Kreml trestá Kyjev, odkloní plyn
MOSKVA/KYJEV Stavba plynovodu TurkStream začala o půl roku dřív, než v Moskvě a Ankaře plánovali. U přímořské Anapy na jihu Ruska začali tento týden na dno klást potrubí. Dodavatelem je švýcarská společnost Allseas, která má k dispozici 327 metrů dlouhé plavidlo Audacia. To umí plynovod ukotvit i pod hladinou moře.
Ani Audacia ale nebude stačit na větší hloubky, proto ruský plynárenský gigant Gazprom na nejsložitější úseky najme největší zařízení svého druhu na světě – Pioneering Spirit stejné švýcarské firmy. Jen to umí klást potrubí ve velkých mořských hloubkách. V těchto místech je však moře hluboké přes tisíc metrů už 40 kilometrů od ruského břehu a tak se táhne až k břehům tureckým.
Přesto podle šéfa Gazpromu Alexeje Millera už koncem roku 2019 nejen turečtí, ale i evropští spotřebitelé budou mít k dispozici novou, velmi spolehlivou cestu, kterou k nim poteče ruský plyn. Stavba plynovodu nemá ani tak ekonomické, jako mezinárod-
Trasa plynovodu TurkStream
něpolitické důsledky, proto je pozorně sledována Kremlem. Povel začít s pokládáním potrubí dal 4. května sám ruský prezident Vladimir Putin.
Z Ruska do Turecka po dně Černého moře už jeden plynovod vede – Blue Stream byl položen v roce 2002. Přes 12 tisíc kilometrů dlouhým potrubím proteče 13 miliard metrů krychlových ruského plynu ročně. To by stačilo, kdyby obchody neohrožoval konflikt na východní Ukrajině a kraj- ně napjaté vztahy mezi Kyjevem a Moskvou.
Ukrajina přijde o peníze
Ukrajina byla donedávna hlavní tranzitní zemí, přes kterou proudily do Evropy ruské energetické suroviny. Jenže Rusové už nepokládají Ukrajince za spolehlivé partnery, navíc je chtějí potrestat a odebrat jim status tranzitní země. Proto potřebují mimo ukrajinské území, přes Černé moře, dostat do Turecka a dál do Evropy dalších 19 miliard kubíků plynu ročně. Část je určena pro turecký trh, ale zbytek poteče tzv. jižním koridorem do Řecka a Itálie. V březnu už Rusko a Itálie podepsaly memorandum o spolupráci na dopravě plynu do Evropy jižní cestou. Podobná memoranda podepsaly i s Řeky. Pokud by se ale plyn z tohoto jižního směru měl dostávat do dalších zemí EU, což by vyřadilo Ukrajinu ze hry, musel by být na území Itálie a Řecka postaven další plynovod. I v to Rusové doufají.
„Pro Ukrajinu bude mít realizace tohoto projektu krajně negativní důsledky,“komentoval situaci šéf ukrajinské společnosti Naftogaz Andrej Koboljov. Zatím přes její území teče 70 miliard kubíků plynu ročně. Po zprovoznění první větve TurkStreamu přijde o 15 až 19 miliard kubíků suroviny. „To představuje obrovskou částku,“prohlašuje Koboljov.
V současnosti Rusko platí Ukrajině ročně za tranzit plynu do Evropy kolem dvoumiliard dolarů. Pokud bude v plném provozu jak severní (Nord Stream), tak turecký plynovod, sníží se výnos z tranzitu pětkrát.