Český policista nám asi po atentátu zachránil život

Se zájmem sleduji v LN nový seriál o atentátu na říšského protektora Reinharda Heydricha. Letos mi bude 80 let, ale vždy, když se někde objeví toto téma, vrátí se mi zážitek z dětství. Právě toho osudového 27. května 1942 jsme s maminkou přijeli do Prahy, kde jsme se ubytovali u příbuzných v Libni, na rohu ulice, která se tenkrát nazývala Primátorská. Chtěli jsme zůstat jen asi dva dny, a proto maminka neuposlechla tehdejší protektorátní nařízení, že každý, kdo se přes noc zdrží v jiném místě, než kde má hlášený trvalý pobyt, musí se policejně přihlásit.

A v noci náhle přišla policejní kontrola. Já jsem spal a maminka mi vše později vyprávěla. Ten den došlo k atentátu a v celém protektorátu bylo vyhlášeno stanné právo. Kdo nebyl řádně přihlášen, mohl být bez dalšího vyšetřování zastřelen. Tu noc přišli do bytu našich příbuzných dva policisté. Jeden Němec – příslušník tajné státní policie a druhý český policista. Když zjistili, že maminka a já (ještě mi nebylo pět let) nejsme přihlášeni, řekl něco ten gestapák českému strážníkovi. To, co řekl, maminka neslyšela, ale slyšela německy pronesenou odpověď našeho policisty. Řekl: „Wie Sie wünschen, aber vielleicht wir es nicht notwendig“( tedy: Jak si přejete, ale snad to nebude nutné). To tedy byla chvíle, která rozhodovala o tom, zda budeme žít. Ten český policista projevil statečnost a asi nám tehdy zachránil život. Gestapák pak jen mávl rukou a odešli. Maminka, celá vyděšená, běžela hned ráno na tzv. Oberlandrat a přihlásila nás dodatečně.

Odpoledne jsme se vypravili na nádraží a chtěli odjet domů, do Jičína. Nikdo v rodině příbuzných stále nevěděl, co se stalo. Nasedli jsme do vlaku a čekali na odjezd. Čekalo se asi dvě hodiny, když nádražní rozhlas oznámil, že ten den žádný vlak z Prahy nepojede. A tak jsme se ještě museli vrátit k příbuzným. V té době už jsem neměl tátu, v únoru téhož roku zemřel v koncentračním táboře v Osvětimi, kde byl internován pro odbojovou činnost (Obrana národa). Tato doba mi nikdy nevymizí z paměti. Dopisy jsou redakčně kráceny. Své příspěvky posílejte do rubriky Názory na adresu LN, Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5 – Smíchov nebo e-mailem na adresu dopisy@lidovky.cz.