Česko v bažině soukromých oček

Policejní kauzy odhalily vážné riziko: odvětví privátních špionů. Zákon, který je má omezit, ale vázne

PRAHA Pouhý rok od sebe dělí dvě citlivé policejní kauzy, které se vzájemně velmi podobají. Loni v květnu vyšetřovatelé v Praze zatýkali v případu s krycím názvem Beretta, na konci minulého týdne pak v Brně zadrželi bezmála dvě desítky osob. Společným jmenovatelem obou příběhů je podezření, že při nich unikaly informace z policejních spisů za úplatu.

Neméně zajímaví jsou aktéři této nelegální činnosti – vedle bý- valých i stále aktivních policistů k nim patří soukromí detektivové či bezpečnostní agentury. Právě přes ně se tajné informace dostávaly k cílovým objednavatelům.

Český trh s bezpečnostními a detektivními službami je přitom košatý. V roce 2014 tu v oboru působilo 6500 podnikatelských subjektů s obratem kolem 18 miliard korun. A suma neustále bobtná – v současné době se odhaduje na 25 miliard.

Přestože jde o tak obří a třaskavé odvětví, jeho aktivity neošetřu- je speciální právní norma. Řídí se pouze živnostenským zákonem a úpravami rozsetými v jiných obecných nařízeních. K provozování soukromé bezpečnostní činnosti tak stačí získat koncesi.

Do agentur přitom často odcházejí vycvičení a zkušení policisté, kteří nakládali s citlivými informacemi. Česká republika představuje v tomto směru v Evropské unii unikum.

Že jde o bezpečnostní mezeru, si uvědomuje i vláda. V roce 2015 schválila návrh zákona, který by měl do činnosti agentur zavést pořádek. „Jedině zcela nová právní úprava s sebou přinese odstranění aktuálních nedostatků a zejména pak bezpečnostních rizik,“píše se v předkládací zprávě.

Jenže norma stále čeká ve sněmovně na druhé čtení a podle všeho na ni už do voleb nepřijde řada. Poslancům zatím chybí názor výboru pro obranu, ale především – za dva roky, co je předpis v dolní komoře, ho zákonodárci různými návrhy na změny upravili k nepoznání. S výslednou podobou tak nesouhlasí část osazenstva sněmovny ani experti. Je proto téměř jisté, že s přípravami normy bude po podzimních volbách třeba začít nanovo.

Právní úprava soukromých bezpečnostních agentur je zcela nevyhovující. „Jak již bylo několikrát uvedeno, tato právní úprava je nedostatečná, protože živnostenský zákon upravuje pouze obecné podmínky pro vstup do podnikání v oblasti soukromých bezpečnostních služeb z hlediska státní regulace podnikání. Avšak neupravuje a ani nemůže upravovat tyto soukromé bezpečnostní činnosti z hlediska jejich specifických zvláštností a bezpečnostních rizik,“míní důvodová zpráva návrhu zákona o bezpečnostní činnosti.

Vládní návrh plánuje, že soukromé bezpečnostní služby budou licencované – tak jako jinde v Evropské unii. „Je třeba zdůraznit, že většina evropských států se vydala právě touto cestou. Licence, jak jsou předpokládány v návrhu zákona, jsou součástí právní úpravy Řecka, Velké Británie, Rumunska,“stojí v důvodové zprávě. Dalšími státy, které soukromé bezpečnostní služby licencují, jsou Slovensko, Estonsko, Lotyšsko či Litva. Jiné státy – napří- klad Francie, Nizozemsko, Belgie, Švédsko, Dánsko, Španělsko a Maďarsko – mají bezpečnostně-detektivní činnost takzvaně podmíněnou. Ať už souhlasem prefekta, svolením ministra spravedlnosti, povolením ministerstva vnitra, autorizací ministra spravedlnosti, autorizací vrchního policejního ředitele, administrativním povolením, jež vydává ministerstvo vnitra, či povolením vydaným policií.

Udělená licence by v České republice měla platit 10 let, což je v porovnání s jinými zeměmi poměrně benevolentní. „Je to doba relativně dlouhá, oproti úpravě v Dánsku nebo Maďarsku, kde zvolili období pěti let. Irsko zvolilo ještě kratší platnost, pouze dva roky,“vysvětluje vládní návrh. Rumunsko či Litva vydávají své licence prostřednictvím policie na 3 roky.

Vykostěný návrh

Absenci zákona usměrňující činnost bezpečnostních firem se snažila napravit už Nečasova vláda v roce 2012. Jenže pak přišel skandál Nagygate, pád kabinetu a iniciativa spadla pod stůl. Ani nyní to však nevypadá, že by za éry Sobotkovy vlády stihl parlament zákon do podzimních voleb schválit.

Někteří poslanci nejsou s výslednou podobou spokojení. „Došlo k takovým změnám, že se vytratil původní smysl. Očekává se zvýšení kvality nebo zvýšení kontroly, což ale v současné, pozměněné podobě oproti původnímu vládnímu návrhu mizí. Schváleno je vlastně pouze licenční řízení, ve kterém jde ale spíše jen o formální zjišťování. Z hlediska dohledu nad činností tam nic moc nezbylo. Mám avízo z terénu, že všichni jsou současným výsledkem zklamaní,“řekl LN poslanec a šéf výboru pro bezpečnost Roman Váňa (ČSSD).

Prezident Unie soukromých bezpečnostních služeb České republiky Jiří Kameník výsledek práce Poslanecké sněmovny rovněž kritizuje. Návrh považuje za nesrozumitelný, navíc má vážnou obavu, že byl „zlobbovaný“ve prospěch šedé sféry. Ta podle Kameníka vzniká především v oblasti bezpečnostní činnosti pro takzvaně vlastní potřebu. Tedy když si například nějaká firma vytváří svou bezpečnostní ostrahu. „Tady vzniká obrovské vakuum šedé ekonomiky, o které neví nikdo nic,“namítá šéf Unie soukromých bezpečnostních služeb.

Proklaté spisy

Důležitou pasáží materiálu je to, že soukromá očka nesmějí mít, stejně jako nyní, přístup do policejních spisů.

„Návrh zákona zcela vylučuje možnost nahlížení soukromých bezpečnostních služeb do policejních, popřípadě jiných evidencí,“zdůrazňuje se ve vládním návrhu zákona.

Právě úniky z policejních spisů tvoří jádro brněnské kauzy a případu Beretta. V brněnské aféře, v níž vyšetřovatelé obvinili 18 osob, uvízli bohatí podnikatelé, expolicisté i aktivní kriminalisté. Mezi trestně stíhanými jsou i vlivný podnikatel a majitel soukromé detektivní kanceláře HMS Security Saman El-Talabani či expolicista a nyní byznysmen Michal Ratajský, kterému patří bezpečnostní agentura CS Solutions Group.

Podobným příběhem je i Beretta. V kauze vyšetřovatelé protimafiánského útvaru před rokem obvinili kvůli podezření z vynášení informací z bezpečnostních složek za úplatu důstojníka protikorupční policie Holuba, bývalého příslušníka Celní správy Pavla Šímu a bývalého policistu a soukromého detektiva Igora Gáboríka, jemuž patří detektivní firma GSM H.

Z hlediska dohledu nad činností tam nic moc nezbylo. Mám avízo z terénu, že všichni jsou současným výsledkem zklamaní.