Tančící medvěd píše vzkaz

Když hnědý medvěd „tančí“na zadních tlapách, neprojevuje radost ze života. Zanechává za sebou chemickou vizitku pro ostatní chlupáče. Tak to prokázala Agnieszka Sergielová z Ústavu ochrany přírody v polském Krakově, která se výzkumu medvědů léta věnuje. Zkoumala je v zajetí a sledovala je i ve volné přírodě – v polských Karpatech a ve španělském Kantaberském pohoří, využívala automatické kamery. Díky tomu v odborném periodiku Scientific Reports popsala, co medvědí „tanec“znamená.

Tato šelma totiž má na tlapkách žlázky, kterými při pootočení chodidla na pevné ploše vylučuje speciální chemikálie. Pachová stopa obsahuje minimálně dvacet rozličných složek.

EKOPOHLED

Některé jsou typické jen pro samce a pravděpodobně obsahují „zprávu“pro samice, že potenciální partner je nablízku. Jaké údaje jsou skryty ve zbytku pachové stopy, se mohou vědci jen dohadovat. Plné rozluštění obsahu chemické komunikace mezi medvědy zatím není na pořadu dne.

S pachovými stopami si však do jisté míry dokážou poradit jiná zvířata, popsal zase v periodiku Journal of Ethology Max Allen zWisconsinské univerzity vMadisonu v USA. Zkoumal pachové stopy amerických pum. Většinou je vytvářejí otíráním tlapek nebo těla o povrch země, ale někdy i močí. Allenovy automatické kamery zaznamenaly, že zanechané stopy zajímají nejenom ostatní pumy, ale také místní lišky šedé. Lišky si o tato místa pečlivě otírají své líce a vědci se domnívají, že se snaží o chemické maskování. Tyto šelmy totiž mají nelítostné nepřátele – kojoty, kteří jsou dvakrát větší a lovem lišek si zřejmě snižují potravní konkurenci.

Pokud však liška za sebou zanechává i pach pumy, na niž si kojot jen tak netroufne, má šanci nepřítele zmást a snáze utéci. Tolik aspoň logicky vyhlížející hypotéza. Jenže příroda svá fascinující tajemství vydává neochotně, a tak vědci plánují, že liškám nasadí sledovací zařízení, aby zjistili, jestli ty, které nabraly pach pumy, opravdu kojotům snáze uniknou.