Naděje na záchranu registru smluv
Minulý týden přinesl shodu několika parlamentních stran nad zákonem o registru smluv, která je v případě tohoto zákona zcela ojedinělá.
Už skoro rok a půl parlamentem putuje novela, která měla původně zajistit výjimku ze zveřejňování smluv jen pro Budějovický Budvar. Během této pouti se k ní přidala více než desítka dalších návrhů. Před úterním rozhodujícím hlasováním si strany spočítaly, že ani jedna z verzí novely – poslanecká s plošnou výjimkou pro všechny státní a městské firmy ani senátní bez této výjimky, ale s návratem sněmovny, Senátu nebo kanceláře prezidenta do okruhu zveřejňujících – nezíská dostatečný počet hlasů. Objevil se proto nový prvek – zbrusu nová novela, kterou všem stranám představil místopředseda sněmovny Ra- dek Vondráček. Ta navazuje na návrh senátora Vystrčila – ten měl podporu od více stran již během senátního hlasování. Senátoři o něm nakonec nehlasovali, protože se po schválení jiných návrhů před ním stal nehlasovatelným.
Podle nové novely by výjimku ze zveřejňování mohly získat jen státní a městské firmy, které nejsou veřejným zadavatelem podle zákona o veřejných zakázkách. Zahrnovala by však pouze část jejich smluv, které se týkají předmětu jejich podnikání. Z registru smluv by tedy nevypadly smlouvy těchto firem na právnické a IT služby, marketing a sponzoring – tj. právě z těch oblastí, kde často unikají veřejné peníze. Takovou výjimku by mohl uplatnit nejen Budějovický Budvar, ale i další veřejně vlastněné pivovary (například Měšťanský pivovar Strakonice), Hotel Thermal, Brněnské veletrhy a výstaviště a několik dalších firem. Stále platí, že větší výjimky ze zákona nejsou potřebné. Na Slovensku obdobný zákon funguje už šestým rokem a nebylo dosud třeba do něj nijak významněji zasahovat. Když už politici naznají, že jsou výjimky potřebné, ať je to tedy alespoň celkem citlivým způsobem, jako je tento, ne radikálními plošnými škrty, jak chtěli poslanci v předchozí novele.
K podpoře nového návrhu se přihlásila většina stran napříč sněmovnou (ANO, ČSSD, KDU-ČSL, KSČM, STAN, Úsvit). Podporu mu avizoval i původní navrhovatel zákona poslanec Jan Farský (STAN) i další poslanci jeho strany, kteří do té doby většinou nepodporovali žádné výjimky. Za tento ústupek jim patří velký dík. Návrh by měl být ještě během května předložen na nejbližší jednání vlády. Pokud jím projde, může se ještě na začátku června dostat do sněmovny, která jej projedná ve zrychleném legislativním procesu (tj. rovnou v prvním čtení), na konci června by mohla jít novela senátorům a v prvních červencových týdnech by mohla začít platit – tedy jen pár týdnů poté, kdy začne zákon platit v plném rozsahu, včetně sankce, podle které je nezveřejněná smlouva neplatná.
Unikátní konsenzus
Ani tento návrh není naprosto ideální, přesto je tato situace svým způsobem unikátní. Za pět let, co se poslanci a senátoři tímto zákonem zabývají, došlo poprvé ke shodě většiny stran na nějakém společném řešení (pouze při schvalování zákona pro něj hlasovali poslanci napříč sněmovnou, šlo však o jednotlivce). Je tedy patrné, že tlak občanů, neziskových organizací i médií po únorovém schválení návrhu na plošnou výjimku pro státní a městské firmy ve sněmovně nesl své ovoce. Po zmíněném hlasování dostali poslanci a senátoři i na základě impulzu od naší platformy stovky e-mailů s žádostí o nápravu, iniciovali jsme desítky schůzek s politiky, jako první jsme upozornili na nejasný legislativní výklad plošné výjimky, informovali jsme o návrhu na utajení smluv v regionech, kde byli zvoleni poslanci, kteří jej podpořili. Poslanci zřejmě nechtějí svou chybu opakovat, zároveň však nesouhlasí s návrhy, které k novele přidali senátoři, a hledají tedy jinou cestu.
Je příjemné vidět, že i ve chvílích, kdy se může zdát, že slovo „dohoda“je na půdě sněmovny téměř zakázané nebo zapomenuté, se může podařit kompromis v důležité věci najít. Je to naděje nejen pro registr smluv, ale i pro návrat důvěry občanů v politiky a politiku jako takovou.
Autor je mluvčím platformy Rekonstrukce státu