Čínští studenti míří do Čech
Proč si čínská mládež oblíbila české univerzity a zda se Češi potřebují učit čínsky, vysvětluje sinolog Martin Kříž
Mít za spolužáka Číňana nemusí být na české vysoké škole nic neobvyklého. V posledních pěti letech čínských studentů přibývá. Jezdí sem příslušníci střední třídy, kteří doufají, že jim diplom z evropské univerzity pomůže nastartovat úspěšnou kariéru, popisuje tento fenomén sinolog, tlumočník a učitel čínštiny Martin Kříž.
LN Co vede čínské studenty k tomu, aby pokračovali na vysoké škole právě u nás?
V Číně je v současné době silný trend vysokoškolského studia v zahraničí. Ne každý se ale dostane na prestižní školu do Paříže nebo Británie, ať už ze studijních, nebo ekonomických důvodů. Raději než studium na nějaké britské univerzitě třetí kategorie volí tito lidé kvalitní školy ve střední nebo východní Evropě. Proto studují v Polsku nebo právě u nás. Studium ve střední Evropě pro ně má ještě jednu výhodu. Až absolvují, nebude je tu čekat tak velká konkurence na trhu práce.
LN Znamená to, že přicházejí s úmyslem v Česku zůstat?
Oni sem přicházejí něco se naučit, absolvovat praxi, dozvědět se maximum o zdejším životním stylu a potom ideálně vymyslet nějaký způsob podnikání mezi Českou republikou, respektive cizinou a Čínou, které je založeno na dobré znalosti obou prostředí. To není stejná situace, jako když Čech odejde do Ameriky nebo Británie, za pár let se tam integruje a už ani neuvažuje o tom, že by se vrátil. Pro nás je to typické, nemáme tak silné národní cítění, a to ani ve srovnání s Poláky či Rusy. Číňané jsou patrioti až extrémní. Rozhodně sem nechtějí imigrovat proto, aby zde žili naším stylem života. Chtějí získat nějakou výhodu na pracovním trhu v rámci Číny, nastartovat kariéru.
LN Můžete popsat, jaký typ studentů k nám přichází, nebo je to nesourodá skupina?
Je to spíš taková střední třída. Použiju přenesený příklad, podobá se to českému lázeňství. V Karlových Varech, Mariánských Lázních nebo v Teplicích nežijí ti nejbohatší oligarchové. Je to taky spíš střední, někdy i nižší střední třída, která si nemůže dovolit Švýcarsko nebo vyhlášené italské lázně. Ale volí za přijatelné peníze solidní kvalitu. A toto je stejné. Synové a dcery z bohatých čínských rodin si samozřejmě vyberou Harvard.
LN Vydrží u nás celých pět let?
Ještě déle. Celé studium začíná roční jazykovou přípravou, která je u nás velice kvalitní. Teprve potom nastupují na vysokou školu do studijního programu vedeného v češtině. Tito studenti za něj platí, protože nejsou ze zemí Evropské unie. Částka dosahuje několika desítek tisíc korun za rok. A po celá studia se učí česky. Existuje skupina studentů, řekněme tak deset procent z nich, kteří se hlásí do studijních programů v angličtině, třeba na medicíně, tam jsou pak ale náklady studia výrazně vyšší.
LN Jaké obory čínské studenty zajímají?
Všechny. Nelze říct, že by se na něco hlásili častěji, je to opravdu velmi pestré. Dnes jsem třeba tlumočil slečně, která jde na zemědělskou univerzitu, někdo se zase hlásí na techniku, práva, na ekonomické obory nebo marketing. V Číně je navíc ještě pořád sexy, když je člověk vystudovaný inženýr, elektrotechnik nebo strojař, nikoli ekonom nebo právník. To je další rozdíl mezi Čínou a západní Evropou, kde se nosí spíš obory, jako je sociologie, filmová věda, kunsthistorie, design, mediální studia, kulturní antropologie, sinologie nebo egyptologie. V Číně je prestižní studovat technické, kybernetické obory, přírodní vědy, jadernou fyziku a podobně.
LN Není příčinou studijních pobytů Číňanů na našich školách i to, že je v Číně vysokých škol nedostatek?
