Povede finance Sobotka?

Se zánikem původního kabinetu v běhu má Česká republika poměrně nedávnou zkušenost. Poté, co se rozpadla koalice ODS, TOP 09 a Věcí veřejných, požádal tehdejší premiér Petr Nečas na jaře 2012 sněmovnu o to, aby potvrdila, že za vládou stojí potřebný počet poslanců. Bylo to ale proto, že měl spočítáno, že s LIDEM, odštěpkem Věcí veřejných, nasbírá dostatek hlasů.

Neexistuje žádné jasné ústavní pravidlo, které by předsedu vlády oslabené o koaličního partnera nutilo, aby o důvěru dolní komory žádal. „Je to v zásadě věcí premiérovy úvahy, protože identita vlády je v něm, a pokud se premiér nezmění, vláda je plus minus stejná. Předseda vlády si vyhodnotí, v jaké míře by se cítil být tou původní důvěrou vlády vybavený, nebo ne. V případě, že by Poslanecká sněmovna nebyla ztotožněná s předsedou vlády, který si pro důvěru nechce přijít, může vyslovit nedůvěru,“sdělil LN ústavní právník Jan Kysela.

Dodal, že faktorem je i blízkost voleb, které připadají na říjen. Zatímco v dělné fázi vlády kabinet potřebuje fungující hlasovací stroj, aby prosadil priority, ve zbývajících měsících už by stejně byla loajalita koaličních klubů narušená začínající kampaní.

„Žádost o důvěru v situaci menšinové vlády je jen otázkou politické či ústavní kultury, která ale u nás není na nějaké úžasné úrovni,“uzavírá Kysela.

Dva koaliční partneři pro vládnutí stačí

Šéf sněmovny Hamáček ke scénáři menšinového kabinetu uvedl, že to je jedna z „ústavně konformních“možností. Předseda KDU-ČSL Pavel Bělobrádek již dříve řekl, že kdyby se vývoj nahnul tímto směrem, lidovci se sejdou a zamyslí nad tím, jestli jim to dává smysl. Šéf sněmovny vyloučil, že by mohlo dojít na přibrání některé ze stávajících opozičních stran do koaličního partnerství.

Ústava nežádá, aby si menšinový kabinet říkal o důvěru, protože předpokládá, že v takovém případě se přelily síly. Zjednodušeně řečeno: jestliže nemá dost hlasů na důvěru koalice, pak musí být dost hlasů na nedůvěru od opozice. Jenomže v aktuálním rozložení sil a motivací matematika takhle prostě nestojí.

Hradní zádrhel

Sobotka by tak teoreticky mohl dojít až k poslednímu říjnovému víkendu jako premiér s nedostatkem poslanců za sebou, ale potíž by nastala s obsazením šéfů na ministerstvech, které by svým odchodem z vlády uvolnilo hnutí ANO. Protože každého nového ministra by musel jmenovat Miloš Zeman. Jeho konání zamrzá už teď. Premiér i jeho partaj očekávají, že přijme návrh na Babišovo odvolání, jakmile se vrátí z pracovní cesty do Číny. Prezidentský speciál do Prahy dorazí ve čtvrtek, Hamáček proto soudí, že nejpozději tento pátek musí být hotovo. Jestliže nebude, předseda vlády už chystá podnět k Ústav- nímu soudu. Tam se chce obrátit i Zeman. Oba politici se v podstatě dotazují na totéž, i když každý jinými slovy. Chtějí výklad ustanovení, podle něhož prezident odvolává ministry, jestliže takový návrh od premiéra přijde, bez podmínek a bez zbytečných odkladů. Zeman situaci staví tak, že není stroj na podpisy a má právo chtít třeba vypovězení koaliční smlouvy nebo jméno nástupce.