Civilní oběti někdy akceptují
„Koalice sice používá přesné zbraně, civilních obětí v Iráku a Sýrii přesto v poslední době výrazně přibylo,“říká novinář Christiaan Triebert, který analyzuje ruské i koaliční nálety v obou zemích.
LN Jaké informační zdroje používáte, když mapujete koaliční i ruské nálety v Iráku a Sýrii? Složité to asi musí být v místech ovládaných teroristickým hnutím Islámský stát…
Používáme cokoliv, co je veřejně přístupné a digitální. Patří sem i propaganda, ať už takzvaného Islámského státu, který používá třeba agenturu Amak, ale i propaganda mezinárodní koalice. Ta zveřejňuje mimo jiné videa z jednotlivých náletů, kde můžete identifikovat jejich cíle i umístění. Kromě toho například pracujeme se satelitními snímky, svědectvím aktivistů na místě, výpověďmi očitých svědků, zprávami z novin.
LN V poslední době se nejvíce diskutovalo o chemickém útoku v Chán Šajchúnu, po němž nařídil americký prezident bombardování syrské vojenské základny. Myslíte, že to bylo odůvodněné, že měl dost důkazů, že za útokem stál Asadův režim?
Nejdřív bych připomněl, že nikdo nepopíral syrské bombardování Chán Šajchúnu, přiznali to i sami Syřané. Tvrdili, že nepoužili chemické zbraně, samotné bombardování ale nepopřeli. Řekněme, že Trumpova administrativa byla přesvědčena, že byly použity chemické zbraně. Myslím, že ten vojenský zásah Američanů byl velice omezený, a to není politický názor, ale hodnocení v rámci vojenských možností.
Pro americkou armádu to byl velmi bezpečný úder. Vyslat 59 střel Tomahawk ze Středozemního moře je snadné, nehrozily žádné ztráty na životech. Kdyby vyslali letadlo, které může nést větší bomby a způsobit větší škody, existovalo by riziko, že ho Sýrie sestřelí. Američané také informovali Rusy, že k náletu dojde. Byla to tedy jen ukázka toho, co mohou udělat.
LN Myslíte, že mezinárodní vyšetřování této tragédie může přinést konkrétní výsledky?
Doufám v to. Nejsem expert na chemii, tak se držím dál od diskuse, zda to byl sarin, nebo ne. Je potřeba, aby vyšetřování k nějakému závěru došlo, bylo by to důležité pro mnoho lidí. LN Ve své analýze popisujete i cíle náletů. Obvykle to jsou vozy nebo takzvaná postavení, tedy obvykle domy, odkud islamisté útočí. Jak je to ale s cíleným zabíjením, existují i k němu nějaká data?
Přímo data asi ne, víme ale, že k nim už dlouho dochází. Na jednu stranu provádí nálety Američany vedená koalice, které se účastní řada zemí, jako Nizozemsko, Velká Británie, Francie a další. Pak tu jsou ještě státy širší koalice, které například poskytují výcvik, jako Česká republika. Nemyslím ale, že by se koalice jako taková příliš angažovala v cíleném zabíjení, rozhodně ne tolik jako Spojené státy.
Tyto nálety jsou odlišné od běžných bojů. Mezinárodní koalice vznikla k boji proti IS, USA ale někdy provádějí cílené zabíjení vůdců al-Káidy nebo organizací na ni napojených, jako je Fronta dobytí Sýrie, dříve Fronta an-Nusra. Takových útoků v poslední době přibylo. Když monitorujeme koaliční nálety, zaznamenáváme obvykle několik úderů denně, o nichž je obrovské množství informací. Pokud jde ale o cílené zabíjení, je to složité a informací je méně, pokud vůbec nějaké.
LN Používají se k tomu obvykle bezpilotní letouny?
Ano, minimálně v některých případech se to dalo poznat podle použité munice.
