Země Lhostejnost

„Naši“Turci jsou úplně jiní než němečtí. Víme proč

Turecké referendum, jehož výsledky šokovaly liberální část Evropy, přineslo krom výrazného posílení moci prezidenta Recepa Tayyipa Erdogana i překvapivou zvěst: evropská diaspora, od které jsme očekávali západní a liberální politické preference, hlasovala jednoznačně pro „zpátečnické“a „staroturecké“plány, jimiž Erdogan de facto vrací svou vlast před dobu Kemala Atatürka. Takřka všude expati podpořili ústavní změny, které dávají více moci prezidentovi: v Německu přes 63, ve Francii skoro 65 procent, v Rakousku či v Belgii hlasovali pro dokonce tři ze čtyř Turků (73, resp. 75 procent). Pouze v několika zemích Unie (jako Polsko, Itálie či Česko) zvítězili odpůrci. „Naši“Turci jsou rekordmani: proti prezidentovým plánům se vyslovilo těžko uvěřitelných 87,46 procenta. Zopakujme: v sousedním Německu bylo 63 procent pro – v tom Německu, které dává tolik energie a peněz na integraci přistěhovalců.

První hypotéza ten rozdíl vysvětluje kulturně: turecká menšina v Německu je ohromná, přesahuje půldruhého milionu a ve velké komunitě se výrazně snadněji udržují tradiční kulturní vzorce, než když jste jeden Turek mezi tisícovkou Čechů.

Druhé vysvětlení je historické: do Německa odcházeli Turci už v padesátých letech. Stěhovaly se převážně tradiční, ze zemědělských oblastí pocházející rodiny – zatímco imigrace do Česka je plodem až třetího tisíciletí a přichází k nám zejména lidé, pro něž je Erdoganův režim příliš restriktivní.

Třetí vysvětlení je geografické: diaspora v Německu pochází převážně z Anatolie, tedy chudého vnitrozemí, kdežto k nám míří vzdělaní lidé převážně z Istanbulu a Ankary.

A pak máme vysvětlení daty neprokazatelné, ale o to více platné: pokud je vám protivný čím dál více náboženský režim, kam jinam byste šli než do země Lhostejnost, země, kde nikdo nevěří ničemu a všem je všechno, náboženství zejména, vlastně úplně fuk? Petr Kamberský