Je tam nedostatek kvalitních vysokých škol. Škol je obecně dost, ale ty dobré jsou de facto jen v Pekingu a je jich velmi málo. Převis na jedno studijní místo je zhruba sto dalších zájemců. Zahraniční studium je řešením. Nejen pro studium, ale i pro navazující kariéru. Výuka na čínských vysokých školách se stále drží starých, řekl bych konfuciánských principů. Školy nevedou k samostatnémumyšlení, ale spíš k napodobování učitele. Studenty tam nikdomoc neučí prezentační dovednosti, orientaci v mezipředmětových vztazích a podobně. To jim zhoršuje kariérní start a oni to dnes už samozřejmě vědí. Takže kdo má peníze, snaží se studovat v zahraničí.
LN Jak dlouho tento trend vnímáte?
Větší měrou trvá už dobře čtyři pět let. Vlastně u nás, myslím v České republice, teprve budou absolvovat první takoví studenti. I když samozřejmě nějaké absolventy už máme z dřívějška, znám studenty z Vysoké školy ekonomické, kteří dnes pracují na velvyslanectví, často jsou i na volné noze a živí se jako tlumočníci, poradci, manažeři.
LN Je tu ještě jedna skupina studentů, čínští studenti druhé generace, kteří se u nás už narodili. Před pár lety k vám někteří také chodili do kurzů své rodné řeči.
Dnes už tito lidé spíš jezdí v létě do Číny na letní prázdninovou školu čínštiny. Potřebují se zdokonalit v gramatice a také lépe poznat kulturu své země. Jejich hovorová čínština je zpravidla velmi solidní, mluví s rodiči i vrstevníky, neznají ale gramatiku a stylistiku a nemají ponětí o reáliích. Je to podobné, jako když přijedou děti českých emigrantů, které u nás nikdy předtím nebyly, mívají velmi specifickou češtinu. Školy v Pekingu tyto letní kurzy hodně organizují. Je tam i zájem o vzájemné kontakty, jak jsem říkal, jsou to velcí patrioti. Koneckonců vidíte to ve všem, například v tom, jak i v Evropě žijící rodiny velmi stojí o to, aby si jejich potomci vybrali partnera své kultury.
LN Je těžší pro Čecha učit se čínsky, nebo pro Číňana česky?
Pro Číňana je velmi těžké učit se cizí jazyk, který má úplně jinou strukturu, větnou vazbu, skloňování a časování. Pokud už má Číňan nějakou zkušenost, například s angličtinou, není pro něj pak čeština tolik těžká, ale první setkání s evropským jazykem je těžké až nepředstavitelně. Všechno je úplně jinak. Stejné je to ale i pro Čecha. Čínština je těžký jazyk, těžší než jiné orientální jazyky. Pokud s nimi vůbec nemáte zkušenost a začínáte právě čínštinou, nečekejte, že to bude jednoduché. LN Srovnejme to. Když se vrhnu na studium angličtiny, němčiny či jiného evropského jazyka, budu, dejme tomu, za půl roku schopna se na základních věcech v dané zemi domluvit. Jak dlouho mi to potrvá, když půjdu na kurz čínštiny?
Dva až tři roky, pokud budete studovat poctivě. Samozřejmě záleží na talentu konkrétního člověka, ale většinou je to tak, dva až tři roky intenzivního studia, abyste třeba pochopila čtený text. Ten jazyk je celý postaven úplně jinak, pracuje s intonací a zároveň grafika je úplně jiná. Budete-li si pomáhat přepisem do latinky, velmi rychle skončíte, protože to najednou bude vypadat všechno stejně. Na začátku studia proto musíte věnovat spoustu času a úsilí, abyste se naučila strukturu znaků, každý je totiž unikátní.
LN A vyvíjí se? Musíte se třeba i vy pořád učit?
Když tlumočím pro různé specifické obory, musím se samozřejmě vždy připravit, oživit si slovní zásobu, protože termíny například ze strojírenské technologie přirozeně nepoužívám každý den. Obchodní jednání, která tlumočím nejčastěji, mě už nezaskočí. Co je zajímavé, jsou jazykové neologismy. Globalizace přirozeně zasáhla i Čínu, a tak se objevují nové módní hovorové výrazy. Navíc je to tam rychlejší, v této oblasti se čínština vyvíjí dynamičtěji než západní jazyky.
LN Učí se u nás dnes čínsky víc lidí než třeba před osmi lety?
Před osmi lety jsem učil čínštinu na Vysoké škole ekonomické v Praze a na gymnáziu PORG. Dnes se tento jazyk učí na větším počtu středních škol a například na pražské škole Open Gate se učí už na základní škole. V Praze se objevila dokonce i mateřská škola, která učí čínštinu. Od kolegů vím, že kurzy čínštiny se začínají častěji objevovat i mimo Prahu. LN Zájem tedy roste?
