Problémy alergiků se s věkem mění
LN Proč se alergické onemocnění může objevit kdykoliv během lidského života?
Alergická onemocnění jsou do velké míry podmíněna genetickým potenciálem. Jejich vznik je obvykle výsledkem působení mnoha faktorů. Ty rozdělujeme na faktory vnitřní, tedy genetická dispozice a neuroendokrinní regulace, a faktory zevní, tedy expozice mikrobiálním podnětům, vystavení průmyslovým chemickým látkám, složení stravy a podobně. To, zda se člověk stane v budoucnosti alergikem, nelze nikdy s jis- totou předvídat. Sklony k těmto onemocněním přenáší více genů a současně při jejich rozvoji hraje roli jak genetika, tak působení vnějšího prostředí. Jsme však schopni identifikovat různé geny, které se na predispozici k alergii podílejí.
LN Jak se s ohledem na věk liší alergická onemocnění?
V kojeneckém věku obvykle převažují alergie potravinové, které se mohou objevit i u plně kojeného dítěte. Většinou jde o alergii na kravské mléko, pšeničnou mouku, vejce, sóju. Projevuje se nejčastěji postižením zažívacího traktu, kopřivkou nebo záněty kůže. V dětském věku se pak mohou objevovat projevy inhalačních alergenů, alergická rýma spojená také se zánětem spojivek, astma. V dospělosti se pak setkáváme s nárůstem alergických reakcí na léky. Může ale nastat situace, kdy projevy alergie z dětství přetrvávají. Proto se také potkáváme s dospělými astmatiky či lidmi, kteří trpí potravinovou alergií.
LN Alergiků v populaci stále přibývá. Promítá se to i do léčeb- nýchmožností, které máte k dispozici?
Ano, stoupající výskyt alergických onemocnění s sebou nese nutnost nových terapeutických postupů. Díky nárůstu poznatků o mechanismech alergického zánětu přibývají také další možnosti, jak tento zánět a projevy onemocnění ovlivnit. K dispozici máme nejen široké spektrum léků antihistaminik s imunomodulačním efektem, ale i jejich kombina- ci s léky tlumícími otok nosní sliznice případně lokálními kortikosteroidy pro léčbu alergické rýmy. Pacienti s astmatem mohou profitovat z nových molekul z řady kortikosteroidů, dlouhodobě působících beta-mimetik a anticholinergik, tedy léků různými mechanismy uvolňující zúžené dýchací cesty. U pacientů s těžkým alergickým astmatem je také možné využít biologickou léčbu, případně doporučit takzvanou bronchiální termoplastiku. Při tomto zákroku je do pacientových průdušek zavedena speciální sonda, která je následně řízeně zahřáta na teplotu 60 stupňů. Sníží se tak množství buněk hladké svaloviny, jež stahuje průdušky, a tím působí astmatické potíže.
LN Poměrně nová je biologická léčba. Pro koho je vhodná?
Speciální léčebné metody, jako je biologická léčba, jsou určeny pro léčbu obtížně léčitelného astmatu. To znamená pro pacienty, u nichž skutečně byla potvrzena diagnóza bronchiální astma a jsou vyčerpány ostatní možnosti léčby. Současně musí být správně rozpoznána a léčena i další one- mocnění, kterými pacient trpí a mohou ovlivňovat jeho astma. Pacient dodržuje všechna doporučená opatření ohledně životního stylu, a přesto se nedaří jeho stav zlepšit. Nasazení biologické léčby náleží do specializovaných center pro léčbu obtížně léčitelného astmatu. Biologická léčba je určena pro pacienty od šesti let s významnou alergií na celoročně se vyskytující alergeny.
LN Je možné pacienta z alergie zcela vyléčit?
Lze použít specifickou alergenovou imunoterapii, která postupně navozuje toleranci vůči alergenu způsobujícímu pacientovy obtíže. Postupně je tak možné organismus naučit tolerovat alergen, aniž by mu působil zdravotní problémy. Tato terapie existuje v několika formách. Možná je léčba podávaná ve formě injekcí. V počáteční fázi, která trvá přibližně čtyři měsíce, se aplikuje jedna injekce týdně a následně, jakmile je dosaženo maximální tolerované dávky, se v udržovací fázi aplikuje jedna injekce měsíčně. V dnešní době je ale tato forma léčby pro většinu pacientů časově vel- mi náročná. Před každou aplikací absolvují klinické vyšetření a půl hodiny po aplikaci stráví v čekárně. Proto často dávají přednost jiné terapii.
Díky tomu, že více víme o mechanismech alergického zánětu, přibývá možností, jak pacientům ulevit, říká lékařka Zuzana Humlová, která působí v Ústavu imunologie a mikrobiologie 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy a Všeobecné fakultní nemocnice v Praze.
LN Které?
Lékům ve formě kapek, které se dávají pod jazyk. Pacienti oceňují, že si je mohou vzít sami doma, do ambulance přicházejí pouze na pravidelné kontroly. I při této léčbě pacientimusí dodržovat pravidla, jako třeba skladování lahvičky při teplotě 2 až 8 °C. Uživatelským diskomfortem je také to, že 30 minut po ranní aplikaci se nesmí jíst ani pít. Pacient musí být poučen, za jakých situací by měl léčbu přerušit nebo kdy kontaktovat svého alergologa. Většina pacientů by dala přednost léčbě ve formě tablet, které se podávají pod jazyk. Ta je ale momentálně k dispozici pouze pro nemocné s prokázanou alergií na pyly trav a roztoče. Výhodou tablet je, že nemají tak náročné požadavky na skladování a po pěti minutách od užití mohou pacienti vzít do úst cokoliv a také odpadá riziko chybného dávkování.