Italové oživují chátrající památky
ŘÍM/PRAHA Když se turista rozhoduje, jaká místa v Itálii navštíví, není to záležitost na pár minut. Seznam míst, která je nutné vidět, a možností, co v zemi zažít, je dlouhý. V první řadě tu jsou památky. Každý musí do Říma, Benátek a také do toskánské Florencie nebo Pisy.
Nabídka pro návštěvníky Itálie je široká a podle statistik přijíždí do země každý rok více lidí. Vláda ale cítí, že turistický potenciál země stále není využitý beze zbytku a že je co zlepšovat.
Existuje totiž řada míst, kam lidé nejezdí, ačkoli by mohli. Stát proto spustil projekt, který nazval, volně přeloženo, Cesty a stezky. Úředníci vytipovali více než stovku nemovitostí (úplně přesně jich je 103), které chátrají a dlouhodobě nemají využití. Ve výběru jsou historické hrady, kláš- tery, staré farmy, budovy škol či nemocnic. Tyto stavby chtějí zdarma nabídnout firmám i jednotlivcům, kteří se zavážou, že je opraví a udělají z nich turistická lákadla, ať už ve formě ubytování, restaurace, wellness centra nebo třeba půjčovny kol.
Cílem je vdechnout místům život a přitáhnout lidi, ale také částečně odlehčit jiným oblastem, kde je až příliš rušno, jako jsou třeba zmíněné Benátky a Řím.
Pro poutníky i pro cyklisty
Chátrající budovy nebyly vybírány náhodně, ale podle promyšleného klíče. Skoro polovina z nich se nachází v blízkosti historických obchodních nebo poutních cest.
Některé jsou poblíž Via Appia, prastaré kamenné silnice, která ve starověku spojovala Řím a Capuu, další jsou v okolí nejstarší poutní křesťanské trasy Via Francigena nebo podél poutní cesty svatého Františka či svatého Benedikta. Druhá polovina chátrajících domů zase stojí v okolí cyklostezek. Mezi nabízenými nemovitostmi figurují například Castello di Montefiore, hrad ze 13. století, který se nachází v regionu Marche ve střední Itálii, nebo také Castello di Blera, pevnost z 11. století, jež se nachází nedaleko Říma v oblasti Lazio.
Právě „slow turismus“, tedy cestování, při kterém jde primár- ně o odpočinek a relaxaci, podle autorů projektu v poslední době láká stále víc. „Poutě a cyklostezky, to vše je stále více v oblibě. Proto se nabízí propojit tuto módu s nabídkou zajímavých služeb v netradičních objektech,“vysvětlil listu La Repubblica Roberto Reggi, ředitel Agentury pro hospodaření s nemovitostmi.
Koupit si svůj maják
Ti, kteří by se chtěli ujmout některé z nemovitostí, musí předložit projekt, jak by s daným objektem naložili. Pokud uspějí, stát se s nimi dohodne nejprve na devět let, a v případě, že spolupráce bude dobrá, smlouvu prodlouží o dalších devět let. U některých projektů může být smlouva uzavřena i na padesát let.
V první řadě hledá stát partnery mezimladými podnikateli, kterým ještě nebylo čtyřicet let. Z podmínek soutěže také plyne, že uchazeč o starý dům by měl v Itálii platit daně. Z cizinců se tak mohou o nemovitost hlásit jen daňoví rezidenti. Zájemci mají čas do konce června.
Jde nicméně o první várku domů, které dá stát k dispozici. Následovat mají další dvě vlny v příštích dvou letech. Ve výsledku by se tak měly dostat k zájemcům zhruba tři stovky budov.
Není to poprvé, kdy vláda hledá při plánování toho, co s památkami, součinnost veřejnosti. Loni a předloni nabídla ve dvou vlnách k pronájmu soukromníkům zhruba třicítku majáků v různých oblastech s cílem zachránit zdevastované stavby a dát jim nový smysl.
V nabídce majáků byly objekty na Sicílii, ale také třeba maják na ostrůvku Spignon v Benátské laguně. Zájemce stát rekrutoval z řad místních podnikatelů, jednotlivců i firem, ale také mezi zahraničními investory. Jedna ze zakázek spadla do klína německé firmě Floatel, která se specializuje na rekonstrukce majáků i jinde ve světě. Vybrané majáky v současné době prochází přerodem – z některých se stávají luxusní hotely, z jiných centra, kde budou probíhat nejrůznější kurzy, další mají fungovat jako sportovní a relaxační areály.
Italové prostě vědí, že turistům musí nabídnout víc než jen rozmanitá letoviska a uniformní nabídku pláží. V posledních letech se tak na Apeninském poloostrově navíc ještě rozmohl gastroturismus, tedy cesta za dobrým jídlem a vínem, nebo agroturismus, síť venkovských hotelů či farem, jejichž majitelé nejen ubytovávají, ale také chovají zvířata, pěstují ovoce a zeleninu a třeba něco vyrábějí, nejčastěji olivový olej, víno, tradiční cukrovinky nebo pečivo. Hostům pak nabízejí čerstvé věci typické pro daný region.
Italská vláda hledá způsob, jak svou zemi ještě více zatraktivnit pro turisty. Za pomoci soukromých investorů chce „resuscitovat“chátrající historické budovy v blízkosti kdysi významných obchodních a poutních tras.