LN Zmiňujete hlavně nálety americké, mezi zabitými byl ale třeba i francouzský džihádista Rachid Kassim, který naváděl vrahy kněze Hamela v létě
Nizozemský novinář a expert na bezpečnost a válečné konflikty, který pro servery Bellingcat a Airwars monitoruje ruské a koaliční nálety v Sýrii a Iráku.
Za svoji rekonstrukci tureckého pokusu o puč získal Evropskou novinářskou cenu za inovační přístup.
Konflikty a bezpečnost vystudoval na King’s College v Londýně. Do Prahy přijel na akci Unlock 2017.
2016. Prezident François Hollande přiznal, že několik cílených atentátů sám podepsal. Provádějí je tedy USA s pomocí informací od francouzských tajných služeb, nebo sami Francouzi?
Mohou nastat oba případy. Někdy se ale stává, že po nějakém konkrétním náletu pátráme, nezjistíme ale nic.
LN Máte i syrské a irácké zaměstnance, kteří by podávali zprávy přímo z bitevního pole?
Ne, Bellingcat pracuje pouze s veřejně přístupnými zdroji. Projekt vznikl díky crowdfundingu a nyní z něj dostává peníze jen pět lidí. Ostatní jsou dobrovolníci, tak jsem ostatně začínal i já.
LN Během koaličních náletů zahynulo už na tři tisíce civilistů. Jak si to vysvětlujete vzhledem k vyspělým technologiím? Říká se, že dron vám přečte i čas na hodinkách…
Američané a jejich spojenci využívají na rozdíl od Rusů moderní technologie a velmi přesné zbraně. Nemyslím, že by ten obrovský počet civilních obětí byl způsoben nepřesnými zbraněmi. Vidím tam dvě až tři jiné příčiny. První z nich se týká určování cíle, tedy shromažďování informací tajnými službami. Někdy dojdou k závěru, že v nějaké budově mají schůzku dva důležití členové IS nebo al-Káidy. To se ale nestane a civilisté umírají. Druhý případ je prostě smůla – okolo členů IS jede motorka a střela ji zasáhne, nebo si před domem hrají děti. Třetí případ je ten, kdy koalice nebo nějaká konkrétní země přijme určitý počet civilních obětí kvůli důležitosti zasahovaného cíle.
Takový případ se stal v Mosulu, v němž americký představitel potvrdil novináři, že akceptovali jistý počet civilních obětí. Nevím už přesně, kolik to bylo, snad padesát. LN Zmiňoval jste i ruské nálety. Dají se s koaličními porovnat?
To je úplně jiný rozměr. My nálety vyšetřujeme nehledě na jejich původce, u Rusů je ale jasně vidět, že na civilní oběti berou mnohem menší ohledy než koalice.
LN Jak se vyvíjí množství náletů v poslední době v obou zemích?
Vždy jich bylo více v Iráku, v poslední době jich ale hodně přibývá v Sýrii. A to navzdory kampani v iráckém Mosulu, o níž se mluví. Tady je vidět, jak funguje mediální pozornost. O Mosulu máme spoustu zpráv a informací, máme tam přístup, novináři se mohou připojit k americké armádě nebo k pešmergům. Jít do syrské Rakky jako novinář je ale mnohem složitější – k Islámskému státu se připojit nemůžete a Syrské demokratické síly (SDF) také nejeví přílišnou ochotu brát s sebou novináře.
Zajímavé je porovnat množství civilních obětí u náletů koalice a Ruska. Dříve jasně převládaly oběti u náletů ruských, v posledních dvou měsících se to ale vyrovnává. V prosinci začala vojenská kampaň v západním Mosulu, kde jsou malé ulice, všichni věděli, že tam poteče krev. Podobné je to s ofenzivou proti Rakce, i tam je obrovské množství obětí. I když pak mluvíme o koaličních náletech, tak zatímco v Sýrii podniká nálety více zemí, v Sýrii to jsou prakticky jen USA.