V centru britské kampaně je brexit
Co se dělo mezi Londýnem a EU
Zatímco britští konzervativci a liberální demokraté se mohou začátkem června těšit na přírůstky mandátů, opoziční labouristy čeká možná nejhorší volební výsledek za několik posledních desetiletí.
LONDÝN/PRAHA Včera začala ve Velké Británii oficiálně kampaň před předčasnými volbami, které proběhnou 8. června.
Necelý měsíc před samotným hlasováním byla totiž rozpuštěna britská Dolní sněmovna a premiérka Theresa Mayová o tomto kroku oficiálně informovala královnu Alžbětu II.
Samotný boj o hlasy voličů je už ale prakticky v plném proudu od okamžiku, kdy šéfka britské vlády 18. dubna překvapivě oznámila záměr předčasných voleb.
Premiérka Mayová a její konzervativní strana jdou do voleb jako favorité. Všeobecně se očekává, že se jim podaří svou dosavadní těsnou většinu výrazně rozšířit.
Konzervativci totiž míří se svou kampaní především na volební obvody, v nichž před dvěma lety dosáhli opoziční labouristé pouze těsného vítězství, ve kterých ale zároveň většina voličů loni v červnu v referendu hlasovala pro odchod Británie z Evropské unie.
Jak nedávno uvedl list Daily Telegraph, mohla by současná vládní strana nově zabodovat až v 58 obvodech, jež dosud v parlamentu zastupovali levicoví poslanci. Většina z nich se nachází v bývalých průmyslových regionech na severozápadě Anglie.
Právě otázku brexitu Mayová postavila do centra své kampaně a od okamžiku vyhlášení předčasných voleb nevynechá jedinou příležitost, aby neapelovala na své spoluobčany, aby jí udělili pro rozhovory s Bruselem silný mandát.
Očekává se, že jednání o podmínkách vystoupení z Unie a nastavení budoucích vztahů Británie se zbývajícími sedmadvaceti členskými státy začnou během letních měsíců.
Na základě Lisabonské smlouvy se předpokládá, že rozhovory potrvají dva roky.
Labouristé slibují nové svátky
V opačné situaci než konzervativci jsou opoziční labouristé. Jejich ztráta na vládní stranu činí podle některých průzkumů až dvacet procent, což ovšem neznamená, že by museli nutně dostat o dvacet procent mandátů méně.
V britském jednokolovém většinovém systému, kde o úspěchu nebo neúspěchu rozhoduje prostá většina, není vyloučen úspěch lokálně silně zakotvených kandidátů, a to navzdory špatným prognózám ohledně celkového úspěchu jejich strany.
Britští komentátoři se shodují, že za slabou podporou pro největší levicovou stranu v zemi je mimo jiné i osobnost jejího vůdce Jeremyho Corbyna. V přímém srovnání s Theresou Mayovou by si ho jako premiéra přálo pouze dvanáct procent Britů.
Corbyn, jenž patří k levicovému křídlu strany, byl kritizován již za svůj nejednoznačný postoj před loňským referendem. A ani v aktuální kampani si zatím nepočíná příliš šťastně.
Před několika dny například oznámil, že pokud by jeho strana vytvořila příští vládu, zavede čtyři nové státní svátky, a to na uctění patronů čtyř britských regionů: sv. Jiří (Anglie), sv. Ondřeje (Skotsko), sv. Patrika (Severní Irsko) a sv. Davida (Wales).
Za to si labouristé logicky vysloužili ironické poznámky konzervativních protikandidátů, že zatímco oni chtějí pracovat pro blaho státu, levice chce odpočívat.
Johnsonova sestra vstoupila k liberálům
Podstatně lepší výsledek než v roce 2015 očekávají ve volbách liberální demokraté.
Tenkrát strana přišla o více než tři čtvrtiny svých křesel, když ji voliči potrestali za porušení klíčových předvolebních slibů poté, co vytvořila vládu s konzervativci. Letos může počítat s přízní voli- čů, kteří nesouhlasí s odchodem z Evropské unie a požadují buď jeho odvolání, anebo aspoň takzvaný „měkký brexit“, jenž by například Británii dovoloval i nadále přístup ke společnému trhu.
Liberálové také požadují, aby na konci jednání s Bruselem dostali Britové možnost vyjádřit se ještě jednou ve všelidovém hlasování, jestli chtějí Unii skutečně opustit.
Strana také hlásí velký zájem o členství, a nedávno dokonce zaznamenala prominentní přírůstek, když do jejích řad vstoupila Rachel Johnsonová, sestra současného konzervativního ministra zahraničních věcí Borise Johnsona.
Johnsonová, která je novinářkou a působí mimo jiné ve vedení konzervativního think tanku „Bright Blue“, své rozhodnutí odůvodnila tím, že jako odpůrkyně brexitu nemá jinou možnost než hlasovat pro liberály.
Evropská komise včera členským zemím Unie navrhla mandát, kterým by se v první fázi jednání o odchodu Británie ze společenství měl řídit vyjednávací tým Michela Barniera. Unie podle něj chce jako první prioritu vyřešit otázku zachování práv občanů EU v Británii a Britů v EU po brexitu. Barnier před novináři zmínil zachování práv na pobyt, práci, přístup k sociálnímu a zdravotnímu systému i vzájemné uznávání diplomů.
Británie nebude platit rozvodový účet ve výši 100 miliard eur, prohlásil včera britský ministr pro brexit David Davis. Reagoval tak na částku, která se objevila ve včerejším vydání deníku Financial Times. Až dosud se obvykle spekulovalo spíše o účtu ve výši 60 miliard eur (1,6 bilionu korun), podle listu, který se odvolává na informace z vícero evropských zemí, ale suma prudce vzrostla na 100 miliard eur (2,7 bilionu korun).
Stovky bankéřů zaměstnaných v londýnské City přesune americký bankovní dům JP Morgan do Dublinu, Frankfurtu a Lucemburku. Agentuře Bloomberg to řekl Daniel Pinto, šéf oddělení investičního bankovnictví. „Tři banky, které už máme v Evropě, využijeme jako kotvy svých operací,“prozradil poprvé místa, která budou profitovat z brexitu. JP Morgan přitom není v City jediný – minulý týden oznámil Richard Noddle, šéf evropských operací Goldman Sachs, že na úkor Londýna bude více lidí potřebovat v Madridu, Miláně a Paříži. Čtyři tisíce lidí pak hodlá přesunout Deutsche Bank.
Velšský farmářský svaz varoval, že pokud tamní zemědělci přijdou o dotace z Bruselu, ekonomicky nepřežijí. Wales sice hlasoval většinově pro brexit, farmáři byli ale díky dotacím pro setrvání v Unii. V jejich příjmech tvoří podle listu The Guardian tato podpora 80 procent a její zrušení by dopadlo i na infrastrukturu měst a turistiku.