Na doživotí

mil, že uvažuji o udělení milosti panu Kajínkovi. A tehdy žádná vládní krize ještě nebyla,“dodal. Podle informací LN si Hrad vyžádal informace z Kajínkova spisu před několika týdny.

Původně přitom Zeman tvrdil, že milosti bude udílet jen z humanitárních důvodů, například když odsouzený chorobou.

Jak bude vypadat Kajínkova cesta z cely? Nejprve dorazímilost datovou schránkou či faxem do věznice Rýnovice na okraji Jablonce nad Nisou, kde si odpykává doživotní trest. Stejný dokument přijde i soudu. Vězeňská služba ná- trpí nevyléčitelnou sledně ověřuje, zda jde skutečně o prezidentský pardon. Propustit vězně musí okamžitě, jako kdyby šlo o rozhodnutí soudu.

„Je právo Miloše Zemana, aby se tak rozhodl. Lidsky to dokážu pochopit. Kajínek si odseděl už dvacet let,“řekla k tomu LN Marie Benešová, exministryně spra- vedlnosti a bývalá nejvyšší žalobkyně. O případu se s ní však Zeman neradil.

S odsouzeným vrahem se nedávno sešla první dáma Ivana Zemanová. A o jeho omilostnění mluvil dříve také předseda Ústavního soudu Pavel Rychetský.

Zeman vyjadřuje pochybnosti o spravedlivosti Kajínkova procesu skoro od chvíle, kdy se nastěhoval na Pražský hrad, dosud však tvrdil, že udělení milosti není řešením.

Když probíral Kajínka s lidmi z Blovic při svém loňském výjezdu do Plzeňského kraje, říkal, že ideální by bylo nařídit obnovu řízení. Dodal, že i vězňova advokátka Klára Slámová je toho názoru, že by to bylo férovější, než aby opustil vězení díky milosti, protože pak stejně zůstanou podezření, jestli se její klient nájemných vražd dopustil.

„Objektivní, nezávislý, neplzeňský soud by celé to šetření provedl znovu s případným doplněním svědeckých výpovědí,“řekl loni v únoru prezident. K loňskému roku se pak datuje také Zemanův výrok pro server iDNES, že „Kajínek dlouhodobě a vážně nemocný není, takže mu milost neudělím“.

Sám Zeman si nastavil, že bude pravomoci využívat jen ve specifických humanitárních případech, jako jsou právě vážné zdravotní problémy nebo polehčující okolnosti při méně závažné hospodářské kriminalitě.

Kajínka v roce 1998 poslal soud na doživotí do vězení kvůli dvojnásobné nájemné vraždě. Jeden podnikatel si ho měl objednat na druhého, aby se ho zbavil. Důvodem byla snaha vyhnout se nesplaceným dluhům.

Při přestřelce v zatáčkách před věznicí v Borech zemřeli v roce 1993 dva lidé, plzeňský podnikatel Štefan Janda a jeden jeho tělesný strážce. Druhý bodyguard byl těžce zraněný, ale přežil. Kajínek se ke zločinu nikdy nepřiznal, popírá, že by s ním měl něco společného.

Žádosti o obnovu řízení, ve kterém by došlo na nové důkazy, i prosby o milost přicházely opakovaně. Jednu z nich sepsala i vdova po zavražděném Jandovi, která věří, že jejíhomuže zastřelili policisté.

Kajínek, jeho advokáti i několik exministrů spravedlnosti se v minulosti obracelo na Ústavní soud s tím, že v případě Kajínkova procesu došlo k porušení zákona. Soud je všechny zamítl.

Jednu takovou stížnost sepsal v roce 2001 i tehdejší ministr spravedlnosti Pavel Rychetský, dnes předseda Ústavního soudu. „S ohledem na to, že řádnými amimořádnými prostředky se nepodařilo udělat dostatečně přesvědčivý přezkum celé té kauzy, si asi myslím, že by prezident Zeman měl milost udělit,“uvedl Rychetský zhruba před měsícem v DVTV.

Zeman už se před třemi lety dohodl s exministryní Helenou Válkovou (ANO), že se pokusí o obnovu líčení, ale pak ji na pozici vystřídal Robert Pelikán, a plán skončil na jeho nesouhlasu. Ministr včera Zemanovo rozhodnutí pojmenoval jako akt milosrdenství. Prezident ho prý ujistil, že z odůvodnění milosti nebude vyplývat, že by byl Kajínek nevinný. To Pelikánovi stačí.

Kolem Kajínka se vytvořila legenda, která z něj udělala lukrativní marketingovou značku. Na film, který v názvu nese jeho příjmení, se přišlo během premiérového víkendu v srpnu 2010 podívat skoro 120 tisíc diváků.