Zažene obavy lidovců vítězný klip?
Vládní lidovci stojí před historickou výzvou: stát se v koalici se Starosty druhou až třetí politickou silou v zemi. Na víkendovém sjezdu by si delegáti KDU-ČSL měli dodat především kuráž. Stranu svírá obava, že smělý cíl je nad jejími možnostmi.
PRAHA Před dvěma lety se lidovci ke svému sjezdu sjeli do Zlína, hlavní bašty moravských voličů KDU-ČSL. Domovské prostředí, kde k večeru nechyběla hudba, tanec nebo lahev doma vyrobené ostřejší tekutiny, po dvou letech vyměnili za sterilnější klima pražského Top Hotelu. Právě zde Miloš Zeman v lednu 2013 slavil vítězství v prezidentských volbách. I lidovci by odsud po víkendovém sjezdu chtěli odjet nabuzení, ve formě a hlavně se společným cílem překročit magickou hranici 10 procent hlasů v podzimních volbách do Poslanecké sněmovny.
Ožehavý pakt
Takový risk, ke kterému se lidovci odhodlali letos na jaře, ve své polistopadové historii nepamatují. Místo toho, aby uhráli svých tradičních pět až osm procent, rozhodli se kandidovat v koalici s hnutím Starostové a nezávislí (STAN). To ale znamená, že pro zisk mandátů nebude stačit pět, nýbrž 10 procent hlasů. Lidovce tato meta logicky straší, neboť kdyby jí nedosáhli, řada z nich v příštím období přijde o lukrativní práci v parlamentu.
Jejich obavy mají racionální vysvětlení. V dosavadních šetřeních předvolebních nálad se zisky lidovců a Starostů pohybují dohromady mírně pod 10 procenty. Avšak nutno dodat, že k těmto výsledkům se dochází velice nepřesně, neboť agentury se respondentů ptají na lidovce a Starosty zatím zvlášť. Ko-aliční smlouvu přitom obě strany podepsaly už v dubnu a není jasné, proč je výzkumníci neuvádějí už jako společný projekt. Právě na tuto „ třetí sílu“KDU- ČSL a STAN spoléhají, chtějí být alternativou vůči ČSSD a hnutí ANO. Volební klip jim natočil režisér Filip Renč, který obvykle točí pro vítěze – v roce 2006 pro ODS, v roce 2013 pro Zemana.
Lidovci by na sjezdu měli pakt se Starosty schválit hlasováním delegátů. LN však narazily u zdrojů blízkých vedení strany na názor, že kdyby se průzkumy pohybovaly pod desetiprocentní hranicí i v létě, pak není zcela vylouče- no, že by se koalice se Starosty vypověděla. Vznikly by například lidovecké kandidátky, na nichž by dostali prostor i zástupci STAN.
Duo P + M
O spolupráci se STAN rozhodly nejvyšší orgány KDU-ČSL, hlavní odpovědnost za tento krok nese předseda Pavel Bělobrádek. Vzhledem k nervozitě, která stranu v sou- vislosti s volbami mezi některými straníky obchází, se proslýchá, že Bělobrádkův předsednický mandát by nemusel být letos tak silný jako naposledy. Delegáti by například mohli svému šéfovi, kterého jinak většina strany považuje již dnes za historicky velice úspěšného předsedu, ve volbě hodit větší množství neplatných lístků.
Podobná výstraha, avšak zřejmě v mnohem větší intenzitě, čeká i na 1. místopředsedu Mariana Jurečku. Už na sjezdu před dvěma lety Jurečka získal jen 148 hlasů od 277 delegátů. Letos by mohl být mandát ještě slabší. Leckteří straníci mají podezření, že Jurečka coby ministr zemědělství jde na ruku Andreji Babišovi a jeho bývalému holdingu Agrofert. Ačkoliv pro napojení Jurečky na Babiše nejsou důkazy, Jurečka se za celou dobu vládnutí ve vlastní straně „probabišovské“nálepky nezbavil. Problém je o to citelnější, že jednou ze skupin voličských podporovatelů KDU-ČSL jsou v hojné míře právě zemědělci.
Jurečka však s předsedou Bělobrádkem představuje tandem, který dostal před čtyřmi lety lidovce opět na výsluní. Sice to mezi nimi občas skřípe, kdyby však Jurečka neuspěl, hrozilo by narušení základní stranické „statiky“. Zatím se našel jediný vyzyvatel – nominaci na 1. místopředsedu přijal pouze šéf poslaneckého klubu Jiří Mihola. Populární zlínský poslanec Ondřej Benešík se rozhodl obhajovat jen funkci řadového místopředsedy. Právě on by měl sice v současnosti asi největší sílu porazit Jurečku v souboji o funkci 1. místopředsedy, ani on ale nechce narušovat atmosféru v nejužším vedení strany. Do budoucna je ale Bene- šík jedním z hlavních kandidátů na nejvyšší funkce v KDU-ČSL.
Kam s Čunkem
Velkým tématem víkendového shromáždění lidové strany bude i otázka, o jakou funkci se přihlásí vsetínský hejtman a senátor Jiří Čunek. Z titulu hejtmanské funkce je sice členem druhého nejdůležitějšího orgánu strany (celostátní výbor), z pozice místopředsedy by v případě volebního úspěchu lidovců měl blíže do ministerské funkce. Podle mnohých straníků jde Čunkovi o satisfakci za období Topolánkovy vlády, kdy byl vyšetřován policií kvůli podezření z přijetí úplatku a musel rezignovat na funkci ministra pro místní rozvoj.
Čunkovi nyní dodávají důvěru úspěchy ve Zlínském kraji, kde je senátorem, hejtmanem a donedávna byl i starostou Vsetína. Co však funguje v jednom regionu, nemusí zdaleka platit celostátně. Pokud se rozhodne Čunek na sjezdu kandidovat, největší příležitost bude mít v souboji o post řadového místopředsedy. LN narazily i na straníky, kteří si přejí, aby Čunek kandidoval i na vyšší pozice – tedy předsedu či 1. místopředsedu, kde by měl výrazně nižší šanci získat dostatečný počet hlasů. „Splaskla by tím aspoň bublina o jeho síle,“řekl LN jeden z místopředsedů strany.
Čunek od začátku nepatřil mezi podporovatele myšlenky společné kandidatury se Starosty. Ve straně mohl díky tomu získat sympatie i v regionech, které nepatří mezi jeho tradiční zastánce. Jenže Čunek příležitosti moc nevyužil. Sice vedení strany za koalici se starosty kritizoval, ale do ostřejšího konfliktu nešel. K výraznému odboji nezavelel ani na klíčovém únorovém celostátním výboru strany. Dnes má tedymnoho straníků pocit, že Čunek se zachoval spíše jako muž silných slov a gest než konkrétních činů.
Naopak novou tváří v nejužším vedení KDU-ČSL by mohl být ministr kultury Daniel Herman. Na sjezdu hodlá kandidovat na místopředsedu. Ministr kultury na sebe upozornil loni na podzim, kdy jeho strýc Jiří Brady oproti původním předpokladům nezískal od prezidenta Miloše Zemana vyznamenání v podobě Řádu TGM. Herman tehdy uvedl, že Pražský hrad Bradyho vyškrtl kvůli ministrově schůzce s tibetským duchovním vůdcem dalajlamou.
Čunek od začátku nepatřil mezi podporovatele myšlenky společné kandidatury se Starosty. Ve straně mohl díky tomu získat sympatie i v regionech, které nepatří mezi jeho tradiční zastánce.