Zázrakem se jazyk nenaučíte

Pomáhá sledování cizojazyčných seriálů, čtení knížek a konverzace s cizinci. Za měsíc ale jazyk nezvládnete

Stačí jen pár týdnů a budete mluvit jako rodilý mluvčí! Učte se efektivně ve spánku! Zapojte obě své hemisféry a probuďte svůj potenciál! Na podobné nabídky slibující těžko uvěřitelný pokrok v libovolném cizím jazyce narazíte po chvilce hledání na internetu. Ale je nám líto, žádné zázračné metody výuky cizích jazyků neexistují. Naučit se cizí jazyk (stále) vyžaduje dostatek času a trpělivosti. Za jeden až tři měsíce se naučíte jazyk maximálně tak, abyste se neztratili ve městě a dokázali si objednat jídlo v restauraci. Za rok už si možná s cizincem popovídáte o svých koníčcích, rodině a počasí. Zvolíte-li vhodné metody učení, tak možná také o historii či politické situaci. Žádný konkrétní postup studia, který by fungoval pro všechny, ale neexistuje, protože každému vyhovuje něco trochu jiného. Ze všeho nejdůležitější je motivace,“říká Sarah Peters-Gráfová, rodilá Angličanka, lektorka a metodička výuky angličtiny.

Přelstít vlastní lenost

Hned se třemi cizími jazyky zápolí dvaatřicetiletá Markéta Červená. Na gymnáziu i na vysoké měla povinně angličtinu a němčinu. Před pár lety se jí zalíbilo ve Španělsku, a tak se začala učit španělsky. „Jsem od přírody dost komunikativní a vadilo mi, že si s místními moc nepopovídám, a tak jsem se rozhodla, že se naučím aspoň pár frází. U toho jsem ale skončila. Nebaví mě sedět nad učebnicí a šprtat,“krčí rameny. Angličtinu aktivně používá v práci, a tak se občas i naučí něco nového, ale němčinu prakticky nepotřebuje a cítí, že její jazykové znalosti slábnou. „Několikrát jsem si říkala, že bych se měla přihlásit na jazykový kurz, ale nakonec moje lenost zvítězí. Přitom vím, že doma se k učení nedonutím a potřebuju někoho, kdo mi pomůže,“dodává.

Rozhodla se ale svou vlastní lenost přelstít a objevila způsob, jak zůstat v kontaktu s němčinou a přitom nemít pocit, že se něco „musí“učit. „Asi to bude znít hloupě, ale mám ráda kriminálky, u kterých odpočívám po dni v kanceláři. A tak jsem se začala dívat na seriály v němčině, abych aspoň trochu trénovala svůj mozek,“usmívá se. Sledování seriálů v cizím jazyce nebere jako učení, ale spíš jako relax, a proto se na něj svým způsobem i těší. „Ať se nám to líbí, nebo ne, učení se jazyka je z velké části o vyvinutí úsilí a vyžaduje naši aktivní pozornost. Neznamená to však nutně, že učení musí být mučení,“říká Lenka Mervová, která působí jako vedoucí jazykové výuky v Tutor & Caledonian School.

Zapomeňte na biflování

Podobnou zkušenost, jakou má již zmíněná Markéta, popisuje řada Čechů. Sice nějak prošli školní výukou a nějaké znalosti jim v hlavě zůstaly, ale schopnost prakticky je využít jim chybí. Jednoduše berou cizí jazyk jako něco, co se musí tvrdě učit, zatímco konkrétní výsledek je v nedohlednu. Starší generace, která neměla ke studiu a praktickému využití cizích jazyků snadný přístup, je na tom ještě hůř. Nemalou roli hraje přirozený stud a strach z toho, že budou při komunikaci v cizím jazyce chybovat. A tak místo toho, aby cizí jazyk aktivně používali, třeba když se jich cizinec zeptá na cestu nebo když jsou sami v zahraničí, zažívají trapné chvilky mlčení a obtížného hledání vhodných slov. Ne snad že by všichni byli při učení tak nepoctiví, ale často se učili způsobem, který není dostatečně efektivní a nevede k aktivní komunikaci. Mnoho z nich tak ovládá gramatiku na relativně slušné úrovni a jsou schopni porozumět psanému textu, ale v okamžiku, kdy mají sami psát či mluvit, tápou. I přesto se ale mohou cizí jazyk naučit víc než dobře, musí jen vědět jak.

