Vědci, pravda & Twitter

Evropa „žije“francouzskými prezidentskými volbami, ale o víkendu se děly i jiné věci. Třeba v sobotu se mašírovalo za vědu. V Paříži, Londýně, Bostonu, v Sydney a dokonce – byť o mnoho řádů skromněji – také v Praze, kde v nepřejícím počasí pochodovalo centrem pár desítek angažovaných výzkumníků či sympatizantů. Racionálně uvažující lidé tak chtěli ve zhruba 600 městech světa poukázat na politizování témat, jako jsou globální změny klimatu, geneticky modifikované organismy, migrace anebo výuka na školách.

Jen ve Washingtonu D.C. přišlo několik tisíc akademiků a jejich přátel; celosvětově se dle magazínu Nature jednalo o historicky největší srocení lidí na podporu vědeckého přístupu k žité realitě.

Právě americké intelektuální kruhy jsou po krocích Trumpovy administrativy (chystané škrty ve vědě a v ekologii, zákazy veřejného vystupování federálně placených badatelů, zmínky o „alternativních faktech“a podobně) zvláště rozdrážděny a prožívají si svůj americký „ Zeman-efekt“– ono tak viditelné štěpení voličů a společnosti...

„Politická situace je vyhraněná proti faktům, důkazům, odbornému zhodnocení a pravdě obecně,“rozčiloval se v Londýně molekulární biolog Matthias Pfeiffer. „Musíme občanům vysvětlovat, že věda je daleko, daleko křehčí, než se zdá,“říkal v Paříži Alain Fuchs, ředitel největší vědecké organizace v zemi CNRS. „Povyšování dojmů nad pravdu je i ve Francii závažné,“dodával.

Co naplat, přestože žijeme v objektivně nejlepší a nejsvobodnější etapě evropských dějin, člověk nebude spokojen asi nikdy. O změně může ještě i hlasovat.

Nejaktivnější bývají společenští a počítačoví vědci, matematici a přírodovědci píší o dost méně, než jich v oboru působí. Přestože žen je ve vědě méně, na Twitteru jsou aktivnější nežli pánové – převažovaly z 62 procent!

Navíc žijeme v éře sociálních bublin a vlivu sociálních sítí. Jak je asi používají vědci? Nová studie v časopise PLOS One ukazuje, že i oni jsou „lapeni“v množině podobně jednajících uživatelů.

Informatici z Indiana University vyhodnotili 45 687 účtů na Twitteru coby takových, z nichž opravdu tweetují vědci. Nejaktivnější bývají společenští a počítačoví vědci, naopak matematici a přírodovědci píší o dost méně, než jich v oboru působí. Přestože žen je ve vědě méně, na Twitteru jsou daleko aktivnější nežli pánové – převažovaly z 62 procent!

Ještě zajímavější jsou témata vědců, jimiž se virtuálně zaobírají.

Kdo by čekal, že dominuje jejich odborná práce, studie a novinky z oborů, může být zklamán. Ve dvacítce nejčastěji sdílených linků figurují nejvýše odkazy na Instagram (fotky), Facebook a YouTube (videa). Následují média (Guardian, New York Times, BBC), ale z vědeckých titulů pronikl do první dvacítky jen Nature. „Většina tweetů je osobní povahy. O kafi, o dění, o politice,“shrnuje autorka Cassidy Sugimotová.

I vědci jsou jen lidé – se zálibami a se subjektivními názory.