EET: účtenka za každý hovor i SMS

Elektronické evidenci tržeb se od března 2018 nevyhnou ani předplacené SIM karty. Operátoři se obávají nákladů i zahlcení zákazníků.

PRAHA Z každého mobilního čísla v České republice odejde ročně v průměru 572 esemesek. Pro majitele pěti milionů předplacených karet to od března příštího roku znamená nejméně 572 účtenek. Pravděpodobně jich ale bude ještě mnohem více. Zákon o elektronické evidenci tržeb totiž počítá s tím, že u SIM karet „na kredit“budou muset mobilní operátoři vydávat účtenky i po každém hovoru či připojení k internetu.

Může za to druhý odstavec paragrafu čtyři zákona o EET, který se podle Generálního finančního ředitelství vztahuje na různé typy elektronických peněženek, čipových karet, kuponů, voucherů a jiných obdobných instrumentů, v rámci kterých dochází nejdříve k jejich „nabití“a následně k čerpání kreditu. To jsou typicky právě předplacené karty mobilních operátorů. Evidenci přitom podléhá jak nabití kreditu, tak jeho čerpání.

„Dle našeho názoru stávající právní úprava operátorům nařizuje, aby za každé využití předplacené služby vystavovali po implementaci třetí vlny EET daňový doklad včetně FIK kódu,“potvrzuje výkonný ředitel Asociace provozovatelů mobilních sítí Jiří Grund.

Hovory, textové zprávy i pouhé vyhledávání na internetu v praxi představují desítky až stovky milionů transakcí za den. To by znamenalo zahlcení zákazníkova mobilního telefonu či e-mailové schránky, ale zároveň by to výrazně zatížilo servery Finanční správy.

Ministerstvo o tomto problému ví. Zda to od března 2018, kdy vstoupí širší nařízení o evidenci tržeb v platnost, bude řešit nějakou výjimkou či novelou, však zatím komentovat nechce. „Ministerstvo financí v současnosti jedná s mobilními operátory. Hlavním cílem společných jednání je nalézt vhodné řešení pro poskytovatele těchto služeb,“uvedla Michaela Tesařová z oddělení vnějších vztahů a komunikace ministerstva financí.

Velké náklady pro malé firmy

Může být s podivem, že se takovéto ustanovení do finální podoby zákona dostalo, přestože síťoví operátoři zákon o evidenci tržeb připomínkovali. Každopádně neovlivní jenom je, ale i na 200 menších virtuálních operátorů, kteří v jejich sítích fungují a v drtivé většině nabízejí právě předplacené karty. Tito podnikatelé měli přispět k větší rozmanitosti nabídek a konkurenci na tuzemském mobilním trhu, ve skutečnosti ale už dnes řada z nich spíše jen přežívá.

„Na to nám tablet a termotiskárna nebude stačit. Takové robustní technické řešení bude spojeno s velkými náklady. Pro menší virtuály to bude znamenat urychlení konce,“říká ředitel virtuálního operátora SazkaMobil Jan Schmiedhammer. Jak vysoké tyto náklady budou, nelze podle Schmiedhammera v tuto chvíli přesně říci, podle něho ale půjde o miliony. Pro mnoho těchto firem, které za sebou nemají silného investora typu Sazky, jsou to přitom hodně vysoké sumy.

Třetí vlna

Březnové rozšíření elektronické evidence tržeb představuje tak- zvanou třetí vlnu. V červnu 2018 bude následovat ještě čtvrtá. Po jejím dovršení ministerstvo financí předpokládá roční přínos státní kase 18 miliard korun.

Jako první začala EET platit pro podnikatele v pohostinství a ubytovacích službách, a to už loni v prosinci. I zde však dochází k nejasnostem a obcházení zákona přeměnou provozen v zájmové spolky a podobně.

V poslední době se o úpravě povinností evidence tržeb už několikrát mluvilo. O výjimkách se jednalo například v případě interneto- vých prodejců, aktuálně se diskutuje o úpravách pro vesnické spolky a neziskové organizace. Úlevu od EET navrhoval ministr financí Andrej Babiš i pro podnikatele, kteří se přihlásí k takzvané paušální dani a jejichž roční tržby nepřesáhnou 250 tisíc korun.