Čína chystá vlastní Wikipedii
PEKING/PRAHA Už přes dekádu a půl tvoří nedílnou součást života milionů lidí po celé planetě a přístup k informacím učinila snazším než kdykoliv předtím v historii. Kdokoliv s přístupem k internetu si díky Wikipedii v řádu vteřin může najít srozumitelné, objektivní a ověřitelné informace prakticky o čemkoliv. I proto populární internetová encyklopedie už dlouhé roky dráždí nejeden autoritářský režim.
Některé se pokoušely přístup k ní zablokovat docela. Hlad obyvatel po informacích ale otevíral stále nové cesty, kudy restrikce obcházet. Nejprve Rusko a teď i Čína nicméně plánují vyzrát na pátou globálně nejnavštěvovaněj- ší webovou stránku světa jinak – chystají vlastní online knihovny vědění.
Jak informovaly čínské úřady, příští rok spustí říše středu svoji internetovou všeobecnou encyklopedii, která má být konkurencí Wikipedie. Na rozdíl od ní ale nebude otevřená k editaci. Přispívat budou moci jen vybraní akademici ze státních univerzit a dalších institucí. Jinými slovy jen ti s dobrým kádrovým profilem.
Peking přístup k populární encyklopedické stránce pro uživate- le z pevninské Číny (nikoliv však pro ty ze zvláštních správních regionů Hongkongu a Macaa) střídavě blokoval a opět zpřístupňoval už od roku 2004. Prvotním impulzem bylo tehdy 15. výročí krvavého potlačení občanských protestů, známého jako masakr na náměstí Nebeského klidu.
Právě tato a další pro vládnoucí komunistický režim citlivá hesla se Peking pokoušel cíleně filtrovat a čínským uživatelům nezobrazovat díky spletité síti právních a technologických opatření. Obdobně cenzorská ruka dopadala i na četné další stránky včetně populárních sociálních sítí a předních světových zpravodajských webů, které zveřejnily informace, jež vládnoucí strana vnímá jako ideologicky závadné či ohrožující její vlastní pozici.
V tištěné podobě sice vznikla všeobecná čínská encyklopedie už v roce 1993 a před pěti lety se dočkala druhého vydání, s příchodem 21. století a prudkým rozmachem technologií nicméně stále větší počet Číňanů čerpá informace z internetu.
Jen od roku 2009 jejich počet vzrostl skoro dvojnásobně. Čína je tak dnes se svými více než 731 miliony uživatelů internetu, jichž dosáhla k letošnímu lednu, zemí s vůbec největším počtem online uživatelů na světě. K webu se tam alespoň občas připojuje více než 53 procent obyvatel, přes 90 procent z nich přes mobilní zařízení, především telefony.
Nápad přitáhnout miliony čínských uživatelů internetu k vlastní všeobecné online encyklopedii, na níž by se objevoval jen státem schválený obsah, posvětila Čínská státní rada, ústřední lidová vláda, jež je nejvyšším orgánem státní administrativy, už v roce 2011.
Teprve nyní se ale přípravy mamutího projektu rozjely naplno. Jak uvedl zástupce hlavního editora plánované encyklopedie Liou Kuo-chuej, na tvorbě obsahu se bude podílet přes 20 tisíc lidí. Příští rok tak projekt odstartuje s 300 tisíci hesly, každé zhruba v délce tisíc slov, a další budou postupně přibývat.
Koho však nová, režimem oficiálně podporovaná internetová encyklopedie zřejmě nepotěší, je dvojice čínských internetových gigantů Baidu a Qihoo 360, majících na kontě přední čínský internetový vyhledávač a antivirový software. Obě společnosti se totiž už pokusily o čínskou online encyklopedii a stihly vytvořit miliony hesel. Fungují přitom na bázi volné editace, tak jako Wikipedie.
Internetová encyklopedie Wikipedie se dočká svého čínského dvojčete – jen o poznání méně svobodného. Peking najímá 20 tisíc lidí, aby stvořili do příštího roku vlastní čínskou online knihovnu vědění, korespondující s oficiální linií komunistické strany.