Svatá země Trumpovi padne
JERUZALÉM/PRAHA Americký prezident Donald Trump získal po jednáních s arabskými státníky nový důvod k naději na mír na Blízkém východě. Trump to včera řekl po příletu do Izraele, kde ho na Ben Gurionově letišti čekali premiér Benjamin Netanjahu a prezident Reuven Rivlin s manželkami.
Doma čelí Trump problémům. I včera se krátce vyjádřil ke kauze údajného vyzrazení tajné informace ruskému ministru zahraničí Sergeji Lavrovovi během schůzky v Bílém domě. Včera v diskusi Netanjahua ubezpečil, že před ruskými partnery nikdy nezmínil Izrael jako zdroj této tajné zprávy, jak ho vinili někteří činitelé.
V Izraeli se Trumpovi setkali s velmi vřelým přijetím. Netanjahu prohlásil, že doufá, že Trumpova cesta stane „mílovým krokem na cestě ke smíření a míru“, a jeho manželka Sara vtipkovala o tom, co oba páry spojuje – nepří- zeň médií. „Všude řeknu, jak jste skvělí,“slibovala Trumpovým.
Prezidenta doprovázeli kromě první dámy Melanie i dcera Ivanka a zeť Jared Kushner. Právě Kushner byl klíčovou postavou, která cestu připravovala.
V Izraeli panovalo před Trumpovou návštěvou velké očekávání. Po letech obtížného soužití Netanjahua s Trumpovým předchůdcem Barackem Obamou měl izraelský premiér šanci na opětné posílení vztahů obou zemí i své pozice v rámci křehké izraelské koalice.
Netanjahuovy cíle přiblížil serveru al-Monitor nejmenovaný zdroj z izraelské diplomacie. Izraelský premiér chce podle něj Palestincům i dalším arabským zemím dokázat nezlomnost izraelsko-amerického partnerství a Trumpovi zároveň vysvětlit, jak velkému tlaku ze strany izraelské pravice Netanjahu čelí.
Krajní pravice vedená ministrem školství Naftali Benetem, ale i mnozí radikálové z Netanjahuovy strany Likud, se totiž staví zásadně proti dvoustátnímu řešení konfliktu. Netanjahu doufá, že by Trumpova návštěva mohla zabránit většímu angažmá Evropské unie a zvláště Francie, která naopak tlačí na vznik samostatného palestinského státu.
Kromě toho usiluje Izrael o posílení spolupráce s USA v postupu proti Íránu a rád by Teheránu zabránil ve financování šíitského hnutí Hizballáh a palestinského Hamásu. Chtěl by také zachovat status quo na Golanských výšinách a přimět Trumpa, aby uznal Jeruzalém za hlavní město Izraele.
Zatímco americký prezident v kampani sliboval přesunutí ambasády z Tel Avivu do Jeruzaléma, po příchodu do Bílého domu plán odložil – obává se, co by krok způsobil mezi Palestinci, a uvědomuje si, že by tím obnovení mírových rozhovorů nepomohl. Mnohé pravicové radikály v Izraeli tím Trump zklamal, stejně jako odmítavým postojem jeho administrativy k dalšímu rozšiřování osad na okupovaných územích. Někteří pozorovatelé tak soudí, že se Trumpův přístup ve výsledku nemusí příliš lišit od toho, co prosazovali Barack Obama s ministrem zahraničí Johnem Kerrym.
Tvrdší postoj než Obama nicméně Trump opakovaně signalizuje vůči Íránu. Poté, co ho v Saúdské Arábii označil za zdroj nestability v regionu, pokračoval v kritice teheránského režimu i včera při setkání s izraelským prezidentem Rivlinem. „Nejdůležitější je, že Spojené státy a Izrael mohou prohlásit, že Írán nesmí nikdy mít možnost vlastnit jadernou zbraň. A musí skoncovat se svým vražedným financováním, výcvikem a vybavováním teroris- tů a milicí,“řekl s tím, že s financováním teroru musí Írán přestat okamžitě.
Staronový íránský prezident Hasan Rúhání včera v reakci na jeho prohlášení Trumpovi vzkázal, že Američané nerozumí dění na Blízkém východě a že bez Íránu region stabilizovat nelze. Dodal také, že jeho země bude ve svém raketovém programu pokračovat. Už v neděli přitom mluvčí íránské diplomacie obvinil USA z toho, že prodávají zbraně nebezpečným teroristům – myslel tím vládu Saúdské Arábie.
„Írán nikdy nesmí získat jadernou zbraň. A jeho financování teroru musí okamžitě přestat,“prohlásil při návštěvě Izraele prezident Donald Trump.
Kyvadlová diplomacie
K Trumpově návštěvě ale s nadějí vzhlíželi i Palestinci. Doufali, že Trumpa přesvědčí, aby donutil Izrael zmrazit výstavbu osad. Rádi by také viděli americkou „kyvadlovou diplomacii“, která by zjišťovala, jak moc se liší názory obou stran na všechny sporné body případné mírové dohody.
Izraelská vláda vyhověla Trumpovu přání a přišla před jeho příjezdem s balíčkem vstřícných ekonomických opatření vůči Palestincům. Patří mezi ně například rozšíření průmyslové zóny na jižním konci Západního břehu Jordánu, usnadnění pohybu na hraničním přechodu s Jordánskem, ale především povolení stavět domy na území, která jsou plně pod izraelskou kontrolou.