Krimiústav za dvě miliardy
Vědecké centrum na Zbraslavi má pomoci v boji se zločinem Ozývá se však i tichá kritika
PRAHA Čeští vědci a kriminalisté dokázali díky analýzám degradované DNA a srovnáním s žijícími potomky identifikovat třináct Němců zavražděných v květnu 1945 v Dobroníně u Jihlavy. Moderními metodami umějí též rozpoznat padělané směnky, vytěžit informace z palubních systémů vozidel nebo lokalizovat podezřelé pomocí GPS stop z mobilů.
Právě těmito konkrétními úspěchy argumentuje Kriminalistický ústav Praha (KÚP), když představuje svůj klíčový výzkumný projekt: vznik centrály forenzních věd v pražské Zbraslavi. Má stát asi dvě miliardy korun, přičemž největší část by měla jít z unijních fondů ministerstva školství.
„Vybudování moderního výzkumného centra s laboratorními provozy na světové úrovni umožní výsledky výzkumu bezprostředně aplikovat do forenzní a kriminalistické praxe,“uvádí se v plánech, jež LN získaly. V důsledku by tak měla po roce 2023, kdy má centrála sestěhovaných útvarů z Bartolomějské či Dlážděné ulice začít fungovat, stoupnout objasněnost trestných činů. Detektivové si také slibují eliminaci škod a záchranu lidských životů.
Zvláštní režim schvalování
Policie, pod niž ústav jako jediná vysloveně „výzkumná organizace“v oboru spadá, očekává zefektivnění znalecké služby a zkrácení přezkumných lhůt. „Výzkumná činnost bude znamenat i vyšší výtěžnost informací ze zajištěných stop: kyberkriminalita, biologie, genetika, mikrostopy... Vytvořením vhodných podmínek bude možné také zajistit efektivní výchovu znalců a kriminalistických techniků,“tvrdí Jozef Bocán z Policejního prezidia, dle nějž je dvoumiliardový projekt navázán na národní priority výzkumu a regionální strategii RIS3.
Vše zatím zůstává ale na papíře. Podle agentury ČTK bude o záměru příští týden jednat vláda; součástí je dostavba komplexu nově vzniklé Národní centrály proti organizovanému zločinu (NCOZ) za další stamiliony. Výzkumná část je pojata ambiciózně: 1,4 miliardy by mělo jít na novou stavbu a půl miliardy na přístrojové vybavení a badatelské týmy. Počítá se s podáním do operačního programu Výzkum, vývoj a vzdělávání (OP VVV).
„Projektová žádost nebyla zatím podána. Vzhledem k tomu, že se jedná svým finančním objemem o tzv. velký projekt, je proces složitější a vyžaduje předběžný souhlas Evropské komise a úpravu operačního programu. Pokud Evropská komise vyjádří souhlas, půjde pravděpodobně o novou výzvu s předložením žádosti v průběhu roku 2018. O projektovém záměru aktuálně probíhá vyjednávání s Evropskou komisí,“sdělila LN minulý týden Jarmila Balážová, mluvčí ministerstva školství, jež program spravuje.
Takzvaně velké projekty nad padesát milionů eur (zhruba nad 1,3 miliardy korun) vyžadují složitější schvalování v Bruselu. Podobně tomu bylo vminulém období u superlaseru ELI v Dolních Břežanech za 6,7 miliardy nebo i v případě brněnského centra CEITEC za 5,2 miliardy.
Není to téma pro vnitro?
Z vysokých škol či ústavů Akademie věd, které v jiných výzvách mezi sebou tvrdě soutěží o stamiliony pro své excelentní týmy, se ovšem ozývá nesmělá, tichá kritika. Projekt je dle nich v první prioritní ose OP VVV pro excelenci tlačen politicky a bez konkurence v oboru, přestože se o něm při nastavení programu nejednalo.
„Ale klobouk dolů: je hezky vymyšlený a v době, kdy se všichni zaměřují na eliminaci bezpečnostních rizik, je skoro nesestřelitelný. Ovšem mnoho vědeckých výstupů podle mého názoru nenabízí,“říká anonymně jeden projektový manažer z univerzity, když poukazuje na chabé výstupy: naplánovaných 25 odborných článků, 30 metodik či dvoje skripta.
Nemělo by tedy zbraslavský komplex spíše zaplatit ministerstvo vnitra? „Jde o kvalitu projektu, kterou se bude zabývat jak Evropská komise, tak odborní hodnotitelé. Domníváme se, že přes specifika oboru skutečně jde o kvalitní výzkumné centrum v zajímavém a aktuálním oboru a navíc významně multidisciplinární,“zní odpověď ze školství. Z fondů bude podpořena toliko výzkumná část (ale i s budovou), zbytek ze státního rozpočtu.