Pozvolně roste prakticky pořád, projevuje se to samozřejmě i v kurzech pro veřejnost. Tam se naplněnost tak nějak trendově proměňuje, vzrostla třeba po světové výstavě nebo když byla v Číně olympiáda. Menší boomy zažíváme, když se začne o Číně třeba jen víc mluvit. Jinak je to takový setrvalý kontinuální růst.
LN A zájem o individuální výuku?
Tu bych v případě čínštiny vůbec nedoporučoval. Dám příklad. Když se bude člověk učit anglicky, začne si pravděpodobně pouštět i anglicky mluvené filmy. A při jejich sledování si bude automaticky kotvit jazykové dovednosti s nějakou konkrétní situací, to je taková vizuální fixace. A tato vizuálně prostorová složka je právě u čínštiny nesmírně důležitá. Když má někdo vynikající paměť, ty obraty se při studiu s učitelem jistě naučí. Pokud budou ale ve skupině tři nebo čtyři studenti, bude s tím mít o osmdesát procent méně práce. Konverzacemezi studenty zkrátí čas i náročnost studia. Je to velmi důležité.
LN Dá se říct, v jakých oborech bude znalost čínštiny výhodou?
Prakticky ve všech. V Číně v současné době probíhá bouřlivý základní výzkum elektrotechni-
ky, ale třeba i biologie. Objevuje se čím dál víc odborných textů, článků, které už nejsou plagiáty, ale jsou původní a obsahují nové informace. Pokud budete chtít studovat nové technologie a budete chtít mít informační převahu nad běžným západním kolegou, budete muset hledat i v neanglických zdrojích. Samozřejmě existují různé překladatelské technologie, ale ty nepojmou všechno, protože v Číně se věnuje publikování velké množství lidí. A navíc ty překlady budou samozřejmě upraveny pro evropského čtenáře, což je sice v pořádku, ale ztratíte tak část informací, které odhalíte, jenom pokud budete umět alespoň trochu čínsky. Pokud si budete text třeba i neuměle překládat s použitím nějakého překladače, změní to váš způsob uvažování. Budetemuset pracovat jinak a donutí vás to rozvolnit zažité struktury přemýšlení, opustit šablony, budete najednou schopni uvažovat jinak. Čímž se otevírá další kapitola – úspěšnost mezinárodních týmů. Různé národy, různé postupy a různé zvyklosti mohou při dobré spolupráci přinést překvapivá řešení.
LN Bavíme se teď jenom o čínštině, nebo i jiných jazycích Orientu?
Bavíme se především o čínštině, protože ostatní orientální jazyky nemají strukturu tak odlišnou od té naší, mají třeba slabičné písmo nebo slabičnou abecedu. Čínština je opravdu starý jazyk, existovala v době, kdy na soutoku Eufratu a Tigridu mluvili lidé jazyky, které už neexistují – a také čínsky. Ten jazyk je vlastně živá historická památka. Jiné vymřely, starořecky už nikdo nemluví. Vliv Číny na ostatní země v jihovýchodní Asii byl navíc vždy větší než vliv sousedních zemí na Čínu, což se projevilo i v jazyce, který není deformovaný. Čínština je opravdu původní jazyk, historicky je v ní popsána řada objevů. Je to nesmírně propracovaný jazyk.
Ne každý se dostane na prestižní školu do Paříže nebo Anglie. Raději než univerzitu třetí kategorie volí Číňané kvalitní školy východní Evropy. Způsob výuky na čínských vysokých školách nevede k samostatnému myšlení. To zhoršuje kariérní start a studenti to vědí.
LN Když tedy roste zájem o výuku, přibývá také učitelů?
Učitelů exponenciální řadou zas až tolik nepřibývá. Kdo se učí čínštinu kvůli tomu, aby studoval umění, historii či filozofii, ten se chce potom svému oboru věnovat, je jím pohlcen a nemá zájem učit začátečníky. A kdo chce svou znalost čínštiny využít v rámci kariéry, má určitě lepší pracovní nabídky než být učitel. Tito lidé jsou tlumočníky, manažery ve firmách, poradci. Výuce se věnuje ten, koho to baví, pár nadšenců. Případně to lidé dělají na částečný úvazek, tři dny překládají, dva dny učí. Není to žádný boom, jako když se u nás objevila spousta lektorů angličtiny. Kvalitních učitelů čínštiny je velmi málo. Protože ale zájem o studium čínštiny roste, je šance, že její učitelé budou brzy dobře zaplaceni.
Autorka je spolupracovnice Akademie Lidových novin