liší i v postoji k Rusku. Zatímco Macron je pro zachování nynějšíchmezinárodních sankcí, Le Penová, která se před volbami setkala s prezidentem Vladimirem Putinem, je pro jejich zrušení. Chce se stáhnout i z vojenského vedení Severoatlantické aliance, Macron by vztah země k NATO neměnil.

„Pro nás je lepší, že se do druhého kola dostala Le Penová, a ne Fillon, protože je prakticky jisté, že Emmanuel Macron vyhraje. Pro zbytek Evropy je ale znepokojivé, že se populističtí politici jako ona dostanou tak daleko,“řekl LN Guillaume Albert-Fournier, asistent jednoho z poslanců, kteří se přidali k hnutí En Marche!. Macronovi bezprostředně po vyhlášení prvních výsledků vyjádřil podporu i kandidát vládních socialistů Benoit Hamon, jenž zůstal hluboko v poli poražených.

Před volbami se spekulovalo o apatii voličů amožné nízké účasti, jež by nahrála pravici, nakonec ale doma zůstalo podle prvních odhadů 23 procent Francouzů, jen o tři procenta více než v roce 2012. Téma na stranách 4 a 5 O prezidentských volbách ve Francii čtěte i na poslední straně