Odmítám vypovídat, obviněný je můj otec

ním stíháním. Tato možnost chrání nejen obviněného, ale i poškozeného – trestní stíhání i trest by totiž mohly dopadnout také na něj, takže by např. manželka zatčením manžela přišla o živitele.

Které skutky se v rodině dějí nejčastěji

Rodina je entitou speciálně chráněnou různými odvětvími zákona a také trestní právo na ni hledí se zvýšenou pozorností. Celá hlava IV. trestního zákoníku (zákon č. 40/2009 Sb.) je věnována trestným činům proti rodině a dětem. Zahrnuje například dvojí manželství, týrání svěřené osoby, únos dítěte nebo svádění k pohlavnímu styku, byť k některým trestným činům v praxi takřka nedochází, resp. nejsou policii vůbec hlášeny (příkladem může být trestný čin soulože mezi příbuznými).

Nejčastějším trestným činem je zane- dbání povinné výživy (§ 196), jež stíhá každého, kdo neplní, byť z nedbalosti, vyživovací povinnost po dobu delší než čtyři měsíce (863 případů za rok 2016). Další v pořadí je týrání osoby ve společném obydlí (76 případů) a týrání svěřené osoby (29 případů).

Trestní zákoník stanoví řadu sankcí, kterou soudy mohou za prokázanou trestnou činnost uložit. Vedle ochranných opatření vyjmenovává tresty, při jejichž ukládání je vyloučeno kruté a nepřiměřené zacházení, a zohledňuje přitěžující a polehčující okolnosti. Ty první způsobí, že se trest blíží spíše horní hranici, ty druhé naopak trest snižují. V žádném případě však soud nemůže uložit jiný trest, než umožňuje platný trestní zákoník.

Tresty se ukládají s přihlédnutím k povaze a závažnosti spáchaného skutku a podle osobních poměrů pachatele. Zásady pro ukládaní trestů zaručují, že soud zohledňuje případ i jeho pachatele individuálně. Stručný výstup ve formě reportáže nebo zprávy ze soudní síně tak jen málokdy může podat vyčerpávající informaci nutnou k pochopení, proč soud uložil právě tento trest pachateli.

Druhy trestů, jež může český soud uložit, jsou následující: odnětí svobody, domácí vězení, obecně prospěšné práce, propadnutí majetku či jednotlivé věci, peněžitý trest, zákaz činnosti, zákaz pobytu, zákaz vstupu na sportovní, kulturní a jiné společenské akce, ztrátu čestných titulů a vyznamenání, ztrátu vojenské hodnosti a vyhoštění.

Až 36,5 milionu korun

Náš seriál se soustřeďuje na rodinu a peníze, a tak přidáme ještě informaci, jak ekonomicky citelný by pro rodinumohl peněžitý trest být. Soud jej smí uložit jen tehdy, získal-li pachatel (nebo se snažil získat) činem majetkový prospěch, popř. pokud takový trest zákon výslovně dovoluje, a jeho výše se může pohybovat od 20 Kč do 36,5 milionu korun. Při ukládání peněžitého trestu soud současně pro případ nezaplacení stanoví náhradní trest odnětí svobody do čtyř let. Kdo ve lhůtě stanovené soudem peněžní trest nezaplatí, odsedí si náhradní trest ve vězení.