Pokrok hudebního průmyslu

Jediným faktem, který pronikl z výsledků hudebního trhu za rok 2016 do veřejnoprávní televize, byla skutečnost, že vzrostl prodej gramofonových desek. Příjmy z prodeje vinylů v roce 2016 tvořily 17 procent z prodeje fyzických nosičů, zatímco v roce 2015 to bylo 12 procent. Pro tento rok se očekává další, pravděpodobně ještě výraznější nárůst prodeje desek.

REZONANCE

Nicméně prodeje to, zdá se, nevytrhne, za hudbu vloni inkasovalo tohle odvětví v České republice 733 milionů korun, což je o procento méně než předloni. V stoupající oblibě streamování hudby následujeme celosvětové trendy, její podíl vzrůstá zejména na úkor stahování. V čem se stále lišíme, či chcete-li zaostáváme, je podíl fyzických nosičů na prodané hudbě, stále v Česku tvoří 59 procent, což je ve srovnání se světem hodně. Podíl fyzických nosičů setrvale klesá (podle IFPI v roce 2016 o tři procenta), avšak i ve světě tvoří stále podstatný podíl na tržbách.

Takzvaná klasická hudba se podílí na tržbách pěti procenty (mezi fyzickými nosiči sedmi). Není to mnoho, a i když je většina kupců konzervativní a relativně, to slovo je nutno podtrhnout, bohatá, pak situace není úplně růžová. Tuzemští umělci, kteří získali renomé v zahraničí, mají možnost, pokud nemají smlouvu s velkým vydavatelstvím, nahrávat prakticky jen díky grantům, sponzorům či veřejnoprávním institucím. Nebýt například Českého rozhlasu, tak nemáme spoustu nahrávek komorní hudby. Zdůrazňuji, že to není stížnost ani nářek, je to konstatování.

Ale vezměme to z lepší stránky: zásluhou služeb jako Spotify si můžeme poslechnout i nejžhavější novinku ještě předtím, než si ji koupíme. Například Dvořákovu Stabat Mater, kterou nejnověji nahrála Česká filharmonie s Jiřím Bělohlávkem pro firmu Decca (na trhu od 5. května).

Zpravidla si koupíme jen to, co se nám líbí nejvíc, když už tu je možnost poslechnout si skladbu důkladně a nejen částečně v prodejně. Z pohledu umělců to možná tak velké terno není.