Usměvavý šampion s papouškem na rameni
ANCONA/PRAHA Byl jeden z nejusměvavějších. Jsem v hlubokém šoku. Postrádám slova. Strašná zpráva. Nemohu tomu uvěřit.
Takovými slovy reagovali cyklističtí profesionálové (a zdaleka nejen oni), když je v sobotním dopoledni dostihla zpráva, které zděšeně odmítali uvěřit.
Ještě v pondělí Michele Scarponi vyhrál úvodní etapu klání Kolem Alp, porazil ve finiši i tak silné protivníky, jakými byli Geraint Thomas, Thibaut Pinot nebo Sergio Henao.
Nedlouho poté se dozvěděl, že se vzhledem ke zranění týmového kolegy Fabia Arua stane i lídrem stáje Astana na Giru. V 37 letech se měl ještě jednou vrátit coby první muž svého týmu na závod, který tolik miloval a kde mu na sklonku kariéry byla přisuzována už jen role pomocníka.
V pátek dokončil etapu Kolem Alp na čtvrtém místě a odjel za rodinou, večer si hrál doma ve Filottranu s dětmi a užíval si poslední chvilky před závěrečnou přípravou na italskou Grand Tour.
Ale žádné Giro už pro něj nebude. Žádný další závod.
Sobotní ranní trénink, při němž do Michela Scarponiho vjel na křižovatce řidič nákladního automobilu, byl pro něj posledním.
Ještě před převozem do nemocnice těžkým zraněním podlehl.
„Je to tragédie pro italskou cyklistiku. Příliš velká, než aby šla vyjádřit slovy,“uvedla Scarponiho stáj Astana v oficiálním prohlášení. „Ztratili jsme velkého šampiona a mimořádného člověka, který se stále smál.“
„Byl to jeden z nejusměvavějších lidí v celém pelotonu,“psal Alex Dowsett, cyklista Movistaru. „Skvělý člověk, vždy se usmíval,“souhlasil s ním Alberto Contador. „Jeden z nejmilejších lidí, se kterými jste se mohli potkat,“připojil se Mark Cavendish.
Milované Giro
Šesti profesionálními formacemi první či druhé divize prošel za svoji kariéru Michele Scarponi. Na jaře 2004, ve své třetí profesionální sezoně, oslavoval také v Česku coby šampion Závodu míru.
V roce 2006 však jeho kariéru poznamenala účast jeho stáje Liberty Seguros v dopingovém skandálu Operación Puerto. „Tehdy jsem si myslel, že skončím. Byl to pro mě velmi složitý čas,“vyprávěl později Scarponi. „Jediný pozitivní moment tohoto období byl, že jsem se oženil s Annou, nejkrásnější ženou na světě.“
Obdržel sice nový kontrakt u týmu Acqua & Sapone, za nějž již dříve závodil, po nadějném vstupu do sezony 2007 jej však přízraky Operación Puerto dostihly. V květnu téhož roku přiznal vlastní roli v celé kauze a byl na osmnáct měsíců suspendován.
Po návratu do pelotonu sehnal smlouvu u druhodivizní formace Androni a v jejích barvách začal zářit. K prvenství na Tirrenu-Adriatiku 2009 přidal také dvě etapy na Giru.
Další sezona byla ještě lepší, když dosáhl na celkovou čtvrtou příčku na Giru, při ročníku ovláda- ném dvojicí Basso–Nibali v barvách stáje Liquigas. Památným dnem Scarponiho kariéry se stala 19. etapa. Unikl na Mortirolu právě s hvězdným duem Liquigasu, načež si při finiši v Aprice dospurtoval pro etapový primát.
Návrat do prvodivizní stáje na sebe nenechal dlouho čekat, jeho služby získalo italské Lampre. V úvodu sezony 2011 pro ni ovládl závody Kolem Trentina i Kolem Katalánska. Na Giru potom za bezkonkurenčním Albertem Contadorem svedl vítěznou bitvu o druhou příčku s Vincenzem Nibalim. Když Contadora dodatečně v clenbuterolové kauze zbavili titulu, byl přiřknut právě Scarponimu. Zařadil se mezi šampiony Grand Tour.
Pokus o obhajobu skončil na Giru 2012 dalším čtvrtým místem, které zopakoval i za rok.
Michele Scarponi (1979–2017)
Ve 34 letech opustil Lampre a vydal se do Astany, aby tam byl k ruce svému příteli Nibalimu. Jeho enormní úsilí přispělo loni v květnu k velkému zvratu v posledních dvou horských etapách Gira, po nichž šťastný šampion Nibali utopil Scarponiho v objetí plném vděčnosti.
Michele Scarponi snad ani neměl v pelotonu nepřátel. Mimořádně citlivý a inteligentní chlapík, tak jej vnímali. „Nikdy nezapomenu, jak jsi vždycky uprostřed etapy začal v pelotonu zpívat písničku,“vzpomínal na Twitteru Sep Vanmarcke. Scarponiho vtípky a videa rozesmávaly parťáky, soupeře, fanoušky, novináře.
Především papoušek Frankje, sedávající mu při tréninku v rodném kraji Marche na rameni a občas i klovající do jeho přilby, se stal díky němu nesmírně populárním.
„Není to můj papoušek,“vyprávěl pro server Velonews.com. „Patří mému sousedovi, žijícímu ve vedlejší vesnici. V létě tu poletuje od domu k domu, vletí do všech oken, která uvidí otevřená, i do barů, když tam lidé fandí u fotbalových přenosů. Každý ho tady zná.“
Před několika lety, když projížděl na tréninku Frankjeho vesnicí, k němu papoušek poprvé přiletěl a začal nad Scarponim poletovat. Později už cyklistu pokaždé vítal jako starého známého a s oblibou na něm vysedával.
Přezdívali mu Orel z Filottrana. Let Michela Scarponiho cyklistickým světem však skončil tragicky. Šampion Gira z roku 2011 je mrtev.
Znovu lídrem
Výhry zůstávaly Scarponimu v závěru kariéry dlouho odepřeny. Od triumfu v jednorázovém závodě Costa degli Etruschi 2013 na tu další dlouho marně čekal. V etapovém závodě projížděl naposledy vítězně cílem v březnu 2011 na Tirrenu-Adriatiku. Na celkový titul z Gira poté dosáhl, aniž by vyhrál etapu.
Zvykl si na svoji roli oddaného superdomestika Vincenza Nibaliho a Fabia Arua. Letos, po odchodu Nibaliho z Astany a po zranění Arua mu ale opět nabídli roli lídra.
Vítězným útokem v zahajovací etapě Kolem Alp (bývalý závod Kolem Trentina) se za důvěru náramně odvděčil. „Tolik let trvalo, než jsem zase mohl v cíli zvednout ruce nad hlavu,“radoval se.
Své vítězství věnoval obětem loňského zemětřesení ve střední Itálii, odkud pochází, ale imanželce a dvěma dětem.
Naplněn nově získaným sebevědomím, plynoucím ze současné formy, chystal se na své jedenácté Giro. „Budu bojovat tvrdě až do samého konce,“sliboval.
Netušil, vůbec nikdo netušil, že konec přijde tak šíleně brzy – a tak předčasně.