Doučování je v Sýrii běžné
Co by překvapilo Čechy v syrské škole? Těžší matematika, odměření učitelé, školní uniformy a strohé učebny
mat a hodin nevnášejí své životy. Tady je běžné, že si profesor během vykládání látky vzpomene na příběh ze svého života a začne ho vyprávět během hodiny. Výhoda je, že se my žáci cítíme víc jako doma, je to přátelské, ale na druhou stranu se naučíme méně. Když je někdo moc přátelský, nemá tak velký respekt ostatních. V Sýrii vyučující vykládají látku a nic osobního do ní nepřidávají. Jsou odměřenější, ale mají autoritu a člověk se opravdu něco naučí. V syrských školách nemáme třídního učitele. Jeho funkci zastává takzvaný supervizor – zkušenější učitel, za kterým může žák jít, když má nějaký problém. tvého vzduchu a neseděli jen ve třídách. Škola nám dává dostatek, ne přebytek. Během výuky nám vyučující vysvětlí látku a zbytek je na nás. Žák stráví přípravou do školy běžně dvě až tři hodiny denně. Dostáváme spoustu úkolů, samostudium je samozřejmostí.
LN V čem se liší jednotlivé školní předměty?
Matematiku musí umět každý, protože je potřebná skoro ke všem přijímacím zkouškám na vysoké školy, třeba i na medicínu nebo právo. Syrští školáci a studenti středních škol jsou v matematice pokročilejší, v Česku se postupuje mnohem pomaleji. Možná je to také tím, že vyučující látku vysvětlují tak, aby ji pochopili všichni. V Sýrii je běžné doučování, individuální i hromadné, chodí na ně každý. Ale výsledek je, že jsme v matematice nejen dál, ale nemáme k ní ani odpor, jak je to běžné tady. Chemii a fyziku máme sloučenou do jednoho předmětu. Stejně tak dějepis spolu s právem a geografií. V tělocviku děláme basketbal, fotbal, plavat v rámci tělocviku nechodíme. Plaveme pořád, po škole jdeme do moře, není důvod, aby nás to učili ve škole.
LN Jaké je vybavení školy?
Tabule a lavice. Je to skromné. Laboratoře například na chemii tam nejsou. Škola má jen dostatek, nikoli nadbytek. Není tam taková zima jako v Česku, takže místo topení máme klimatizaci.
LN Co ještě by mohlo Čecha v syrské škole překvapit?
Žáci nosí uniformy. A když přijde někdo do školy později, není to obvykle problém, nikdo to moc neřeší. Děti se nemusí ani omlouvat, něco jako omluvenky od rodičů v Sýrii vůbec nemáme.
LN Nevede systém bez omluvenek k záškoláctví?
Ne, žáci chodí do školy pravidelně. Není proč nechodit, děti se doma nudí. Chodí většinou do nejbližší školy, kde mají kamarády. Pokud se tedy zrovna nestěhují. Stěhování je v Sýrii běžné, takže dítě v průběhu školní docházky vystřídá klidně šest škol. Ale rozdíl je v tom, že v Sýrii mají všechny školy stejné učebnice, takže když žák mění školu, ví, z čeho se učit, a učebnice má doma. V Čes-
Vyučující nám vysvětlí látku a zbytek je na nás. Dostáváme spoustu úkolů, samostudium je samozřejmostí. Matematiku musí umět každý, protože je potřebná skoro ke všem přijímacím zkouškám na vysoké školy, třeba i na medicínu nebo právo
ku musí být přechod na jinou školu obtížný. Člověk se těžko orientuje v probírané látce a v jiných učebnicích, které si musí koupit.
LN Co považují lidé v Sýrii za nejdůležitější?
Rodinu. Nikdy nejsi sám, rodina tě neopustí. V Česku je pro lidi nejdůležitější práce. Vidím lidi, kteří mají rodinu, ale v osmdesáti umírají sami. Tak to v Sýrii není, rodina je na prvním místě. Když tvůj otec s něčím nesouhlasí, neděláš to. Když tvoje matka není ráda, že studuješ nějaký obor, vybereš si jiný podle jejího přání. Má to samozřejmě své nevýhody. Žiješ ale s vědomím, že pokud budeš mít problémy, rodina se o tebe postará a nikdy tě neopustí.
Autorka je stálá spolupracovnice Akademie LN