Česko je baštou liberálních Turků
Turci v Česku
PRAHA K výsledkům nedávného referenda v Turecku, které zemi změní v prezidentský režim, podstatnou mírou přispěli turečtí občané žijící v zahraničí. Zatímco v celkových výsledcích posílení pravomocí turecké hlavy státu Recepa Tayyipa Erdogana odsouhlasilo 51,4 procent hlasujících, tedy těsná většina, v mnoha zemích EU získal prezident silnou podporu. Ve Francii a Německu dvě třetiny, v Belgii dokonce „Ano“hlasovaly tři čtvrtiny zahraničních Turků.
Jedna země ovšem z přehledu vyčnívá – Česko. Čeští Turci se projevili jako liberální voliči. Z těch, kteří přišli volit na pražskou ambasádu, lístek Erdoganovi vhodil jen každý osmý. A to je vůbec nejméně ze všech zemí EU i Balkánu.
S nadsázkou řečeno se tak v Česku usazení Turci projevili jako exponenti „istanbulské kavárny“. Za liberální orientací turecké menšiny v Česku jsou hlavně demografické a ekonomické důvody. Drtivá většina z více než dvou tisíc Turků, kteří u nás žijí, jsou mladí, vysokoškolsky vzdělaní lidé z velkých měst – tedy sociální vrstva, v níž nejsná- ze najdeme Erdoganovy odpůrce.
„Česko nezažilo vlnu přistěhovalectví vesnického obyvatelstva z tureckého vnitrozemí jako třeba Německo,“říká Martin Alamça, kytarista a zpěvák skupiny Metamorphosis, který má turecké kořeny.
A podobně to vidí také Petr Kučera, politolog z Hamburské univerzity. „Česku chybí nevzdělaní přistěhovalci z Anatolie ze sociálně nejnižších, konzervativních vrstev či jejich potomci jako v Německu. Většinou jsou to mladší lidé s vyšším vzděláním, mají slušné zaměstnání, jsou sekulárně zaměření, nezřídka žijí ve smíšeném manželství a necítí se vyčleněni ze společnosti,“vysvětluje.
S profilem lépe situovaných migrantů koresponduje také fakt, že polovina z českých Turků žije v Praze, která nabízí dobré pracovní příležitosti v mezinárodních firmách.
Více než dvoutisícové turecké menšině, která se prudce rozrůstá, dominují mladí lidé s vyšším vzděláním.
Gülenovci i Kurdové
Svou roli, proč jsou čeští Turci zaměření proti Erdoganovi, hraje ovšem i náboženství a etnická příslušnost. V Česku žije několik stovek příznivců hnutí duchovního Fethullaha Gülena, kterého Erdogan považuje za strůjce loňského puče a jehož označil za veřejného nepřítele státu. Čeští „gülenovci“jsou sdružení třeba kolem mezinárodní školy Meridian v Praze.
Do tábora odpůrců Erdogana je nutné připočítat také Kurdy. Ti si Prahu oblíbili kvůli historické tra- Turci v Česku často podnikají v pohostinství. dici – od 60. let minulého století v Praze a Brně absolvovaly vysokou školu stovky zahraničních studentů ze spřátelených socialistických zemí arabského světa, zejména Sýrie a Iráku, ale také právě z Turecka.
Pro úplnost ovšem dodejme, že vůbec největší skupinou vzešlou z hlasování na pražském velvyslanectví Turecka nejsou ani příznivci Erdogana, ani jeho odpůrci, ale ti, kteří se politicky nechtějí angažovat. Z 1100 českých Turků s hlasovacím právem jich odvolit v referendu předminulý víkend dorazila jen polovina.
A stejně „neviditelní“jsou i čeští Turci ve veřejném životě. Poslední demonstrace před tureckou ambasádou proběhla loni v listopadu. Protestovat proti Erdoganovi ale přišly jen dvě desítky lidí.
Možná i kvůli nekonfliktní turecké menšině chce k nám vláda lákat další migranty ze země na Bosporu. Především ty bohaté.
Vnitro láká investory
Na ně cílí novinka v cizineckém zákoně, která míří ke schválení do Senátu. Jde o „VIP víza“pro podnikatele. Výměnou za investici ve výši 50 milionů korun a vytvoření dvaceti pracovních míst
V Česku žilo ke konci minulého roku 2165 Turků, z toho 747 v rámci trvalého pobytu. Sedmdesát procent turecké menšiny u nás tvoří muži.
Polovina Turků v ČR žije v Praze, druhá největší komunita čítající 300 Turků je v Brně.
Zájem o život v Česku mezi Turky vzrůstá. Během loňského roku jich u nás přibylo 500.
Mezi mediálně nejznámější osobnosti s tureckými kořeny, které dlouhodobě žijí v Česku, patří třeba lékař a kurdský aktivista Yekta Uzunoglu nebo tanečnice a moderátorka Anife Vyskočilová.
by mělo ministerstvo vnitra vydávat kartu zahraničního investora, která v sobě bude obsahovat povolení k dlouhodobému pobytu.
A o ten je velký zájem. Počet Turků žijících u nás totiž loni prudce vzrostl – během jediného roku téměř o třetinu. Největší počet nových migrantů pak dorazil v druhé polovině roku, tedy poté, co v reakci na nezdařený puč prezident Erdogan spustil vlnu čistek a zatýkání. Česko tak dostálo pověsti nejen bašty liberálních Turků, ale i členské země EU, která je čím dál oblíbenější destinací zejména pro mladší obyvatele od Bosporu. Poznámku čtěte na straně 10