Na obrazovce přibudou nové zprávy
PRAHA Většina nových zpravodajských kanálů se potýká s malou sledovaností a s tím souvisejícími ekonomickými výsledky. Zatím přitom nic nenasvědčuje tomu, že by to v Česku mělo být jinak.
Stanice Z24, která představuje další pokus o návrat bývalého generálního ředitele TV Nova Vladimíra Železného do televizního byznysu, chce začít vysílat v létě. Zatím jí ale chybí povolení od Rady pro rozhlasové a televizní vysílání. Nejde přitom o první takový projekt v Česku. V letech 2008 až 2011 zde působila zpravodajská Z1.
Hlavní příjmy mají novému kanálu jít z prodeje reklamy. Obrat k zisku se přitom podle většinového vlastníka projektu Pála Milkovicse očekává do tří let. Tedy přesně tak dlouho, kolik vydržela Z1. Ta přitom každý rok končila v provozní ztrátě několik stovek milionů korun. Nejlépe na tom byla poslední rok své existence, kdy manko činilo „jen“150 milionů korun. Finanční skupina J&T, jež za televizí stála, tak v podstatě přes noc vysílání ukončila.
„Reklamní trh nereflektoval možnost oslovení specifické cílové skupiny za vyšší cenu na jednoho diváka, než nabízejí plnoformátové televize a jiná média. Není tak možné garantovat návratnost dalších investic do projektu,“uvedl tehdy mluvčí skupiny J&T Petr Málek.
Jak upozorňuje mediální analy- tička a autorka odborného webu Mediahub.cz Eva Wagner, kdo skutečně financuje projekt Z24, se přesně neví. Těžko se proto odhaduje, jak dlouho budou finance přitékat v případě nízkého zájmu diváků. Jisté je, že do začátku dostala televize od investorů 100 milionů korun.
„Budeme razantní, nelítostní a rychlí – nebudeme zahlcovat diváka přílišným počtem souvislos- tí, necháme ho udělat si názor a případně mu umožníme, aby nám ho sdělil,“uvedl při oficiálním uvedení nové zpravodajské stanice sebevědomě Železný.
„Vymezení nové televize je zkrátka zvláštní. Vypadá to, jako by se měla jmenovat Parlamentní listy TV nebo se alespoň v ukřičeném konceptu zmíněného politického bulváru zhlédla. Teď před volbami to celé prostě smrdí,“ko- mentuje to Wagner. Cílem Z24 je získat tří až čtyřprocentní podíl na denní sledovanosti. „Dnes na sociálních sítích na sebe všichni říkají všechno, tak proč by to neřekli nám a my to zprostředkujeme divákům,“uvedl Železný.
To je přitom velmi ambiciózní cíl. V zemích V4 se tomu ze soukromých zpravodajských televizí blíží slovenská TA3, jejíž podíl se letos pohybuje okolo dvou pro- cent. Jde přitom o stanici, která vnikla už v září 2001 a s rozjezdem jí výrazně pomohly dvě věci – teroristický útok na newyorská dvojčata a skutečnost, že v té době ještě nebylo masově rozšířené internetové zpravodajství. Především ale TA3 působí na trhu sama.
„ Veřejnoprávní televize RTVS o třetím kanálu mluví, ale podmiňuje to zvýšením koncesí. Co se týká obsahového zaměření, jednou zmožností je vytvořit právě kombinaci sportu a zpravodajství, ale zatím to nemá konkrétní podobu. TA3, už proto, že jako jediná kromě RTVS nabízí politické diskuse, je relevantní, ale nedosahuje sledovanosti srovnatelné s ostatními komerčními televizemi,“vysvětluje šéfredaktorka měsíčníku Stratégie Petronela Ševčíková.
Kolem tří procent se pohybuje ještě polská TVN24, jež podobně jako TA3 těží z delší historie a loajality diváků. Především ale působí na největším trhu z regionu V4, který je větší než český, maďarský a slovenský dohromady. Ostatní komerční zpravodajské televize v Polsku a Maďarsku dosahují jen zlomku těchto čísel.
Z24 navíc proti sobě má silného soupeře v podobě ČT24. Zpravodajský kanál České televize je totiž nejúspěšnější v Evropě. V roce 2016 dosáhla „čtyřiadvacítka“podílu na sledovanosti 3,99 procenta, čímž se žádná jiná veřejnoprávní zpravodajská stanice starého kontinentu, včetně například slavné BBC, pyšnit nemůže.
Vznik zpravodajského televizního kanálu v České republice není v evropském měřítku nic neobvyklého. V kontextu střední a východní Evropy je spíš skoro raritou, že na tuzemském trhu televizního zpravodajství působí zatím jen veřejnoprávní stanice.