„Každý student by si měl předem stanovit, co je cílem jeho učení. Je to memorování určitých frází, které se bude učit jen v dané formě a stejně tak omezeně je bude umět i použít, anebo se chce jazyk doopravdy naučit, chce ho vnímat jako celek a stejně tak s ním umět pracovat?“pokládá základní otázku Šárka Helebrant, vedoucí metodického oddělení jazykové školy Jipka. V praxi to znamená sám v sobě překonat představu, že učení se cizímu jazyku je něco otravného, nepříjemného a obtížného. Místo toho je dobré pohlížet na dovednost ko- munikovat v cizím jazyce jako na zajímavou příležitost, která může člověka někam posunout a otevřít nové obzory.

Motivaci díky takovému přístupu nacházejí i studenti ve vyšším věku, kteří se k cizím jazykům vrací, nebo s nimi dokonce zcela začínají okolo osmdesátky. „Řada našich klientů ráda cestuje a uvědomují si, že zvládnout cizí jazyk jim pobyt v zahraničí nejen zjednoduší, ale i zpříjemní,“vysvětluje Jiří Hrabě, ředitel sdružení Elpida. To v Praze nabízí řadu kurzů, včetně výuky cizích jazyků. Vyjet si do Vídně na sachr dort, navštívit pařížský Louvre, obdivovat památky Říma nebo se dozvědět více o Sherlocku Holmesovi v jeho londýnském muzeu, to vše může posloužit jako motivace. Nemluvě o tom, že zajímavý výlet do ciziny funguje jako příjemnější lákadlo než zvládnutí dalších zákoutí gramatiky. „Myslím, že senioři jsou svým přístupem důkazem toho, že nikdy není pozdě naučit se něco nového,“ujišťuje Jiří Hrabě.

Nebojte se dělat chyby

K efektivnímu učení cizího jazyka patří také určit si vyhovující styl výuky. Výhodou větších jazykových škol je, že jsou schopny nabídnout různé kurzy, které se od sebe liší jak zaměřením, tak způsobem vyučování. „Pro starší generaci jsou to spíše kurzy s českým lektorem, se kterým se v pohodě domluví a on jim vše česky vysvětlí. Naopak mladí požadují rodilého mluvčího, aby měli možnost konverzace a rozšiřovali si slovní zásobu. Případně se chtějí připravit na různé zkoušky,“konstatuje Lucie Pátková, manažerka jazykové školy Hope v Brně. Po- dle jejích zkušeností platí, že angličtinu a schopnost v ní komunikovat berou studující jako základní minimum, kterého potřebují dosáhnout. I proto její obliba neklesá a stále je nejčastěji voleným cizím jazykem.

Náplň jednotlivých lekcí i příprava na ně se může měnit i s ohledem na to, jak nejlépe se kdo učí. Pro někoho je nejlepší, když si slova a věty v cizím jazyce píše. Další dává přednost poslechu a jiní lidé se při učení neobejdou bez toho, že se svým protějškem mluví, a tak si potřebná slova uloží do paměti. „Pokud je výuka naplněna rozličnými aktivitami, studenti často ani nevnímají, že se učí. Platí, že čím je výuka pestřejší, tím je učení efektivnější a výsledek kvalitnější,“shrnuje Šárka Helebrant s tím, že právě lekce, v nichž se střídají různé činnosti, přináší nejvýraznější efekt. Každý ze studujících má totiž možnost vyzkoušet si pro něj blízkou a pohodlnou formu učení, ale současně nezanedbává ostatní jazykové dovednosti. To může být určitým pokušením, když se učí sám. Člověk snadno sklouzne k tomu, co mu jde, zatímco aktivity, ve kterých právě neexceluje, vynechává. Nakonec se může stát, že sice bude dobře rozumět díky tomu, že se pravidelně dívá na filmy, seriály nebo třeba zpravodajství v cizím jazyce, ale v okamžiku, kdy má napsat e-mail, ztratí půdu pod nohama.

