Politické elity nerespektují vůli voličů
„V důsledku ignorování jiných názorů žijí mainstreamoví politici ve své vlastní realitě, kde třeba imigrace nepředstavuje vážný problém,“říká nizozemský populista Thierry Baudet, jenž odmítá i Evropskou unii a přeje si návrat národních států.
LN Váš think tank Fórum pro demokracii byl loni jedním z iniciátorů nizozemského referenda o asociační smlouvě Evropské unie s Ukrajinou. Voliči návrh odmítli. Jak hlasování zpětně hodnotíte?
Proti asociační dohodě s Ukrajinou hlasovala naprostá většina lidí. Připomeňme, že to bylo už druhé nizozemské referendum o Evropské unii v průběhu deseti let. To první se konalo v červnu 2005 a Nizozemci v něm tehdy, stejně jako Francouzi, odmítli návrh evropské ústavní smlouvy. Vzkaz byl v obou případech zřejmý: Dejme si pauzu a zamysleme se nad evropským projektem. Politické elity ale podle mého názoru vůli voličů dokonale ignorovaly.
LN Jaké jste z toho pro sebe vyvodil závěry?
Politici ukázali, že nehodlají zohledňovat vůli voličů, spíše plní přání Bruselu. To je znepokojivé. Premiér Mark Rutte učinil malé ústupky, ale nakonec s ukrajin- skou asociační dohodou souhlasil. Bylo to velmi frustrující. Sedli jsme si s přáteli a chvíli debatovali, zda snad nemáme vše vzdát a někam emigrovat. Nakonec převážila vůle něco podniknout. Přetvořili jsme Fórum pro demokracii v politickou stranu.
LN Promítalo se podle vás do výsledku loňského referenda spíše obecné rozladění z evropské byrokracie, nebo lidé skutečně hlasovali jen o Ukrajině?
Rozhodovalo se v podstatě o budoucí evropské filozofii. Návrh asociační dohody s Ukrajinou, podle mě velmi nerozvážný, přesvědčivě ukazuje podstatu současné Evropské unie. Naprosto ignoruje geopolitické souvislosti. Situace na Ukrajině není dobrá, vyřešen není tamní ozbrojený konflikt, existuje tam katastrofální míra korupce, miliony lidí jsou bez domovů či bez práce. A Evropa je za to spoluodpovědná, když slibuje Ukrajincům nereálné sbližování s EU.
LN Takové euroskeptické postoje razí v nizozemské politice již dlouho Strana pro svobodu Geerta Wilderse. Porovnáme-li jeho program s jinými protestními stranami v Evropě, vyznívá v ekonomice poměrně levicově. Je to šance pro vás?
Pana Wilderse respektuji, je to inteligentní politik. Máme dobré vztahy, považuji ho za partnera v debatě. On ale třeba odmítl vystoupit před volbami v televizi, s čímž já nemám potíže, píši třeba i do tradičního francouzského listu Le Monde. Geert Wilders se
Vystudoval práva na Amsterdamské univerzitě a filozofii na Leidenské univerzitě. Přednáší práva, historii a politologii.
Zakládal think tank Fórum pro demokracii, který loni přetvořil v politickou stranu. V březnových volbách s ní získal dvě křesla v nizozemském parlamentu. Britské Timesy jej označily za vycházející politickou hvězdu.
Profiluje se jako euroskeptik a kritik multikulturních receptů, přimlouvá se za návrat evropských národních států. Je přítelem i obdivovatelem britského konzervativního filozofa Rogera Scrutona. soustřeďuje na zisk poslaneckých křesel, my však chceme být šíře orientovanou stranou v tradičním smyslu, s ideovým zázemím amnožstvím členů. Pořádáme třeba pro mladé příznivce letní školy, připravujeme vlastní univerzitní programy, protože tradiční školy považujeme za ideologicky zdeformované.
LN Wilders žije s nepřetržitou policejní ochranou. Nemáte rovněž obavy o své bezpečí?
Možná ano. Odvaha je ale nakažlivá – když slyšíte, jak někdo mluví odvážně, musíte to zkusit také. Musíme vytvářet mentální prostor pro svobodnou debatu bez jakýchkoli překážek.
LN Můžete nizozemský volební systém porovnat s francouzským, kde vítěz druhého kola bere vše? Ještě v polovině 80. let měla populistická Národní fronta s necelými deseti procenty hlasů v tamním shromáždění 35 poslanců, po změně systému už se jí daří přes rostoucí podporu získat křesla spíše výjimečně…
Domnívám se, že francouzský volební systém je velmi špatný. Byl prostě koncipován tak, aby byly jakékoli změny ohrožující tradiční strany téměř vyloučené. Ale demokracie by přece měla být volným trhem různých idejí a názorů. Francouzská politika nese rysy uzavřeného kartelu. Můžeme s Marine Le Penovou (předsedkyní Národní fronty) v mnoha ohledech nesouhlasit, měli bychom ale respektovat, že reprezentuje podstatnou část francouzských voličů.
V důsledku ignorování jiných názorů pak žijí mainstreamoví politici ve své vlastní realitě, kde třeba imigrace nepředstavuje vážný problém. Transnacionální elity potom mohou diktovat názory na jakýkoli problém, od klimatických změn po moderní architekturu. Mnozí s tím nesouhlasí, takže společnost je hluboce rozdělena.
LN V březnu proběhly v Nizozemsku parlamentní volby, ve kterých vaše strana získala dvě křesla. Analytici si všímali způsobu, jakým jste působili během kampaně na sociálních sítích…
Ano, soustředili jsme se na Twitter, vzhledem k tomu, že pro nás bylo obtížné získat prostor v tradičních médiích, která nás spíše přehlížela. Nabízeli jsme na webu krátká videa, třeba i dvakrát denně. Záhy jsme získali na Facebooku sto tisíc sympatizantů. Občas dokážeme na sociálních sítích oslovit větší počet lidí než hlavní televizní programy.
LN Krátce po 11. září 2001 zasáhly teroristické útoky i Nizozemsko. Jak vás tehdy ovlivnily vraždy Pima Fortuyna a Thea van Gogha?
To byl nesmírný šok a obrat v mém nazírání na historii. Docela to změnilo můj život. Doteď si pamatuji, jak jsem sledoval ty hrůzné záběry v pokoji na univerzitní koleji v Amsterdamu. Mluvilo se o konci nizozemské tolerance. Naše hnutí ale chce zachránit tradiční toleranci – proti islamistům i bruselským byrokratům. Musíme chránit naši svobodu.