Drtila nás tíha pokut a šikanování
Bylo to pár dnů poté, co se ruští novináři Grigorij Pasko a Galina Sidorovová vrátili do Ruska z Prahy. V noci někdo rozbil okno v penzionu ve městě Joškar Ole, kde pořádali seminář. Z ulice něco přilétlo. Mrtvá krysa. Stejný seminář pořádal Pasko v dubnu v České republice, ale bez incidentů.
LN V Rusku jste byl v poslední době několikrát cílem útoků. Proto jste požádal české velvyslanectví o ochranu?
Na nezávislé ruské novináře je v Rusku vyvíjen obrovský tlak. Domovní prohlídky, dezinformační kampaně. Nikdo si nemůže být jistý, kdy k němu přijdou. Proto jsem upozornil české velvyslanectví v Moskvě, že pokud ke mně ruská policie přijde vykonat domovní prohlídku, neotevřu jim, dokud nepovolají představitele České republiky. Protože můj fond je registrován v Praze jako Společenství investigativních novinářů. Budu řvát, co mi budou síly stačit, že představuji českou organizaci, nikoliv ruskou. Jsem český daňový poplatník a jako takový žádám ochranu českých úřadů.
LN Jak velvyslanectví zareagovalo?
Šíleně se vyděsili. Řekli ale, že to je logické a že mám vlastně pravdu.
LN Do vězení jste šel za údajnou špionáž pro Japonsko, teď o vás v ruských novinách píší, že pracujete pro české oligarchy. Platí vás někdo z českých byznysmenů?
Je to neuvěřitelná konspirologie. Já jsem žádného českého miliardáře v životě neviděl. Finančním příspěvkem bych ale nepohrdl. Pomohl by mé žurnalistické škole přežít.
LN Založil jste ji proto, že jste byl sám odsouzen za novinářské odhalení?
Taky. Ale v roce 2009 uvěznili v Rusku prvního blogera, Savu Těrentěva ze Syktyvkaru. Bylo mi jasné, že kdyby to samé, co napsal v inkriminovaném blogu, formuloval trochu jinak, neodsoudili by ho. Tak jsem založil školu, která pomáhá ruským novinářům a blogerům psát pravdivě a svobodně, a přitom neskončit v lágru. Mám s tím totiž osobní zkušenost.
LNV roce 2014 byla vaše organizace zařazena na slavný seznam zahraničních agentů, což umožňuje nový ruský zákon. Ztížilo to vaši činnost?
Zlikvidovalo nás to. Ministerstvo spravedlnosti nás obvinilo nejen z toho, že dostáváme peníze ze zahraničí, ale i z toho, že se zabýváme politickou činností. Úřady měly na mysli, jak mi vysvětlily, že na přednášky, které pořádáme pro mladé novináře, zveme osobnosti politicky činné. Neboli lidi, kteří formují veřejné mínění. Kvůli tomu, že jsme je zvali, nás označili žlutou hvězdou agenta.
Zákon umožňuje paralyzovat práci organizace. Čtyřikrát ročně musíte jako zahraniční špion odevzdat gigantické finanční vyúčtování. Chtějí opakovaně audit, který vMoskvě přijde na 50 tisíc rublů. K tomu jsme dostali pokutu ve výši 300 tisíc rublů, protože jsme sami neoznámili, že jsme agenti. Pak jsme dostali další pokutu – 200 tisíc rublů. A další od pěti do patnácti tisíc rublů. V tu chvíli jsem pochopil: vždyť oni mají potěšení z toho, když vidí, jak se prohýbáme pod tíhou pokut, šikany a pronásledování.
LN To vás přivedlo do Prahy...
V srpnu loňského roku jsem dal k soudu žádost o sebelikvidaci. A přemístil jsem fond do Prahy. Skoro dva roky jsem daňovým poplatníkem ČR. Dostávám zde plat a platím zde daně. Zatím ale stále přesvědčuju ministerstvo práce, že se o funkci ředitele mého fondu, který jsem přestěhoval z Moskvy, neuchází žádný Čech. Až tohle dokážu, snad dostanu povolení k pobytu.
LN Proč v Praze?
Sídlí tu Rádio Svobodná Evropa. Teď vysílá i ruskojazyčná televize… LN Chcete říct, že se vracejí předválečné časy, kdy bylo Československo centrem ruské „bílé“emigrace?
Přesně tak. Doposud k vám proudili Rusové, kteří s sebou nepřinášeli ani tak kulturu, jako peníze. Žijí v českých městech, ale přitom milují Putina. Možná přišel čas, kdy se z Prahy stane centrum ruské demokratické inteligence. I moje první cesta v životě do zahraničí vedla do Československa. Bylo to v únoru roku 1990. Z Bruntálu byl tehdy zahájen odsun prvního tankového pluku. Na vlastní oči jsem mohl sledovat, jak se od vás odsouvá sovětská, tehdy už ruská armáda. Byl jsem voják – poručík, zpravodaj listu námořní flotily Bojevaja vachta. Viděl jsem, jak vyhodili do povětří Leninův památník, jak nakládali techniku na vlaky, jak Rusové Čechům za pár babek prodávali benzin a další majetek armády. Jak ruští důstojníci ještě na poslední chvíli v komfortu pili, jako by to bylo naposledy. LN Tajné služby vás před 15 lety dostaly do vězení. Zajímáte je i dnes?
Jak vás jednou zanesou do svých kartoték, nikdy se jich nezbavíte. Píší o mně neuvěřitelné špinavosti, nedávno mne v Barnaulu zmlátili, pachatele samozřejmě nenašli. Pět let, od roku 2009 do roku 2014, jsem přednášel investigativní žurnalistiku na Lomonosovově univerzitě v Moskvě. Jednoho dne mi vrátný řekl, že má pokyn mne do budovy nevpustit. Vedení pochopilo, jak je investigativní novinařina nebezpečná pro zkorumpovaný stát. Aby se mým absolventům nestalo to co mně, napsal jsem knížku „Perník“, která byla přeložena do šesti jazyků. Popisuji, jak se má člověk chovat při výslechu, ve vězení, jak zjistit, že vás sledují.