Lidové noviny

Mendel přilákal do Brna už 13 nobelistů

- MARTIN RYCHLÍK

PRAHA/BRNO V půli března upozornily LN na nevídaný případ. Jedna z nejcennějš­ích památek dějin vědy – Mendelův rukopis z roku 1865 o křížení hrachu, který položil základy genetiky – zmizela bez povolení z Česka. Asi dva roky byla ve Vídni, mimo starobrněn­ské augustiniá­nské opatství, kde ji geniální Gregor Mendel sepsal. Naštěstí už je zpět v ČR.

Díky tomu si spis mohl v opatství prohlédnou­t i držitel Nobelovy ceny za chemii z roku 2015.

„Je to tu moc krásné, měl jsem možnost si originální rukopis i osahat. Mendel je zkrátka otcem moderní genetiky,“řekl LN Paul Modrich, zatímco seděl v parčíku pod Mendelovou sochou a chystal se na přednášku o svých objevech; nobelovku ostatně dostal za popis mechanismu oprav pro genetiku tak klíčové DNA.

Modrich, Američan s chorvatský­mi kořeny, ovšem není zdaleka prvním držitelem nejslavněj­ší plakety, jenž navštívil Brno. Od roku 2002 se tam totiž konají takzvané Mendel Lectures, mendelovsk­é přednášky, na něž jsou zváni nejvýznamn­ější badatelé v oboru věd o živé přírodě, v chemii nebo přímo v rostlinné biologii.

Promluvit si s nobelistou...

Takových hvězd dosud v refektáři Mendelova muzea vystoupilo více než sto. Nobelistů už přijelo třináct, přičemž jako první pod Špilberkem přednášela na jedné z pionýrskýc­h konferencí Němka Christiana Nüssleinov­á Volhardová, jež získala cennou plaketu v roce 1995 za svůj výzkum genetické kontroly vývoje embrya.

Na regulérní „mendelovku“už v září 2003 dojel anglický biolog Tim Hunt, který jen dva roky předtím získal Nobelovu cenu za objev cyklinů, zásadních regulátorů buněčného cyklu. Spolu s ním ji obdržel i sir Paul Nurse, předseda britské Královské společnost­i, jenž přijel do Brna v roce 2008.

A pravidelně už jezdí další. „Do České republiky se tak daří dostávat světová esa, přednášky jsou vě- deckou komunitou považovány za velmi prestižní. Důkazem je právě zastoupení laureátů Nobelovy ceny,“řekl LN Lumír Krejčí zMasarykov­y univerzity, jeden z organizáto­rů. Oceňuje, že vědci a studentima­jí možnost se setkávat s takovými osobnostmi a třeba si s nimi i podebatova­t o svém výzkumu. To často ovlivní jejich kariéru. Na každou přednášku dorazí v průměru stovka zájemců, běžně vědců a doktorandů z brněnských univerzit nebo tamních center ICRC a CEITEC. „Navíc přednášky streamujem­e do některých ústavů Akademie věd a se souhlasem přednášejí­cího také umisťujeme na YouTube,“doplňuje další z organizáto­rů Martina Vráblíková.

O návštěvách by se ale mělo vědět víc. „Zatímco ve světě přednášky takových vědců představuj­í společensk­ou událost, u nás probíhají až na výjimky bez pozornosti představit­elů fakult, univerzit i veřejnosti,“míní Krejčí, podle něhož by bylo dobře, aby se zvýšilo naše povědomí o Mendelově odkazu. I cizince stále zajímá.

 ?? Profesor Paul Modrich si prohlíží Mendelovu revoluční práci z roku 1865. FOTO MAFRA – A. VAVRÍKOVÁ ?? S cennou relikvií.
Profesor Paul Modrich si prohlíží Mendelovu revoluční práci z roku 1865. FOTO MAFRA – A. VAVRÍKOVÁ S cennou relikvií.

Newspapers in Czech

Newspapers from Czechia