Kutná Hora opět vaří pivo
Uprostřed boomu minipivovarů má Česko dalšího velkého výrobce. Pivo Kutná Hora nahradilo značku Dačický, kterou před sedmi lety opustil koncern Heineken. Počet průmyslových pivovarů se tak u nás už blíží padesátce.
Byl to jeden z úspěšných regionálních pivovarů. Ale poté, co ho česká skupina Drinks Union finančníka Milana Hagana před devíti lety prodala světovému gigantu Heineken, sláva kutnohorského piva značky Dačický skončila.
Globální koncern pivovar záhy na konci roku 2010 zavřel. Teď však mají Kutnohorští důvod k oslavě. Nová varna v městské části Lorec opět produkuje zlatavý mok a Česko má další průmyslový pivovar. A těch u nás není – na rozdíl od minipivovarů – mnoho. Necelých padesát.
„Je to to nejlepší, co nás mohlo potkat. Pro každé město je prestižní, když má svůj pivovar, a je to také určité zadostiučinění poté, co Heineken u nás výrobu piva zastavil. Jsme opět hrdí na své pivo,“říká kutnohorský starosta Martin Starý.
Z Dačického je Kutná Hora
Kutná Hora, kde v části Lorec nechal postavil pivovar už v roce 1573 Václav Dačický z Heslova, v podstatě následovala příkladu Liberce. Tamní pivovar v městské části Vratislavice patřil pod pražský Staropramen a v roce 1998 jej jeho tehdejší vlastník, belgický koncern Inbev, zavřel. Dva roky poté česká společnost Hols provoz obnovila. Značka Vratislavice ale zůstala předchozímu majiteli, a nový tak začal vařit dnes úspěšné pivo Konrad.
Podobně i v Kutné Hoře má tradiční značku Dačičký nadále Heineken, takže nový majitel, kroměřížská společnost Smart Estate, ji používat nemůže. Místo Dačického proto nyní vyrábí značku Kutná Hora – Zlatá 12, Stříbrná 11 a Bronzová 10.
První várku uvařili 20. února, prodej začal v dubnu. A před týdnem na prvních Slavnostech piva mohli Kutnohorští poprvé navštívit za několik desítek milionů korun zrekonstruovaný areál.
Až do roku 2015 vlastnilo nemovitosti město, od kterého je za 16,4 milionu korun koupil současný majitel. Předchozí provozovatelé Drinks Union i Heineken měli budovy a pozemky pronajaté a patřila jim technologie a ochranná známka Dačický. Vybavení pivovaru bylo po odchodu Heinekenu v žalostném stavu nebo chybělo úplně.
„Pivovar jsme po sedmileté provozní odstávce přebírali v hodně zanedbaném stavu, což je možná ještě eufemismus,“říká Petr Podlešák z marketingu Měšťanského pivovaru Kutná Hora.
„Z původní technologie zde byl dopravník na slad a betonová spilka. Obojí se však stejně muselo renovovat. Jinak jsme nalézali pouze díry po zařízeních a všechny potřebné technologie bylo nutné znovu instalovat. Ta pozitivní stránka věci ale je, že nyní má Měšťanský pivovar Kutná Hora to nejmodernější vybavení v nerezu,“dodává Podlešák.
Pro letošek plánuje pivovar produkci 15 tisíc hektolitrů, do pěti let chce ale dosáhnout roční výroby 35 až 50 tisíc hektolitrů. Nový majitel Smart Estate patří do obchodní skupiny, která také vlastní a provozuje Zámecký pivovar Břeclav. Ten obnovil provoz po delší přestávce před pěti lety.
V Česku se tak pomalu zvyšuje počet i větších výrobců, nejen těch nejmenších – minipivovarů. Český svaz pivovarů a sladoven uvádí, že na konci loňského roku fungovalo u nás 6 velkých pivo- varnických skupin, kterým u nás patří 19 průmyslových pivovarů. Kromě nich pak vaří pivo v objemu vyšším než 10 tisíc hektolitrů, což je horní hranice pro kategorii minipivovarů, dalších 29 samostatných pivovarů.
Velké pivovary rostou pomalu
K těm novějším průmyslovým pivovarům patří například ze 70. let nošovický Radegast, dnes spadající do skupiny Plzeňského Prazdroje. Nový pivovar vyrostl i v Mostě, ale v devadesátých letech zanikl. Úspěšný projekt průmyslového pivovaru postaveného na zelené louce pak vznikl až v roce 2009 v Chotěboři.
K těm novějším s obnovenou výrobou patří také například zmíněná Břeclav nebo Kácov. Do kategorie větších postoupil původně minipivovar Únětice, který převýšil hranici 10 tisíc hektolitrů.
„Je to záslužné, pivo má být odněkud. Průmyslové pivovary tvoří základ celého oboru u nás. Vedle nich jsou pak minipivovary, které jsou takovým kořením českého pivovarnictví,“komentuje pivovarnický expert Jan Veselý.
Větší regionální pivovary však od roku 1990 spíš zanikaly. Podle statistiky Výzkumného ústavu pivovarského a sladařského takový osud postihl 27 pivovarů, z toho jen čtyři výrobu obnovily.
Přesto, nebo spíš právě kvůli rostoucí koncentraci výroby tvoří průmyslové pivovary u nás stále drtivou většinu pivní produkce. Zejména pak díky gigantům, jako je lídr Plzeňský Prazdroj, který loni z celkové roční české produkce 20,4 milionu hektolitrů vyrobil v pivovarech v Plzni, Velkých Popovicích a Nošovicích přibližně přes 8 milionů hektolitrů piva. Přesný údaj o objemu výroby Prazdroj neuvádí.
Oproti tomuminipivovary, kterých u nás funguje už více než 350, tvoří dohromady dvě procenta české pivní produkce.