K efektivnímu učení cizích jazyků patří také práce s chybou. „Učit se a dělat chyby je úplně normální a není to nic, za co by se měl student stydět. Bohužel řada z nás si z dětství nese nepříjemné vzpomínky na to, co se dělo, když jsme třeba přinesli špatnou známku ze školní písemky nebo při hodině měli opakovaně špatnou výslovnost,“vysvětluje psycholožka a psychoterapeutka Jana Březinová, která vede soukromou praxi na Praze 5. Právě tyto vzpomínky a strach z toho, že člověk selže, mohou vést k pomalejšímu učení. „Důležité je pochopit, že chybovat je cesta k tomu, abychom se naučili správně něco nového,“dodává. To znamená také pochopit, v čem přesně člověk chyboval a jak daný gramatický jev či třeba situaci vyřešit správně a proč je právě toto řešení to pravé. „Ši- kovní lektoři umí vést lekce zábavně a přitom efektivně. Metodice výuky jazyků je v dnešní době přikládána velká pozornost a s tím jdou ruku v ruce i možnosti přizpůsobit výuku potřebám a přáním klientů. Zkušení lektoři pomohou i s jazykovým rozvojem mimo třídu, v dnešní době nejsou domácí úkoly a příprava jen vyplňování cvičení a psaní slohových prací,“přibližuje Lenka Mervová.

Pokud je výuka naplněna rozličnými aktivitami, studenti ani nevnímají, že se učí. Čím je výuka pestřejší, tím je učení efektivnější.

Pobyt v cizině? Ano, ale…

Ne náhodou je pobyt v zahraničí tou nejdoporučovanější metodou výuky cizích jazyků. „Výjezd do země, kde se cílovým jazykem hovoří, je samostatnou kapitolou. Většinou jsme nuceni zde cizí jazyk používat, jsme mu neustále vystavováni, takže maximálně opakujeme, drilujeme, aktivujeme a učíme se,“potvrzuje Lenka Mervová z Tutor & Caledonian School. Člověku v zahraničí jednoduše nezbyde nic jiného než se naučit rozumět a jazyk používat přirozeně jako komunikační nástroj. Jenže ne všichni z takového způsobu učení těží stejně. „Pro někoho může být takováto výuka natolik stresující, že se soustředí jen na základní fráze, po čase začne stagnovat a úroveň jeho projevu a pochopení se v určitém bodě zastaví,“upozorňuje na možná úskalí Šárka Helebrant z jazykové školy Jipka.

I proto je důležité nenechat své jazykové dovednosti ladem a dál s nimi pracovat, i když už třeba nechodíte na jazykový kurz. Už jen to, že budete náhodně vystaveni cizímu jazyku, třeba formou čtení knih, časopisů, sledování filmů nebo seriálů, je důležité. Byť i tady platí, že tento pasivní způsob učení není tak efektivní, protože máme tendenci zapamatovat si jen část sdělení, které má pro nás nějaký význam, zatímco ostatní pomíjíme. Navíc můžeme narazit na cizojazyčnémateriály obsahující chyby. „Máme tendenci jít za takzvanou street English v domnění, že tak nasajeme tu správnou současnou angličtinu. To je velký omyl. Pokud dostaneme do podvědomí jazyk Jane Austenové, uděláme pro svou angličtinu víc, než když budeme poslouchat rapera opakujícího jednu a tu samou gramatickou chybu stále dokola nebo číst špatně napsané blogy,“doporučuje Sarah Peters-Gráfová.