„Ruské“vyšetřování se drolí

WASHINGTON/PRAHA Byl to odchod, který šokoval. Šéfa Federálního úřadu pro vyšetřování (FBI) Jamese Comeyho odvolal prezident Donald Trump s okamžitou platností v noci z úterý na středu.

V čele FBI skončil Comey po třech a půl letech. Oficiálně kvůli způsobu, jakým vedl vyšetřování někdejší Trumpovy protikandidátky Hillary Clintonové kvůli využívání soukromé e-mailové schránky v době, kdy šéfovala ministerstvu zahraničí. Comey nejprve loni v červenci celou záležitost uzavřel bez obvinění, aby pár dní před listopadovými volbami případ obnovil, a notně tak zamíchal preferencemi. Prý se ke Clintonové nechoval spravedlivě a poškodil důvěryhodnost úřadu.

V kuloárech se nicméně mluví o tom, že Trump se chtěl zbavit Comeyho již delší čas především proto, že byl neřízenou střelou. A to se také ukázalo minulý týden při jeho výpovědi v Kongresu. Ten paralelně s FBI vede vlastní vyšetřování možného vměšování Ruska do loňských prezidentských voleb.

Comey před ním minulý týden mimo jiné vypověděl, že z představy, že svými kroky pomohl zásadně ovlivnit výsledek voleb, je mu „lehce nevolno“. Potvrdil také, že FBI nadále prošetřuje podezření ze styků s ruskými představiteli v řadách Trumpových spolupracovníků. Podle neoficiálních informací jen pár dní před svým nuceným odchodem požádal Comey o navýšení rozpočtu na vyšetřování této kauzy. To by se teď ale s jeho odchodem mohlo výrazně protáhnout. Comeyho vyhazov přitom podle prohlášení Bílého domu doporučil náměstek ministra spravedlnosti Rod Rosenstein, tedy aktuálně jeho nadřízený. FBI je jedním z úřadů spadajících pod ministerstvo spravedlnosti, a běžně by tak tuto záležitost měl řešit přímo šéf resortu Jeff Sessions. Pikantní na tom všem nicméně je, že ten se od vyšetřování možného napojení Trumpových lidí na Rusy veřejně distancoval poté, co se ukázalo, že sám mlžil o svých stycích s ruským velvyslancem v USA Sergejem Kisljakem. Stejně jako někdejší bezpečnostní poradce Bílého domu Michael Flynn, který v únoru pod tlakem rezignoval.

Neméně pozoruhodné jsou i okolnosti, za nichž Sessions v čele resortu spravedlnosti stanul. Stalo se tak na konci ledna, když nahradil obdobně bleskově vyhozenou ministryni Sally Yatesovou. Jak tento týden vypověděla v Kongresu, Bílý dům krátce po Trumpově inauguraci varovala před hrozbou, již představují vazby tehdejšího poradce pro národní bezpečnost Flynna.

Sporných vyhazovů bylo víc

Nyní už bývalý ředitel FBI a exministryně Yatesová nejsou přitom jediní, kdo přičichli k mimořádně citlivému vyšetřování týkajícímu se Trumpa a jeho nejbližších a koho prezident záhy propustil. Podobný odchod čekal i vlivného newyorského prokurátora Preeta Bhararu. Na jím vedený úřad mělo připadnout vyšetřo- vání údajného odposlouchávání, které žádal Trump a které podle jeho slov nařídil přímo v jeho newyorské rezidenci tehdejší prezident Barack Obama. Vedle toho Bharara v té době vedl šetření investic Trumpova ministra zdravotnictví Toma Price.

Ve světle všech těchto odvolání, a zvláště pak toho posledního, se tak v Senátu nyní schyluje k jedné z nejostřejších bitev provázejících schválení nominace Comeyho nástupce. Demokraté chtějí, aby byl výběr nového šéfa FBI dočasně zastaven do doby, než bude jmenován zvláštní prokurátor pro dohled nad vyšetřováním celé aféry kolem vazeb Trumpova tábora na Rusko. Hrozí dokonce tím, že v opačném případě proces zablokují. Většinu hlasů ovšem aktuálně v Senátu mají republikáni. Byť kritika zní i v jejich řadách, vyzývají především prezidenta, aby co nejrychleji dosadil do čela FBI nového šéfa.

Nečekaný vyhazov ředitele FBI Jamese Comeyho znovu sebral prezidentu Trumpovi pevnou půdu pod nohama a opět přitáhl pozornost k vazbám lidí z jeho týmu na Rusko. Demokraté hrozí schválení Comeyho nástupce blokovat, dokud nebude celá aféra řádně prošetřena. Comey prý jen pár dní před svým odchodem požádal o navýšení rozpočtu na vyšetřování kauzy. To by se teď ale mohlo protáhnout.

Komentář k tématu čtěte na straně 15