Americká demokracie také právě úpí

VČeské republice probíhá vážná vládní krize, která přerůstá v krizi ústavní. Těžkou krizi v těchto dnech ale prožívají i Spojené státy. Kromě krize zaběhlých ústavních pořádků a rozpadu respektovaných ústavních tradic to například připomíná i neslavnou českou policejní reorganizaci.

Česká sociální demokracie před rokem rozebrala a zlikvidovala aktivní a nezávislý policejní útvar v obavě, že by mohly být vyšetřovány kauzy napojené na špičky ČSSD. Prezident Donald Trump zase odvolal šéfa FBI Jamese Comeyho právě ve chvíli, kdy se pořádně rozeběhlo vyšetřování ruských konexí Trumpova nejbližšího okolí (resp. jeho nejbližšího okolí před volbami a těsně po volbách) a kdy Comey žádal americké ministerstvo spravedlnosti o více finančních zdrojů na vyšetřování kauzy.

O Jamesi Comeym se před volbami říkalo, že měl ovlivnit volby v neprospěch Hillary Clintonové tím, že pár týdnů před prezidentskými volbami potvrdil, že FBI vyšetřuje její e-mailové skandály. V té době ještě kandidát Trump běžně říkal, že by Clintonová měla jít za tento skandál „pod zámek“. Ještě minulý týden Trump říkal, že „nejlepší věc, která kdy Clintonovou potkala, je ředitel Comey“, protože dal „volný průchod všem jejím skutkům a přestupkům“. Nyní Trump otočil a prohlásil, že odvolal šéfa FBI proto, že špatně řídil vyšetřování Clintonové a že s ní zacházel neférově. Dalo by se říci, že to je taková ovčáčkovská otočka.

Philip Stephens ve Financial Times upozorňuje na to, že Richardu Nixonovi trvalo pět měsíců, než vyhodil muže, který vyšetřoval jeho kauzu. Donald Trump na to potřeboval měsíce čtyři. Rozdíl je v tom, že Nixon svoje motivy netajil – šlo mu prostě o to, zachránit svoje prezidentství.

Podle Stephense jsou důsledky velmi dramatické. Trump vyhodil hlavu jediné agentury, která vyšetřovala Trumpovy ruské konexe. Nástupce bude hledat Trump. Koho asi vybere? Jaké jsou asi šance, že vybere nezávislou figuru, která naváže na vyšetřování ruských konexí přesně v místě, kde Comey přestal?

U výběru nového ředitele bude asistovat Jeff Sessions, ministr spravedlnosti, který se sám musel stáhnout z dohledu ruské kauzy proto, že měl kontakty se stejným ruským velvyslancem v USA jako odvolaný šéf Národní bezpečnostní rady Michael Flynn.

Podle Stephense bude možná jmenován přímo Kongresem zvláštní vyšetřovatel, jako v případě Watergate nebo v Clintonově sexuálním skandálu. Stačí, když se proti Trumpovi postaví několik republikánských senátorů a kongresmanů.

Pro Trumpa bude těžké se ruského přízraku zbavit. Právě kvůli tomuto odvolání nad ním bude pořád viset. Comeyho zástupci se možná chopí iniciativy a pro Trumpa nastane nixonovský moment. Nixon byl v kauze Watergate také nakonec „doražen“Markem Feltem, který prozradil deníku The Washington Post, jak se zahlazovaly stopy.

Rusko asi nedosáhne toho, že by se s Amerikou dohodlo na rozdělení sfér vlivu ve světě. Už ale dosáhlo jednoho velkého vítězství: kontaminovalo americkou demokracii. Americký prezident vyhodil někoho, kdo vyšetřoval jeho samotného. To si většinou spojujeme s autoritářskými režimy.

Podle komentáře Noaha Feldmana pro agenturu Bloomberg nejde o ústavní krizi s velkým písmenem. Jde ale o zrušení nepsaných pravidel, která říkají, že ředitelé FBI zůstávají ve funkci deset let a jsou vyhozeni pouze tehdy, když je k tomu pádný důvod. Šéfové FBI běžně slouží pod republikánskými i demokratickými prezidenty, nejsou vyhazováni kvůli volbám. Šéf William Sessions byl v roce 1993 vyhozen Billem Clintonem poté, co se přišlo na to, že zneužíval služební letadlo k soukromým účelům.

Odvolání Comeyho je podle Feldmana zjevně politické. Trumpova administrativa ví, že ho nemůže kontrolovat, takže mu nevěří.

Eroze nezávislosti výkonu spravedlnosti je výsměch nepsaným ústavním normám politické neutrality. Není to přímý útok na rozdělení moci, ale jde o znásilnění normy, která je stejně zásadní.

Autor je předsedou správní rady Institutu pro politiku a společnost