Čtvrtý do mobilního mariáše
eský mobilní trh je už několik let zmítán neférovými praktikami některých firem a vysokými cenami služeb. V diskusích nad právě projednávanou novelou telekomunikačního zákona se objevilomožné řešení – čtvrtý mobilní operátor, který by zčeřil tuzemské stojaté vody. Není to přitom vůbec idea nová či originální.
O čtvrtém mobilním operátorovi se hovoří pokaždé, když Český telekomunikační úřad vyhlásí aukci volných kmitočtů. Přitom frekvence v několika posledních i v nejbližší příští aukci nejsou jako základ nové mobilní sítě vůbec vhodné.
Další operátor je – ať už právem nebo ne – vnímán jako spasitel, na jehož příchod čeští spotřebitelé marně čekají řadu let. Chtělo by se říci, že všechno začalo v listopadu 2012, kdy ČTÚ vyhlásil aukci frekvencí pro vysokorychlostní internet LTE, kterou v březnu následujícího roku tehdejší šéf ČTÚ Pavel Dvořák zrušil.
Zdálo se mu totiž, že 20miliard korun, kolik firmy za kmitočty nabídly, bylo příliš. Z nové aukce pak stát získal ani ne 8,6 miliardy, což bylo dokonce o 1,5 miliardy méně, než s čím počítal státní rozpočet. Frekvence se dělily téměř rovným dílem. Jejich vyvolávací cena přitom byla 7,79 miliardy korun.
Dva odvážlivci, kteří se nejprve rozhodli vyzvat stávající operátorskou trojici, nakonec vůbec nepřihodili. PPF Petra Kellnera pak raději od španělské Telefóniky rovnou koupila celé O2. Sazka, kdysi rovněž z části Kellnerova a nyní patřící skupině KKCG Karla Komárka, se rozhodla stát se virtuálním operátorem. Jestli byly jako bílí koně součástí nějakého většího byznysového plánu, lze už jen spekulovat.
Nadšení pro čtvrtého operátora lze však najít už na počátku roku 2007, kdy ČTÚ s velkou slávou ohlašoval příchod nového hráče na trh. Všichni totiž doufali, že nový operátor bude „cool“vyzyvatelem mobilních titánů, jakým byl v roce 1999 Oskar. Vyklubal se z něj ale současný Nordic Telecom, který své služby od počátku poskytoval na technologii odlišné od klasického GSM a drtivá většina mobilů tak v jeho síti nefunguje.
Firma se sice za čtvrtého operátora ráda označuje a současní – již několikátí – noví vlastníci mají do budoucna velké plány, ale ve skutečnosti nenabízí nic přelomovějšího než dalšího virtuála, kterých jsou v České republice stovky a jejichž konkurenceschopnost je i díky šikovnosti velké operátorské trojky nulová.
Čtvrtý operátor není spasitel. Čtvrtý operátor je Godot, jehož se Česko zřejmě nikdy nedočká. Je totiž otázkou, jestli budemít někdo zájem vstupovat na český trh poté, co nejlepší příležitost z roku 2013 už propásl. Další podobná šance bude nejdříve v roce 2020, kdy se uvolní frekvence po televizním vysílání.
Vybudování sítě přitom stojí desítky miliard a trvá roky. Stávající hráči na trhu přitom tou dobou budou mít už postaveno a trh rozporcovaný.
Vzhledem k tržní ceně se tak spíš vyplatí koupit třeba nejmenšího tuzemského operátora Vodafone. S vybudovanou sítí a rovnou i s nabranými zákazníky. A tak nadále zůstane na výběr ze tří operátorů.