Paskvil z Bruselu? Stát neví, jak porovnat cenu benzinu
PRAHA Novele zákona o pohonných hmotách, která například poprvé označuje elektřinu za palivo nebo nařizuje zveřejňování všech dobíjecích či plnicích stanic, chybí už jen podpis prezidenta a začne platit 15. den po zveřejnění ve Sbírce zákonů. Má to však jeden velký háček.
V části, která zavádí povinné srovnání cen alternativních paliv, jako je stlačený zemní plyn CNG, vodík nebo elektřina, s cenou klasického benzinu či nafty, není daná metodika. Nikdo proto neví, jak to vlastně udělat.
Nikdo, ani tvůrci zákona, ani pumpaři, kterých se povinnost týká, netuší, na jaké jednotky nebo jakým jiným způsobem ceny přepočítávat, aby měl řidič k dispozici objektivní srovnání vyjádřené v nějakých relevantních jednotkách. A mohl si tak přesně zjistit, které palivo je pro něj cenově výhodnější, případně o kolik. Přesto musely členské státy pod hrozbou finanční sankce směrnici EU přijmout.
Metodika má zpoždění
Evropská komise, která přišla ve své směrnici 2014/94/EU s bohulibým úmyslem podpořit zájem o alternativní paliva, k tomu metodiku, tedy způsob výpočtu, dosud nevydala. Zřejmě bude k dispozici až během letoška.
Teprve podle ní ministerstvo průmyslu a obchodu (MPO) vypracuje konkrétnější prováděcí předpis, tedy podrobnější návod pro prodejce. Ti by se však novelou zákona měli řídit hned od zahájení její platnosti, tedy již v nejbližších týdnech.
„Prováděcí předpis se bude koncipovat až podle jednotné evropské metodiky, kterou si vymínila zpracovat Evropská komise právě v článku 7 směrnice. Jedná se o transpozici, a proto s napětím čekáme, s jakou metodikou komise přijde. Tato metodika doposud nebyla ze strany Evropské komise vypracována,“uvedla na dotaz LN Lucie Novotná z tiskového oddělení MPO. Česká novela zákona tedy nyní zavádí jakousi mírnější verzi. V období mezi platností zákona a vydáním konkrétnější metodiky se jí v podstatě prodejci mohou, ale nemusejí řídit. Mohou si vybrat, jakým způsobem ceny porovnají. Neplatí také pro všechny pumpaře, ale jen pro prodejce, kteří alter- nativní paliva nabízejí. A jen tam, „kde je to vhodné“.
„Současný požadavek, tedy ta směrnice Bruselu, je v podstatě paskvil, který jsme ale museli splnit. Směrnice je plná absurdit, z nichž většina se do naší novely naštěstí nedostala,“vyjádřil se pro LN odborník, který se na přípravě novely podílel, ale chtěl zůstat v anonymitě.
Novela zákona o pohonných hmotách zavádí evropskou směrnici, podle které mají pumpy porovnávat cenu plynných a všech alternativních paliv s benzinem a naftou ve srovnatelných jednotkách. Nikdo ale neví jak.
Váhání petrolejářů
Nadšení nejsou ani petrolejáři a pumpaři, kteří v alternativních palivech logicky vidí ohrožení svého rafinérského byznysu, ale s rozšiřováním prodeje plynu, elektřiny nebo i biopaliv se musejí smířit. A na desítkách pump už alternativní paliva nabízejí.
„Můžeme porovnávat ceny třeba za jednotky energie v joulech, ale kolik řidičů to pochopí? Můžeme ceny přepočítávat na litr benzinu, ale kterého, když benzinu je několik druhů? Nebo cenu přepočítávat na ujeté kilometry? Nikdo neví, co Evropská komise vymyslí,“stýská si Jan Mikulec, ředitel České asociace petrolejářského průmyslu a obchodu, která sdružuje Unipetrol, Shell, Čepro, MOL a další velké firmy v oboru.
Petrolejáři připomínají i další argument – kolik řidičů se rozhoduje o koupi vozu na alternativní palivo při tankování u čerpací stanice? Podstatnou roli totiž nehraje jen cena paliva, ale i cena samotného vozu, která bývá řádově o desítky tisíc (v případě elektroaut i o několik set tisíc) korun vyšší.
A zásadní je také otázka, jak dlouho nižší cena alternativních paliv (například CNG v přepočtu na litr vychází na polovinu oproti benzinu) vydrží. Nízká je totiž díky tomu, že český stát dotuje spotřební daň. Jenže žádný ministr financí nikdy nezaručil, že tomu tak bude navždy.