Itálie se pře s EU o pomoc bankám
Nejstarší finanční ústav světa Monte dei Paschi a další apeninské banky potřebují kapitálové injekce ve výši miliard euro
ŘÍM/PRAHA Pomoc italským bankám byla po měsících vyjednávání téměř na dosah. Vláda na Apeninském poloostrově už skoro získala souhlas Evropské komise, aby do svého finančního sektoru mohla dolít miliardy eur na krytí obřích nesplácených úvěrů.
Jenže Brusel, který musí státní pomoc schválit, neustoupil z podmínky, aby záchrana bank neproběhla jen z kapsy daňových poplatníků. Podílet se na nímají i jejich vlastníci a soukromí věřitelé. A ti zase tlačí na vládu v Římě, která se obává odlivu investorů.
„Takovou možnost vylučuji,“řekl novinářům koncem týdne italský ministr financí Pier Carlo Padoan právě k možnosti takzvaného „bail-inu“, tedy záchrany za veřejné i soukromé peníze.
Den před ním označil podmínky evropských úřadů za neakcep- tovatelné i Carlo Messina, šéf největší retailové banky v zemi Intesa Sanpaolo. „Je nepřijatelné vycházet z předpokladu, jak po nás někteří dnes požadují, že o peníze jsme sice přišli, ale musíme přijít ještě o víc, než bude povolena státní pomoc,“uvedl.
Řím totiž podle zdrojů agentury Reuters začal naléhat na zdravější část bankovního sektoru, aby poskytla potřebné peníze, k čemuž se investoři sami nemají.
Benátsko se topí
Italské banky trápí vysoké množství nesplácených úvěrů, které jsou pozůstatkem bankovní krize. Dosahují přitom astronomické výše 360 miliard eur, tedy jedné pětiny hrubého domácího produktu celé země. Mluví se tak o tikající bombě pro celou Evropu.
Italská vláda a parlament proto již v únoru schválily vytvoření záchranného fondu, který by dispo- noval prostředky ve výši 20 miliard eur na pomoc bankám.
Velké problémy má hlavně dvojice regionálních bank z oblasti Benátska – Banca Popolare di Vicenza a Veneto Banca. Už před několika měsíci požádaly o státní pomoc ve výši 6,4 miliardy eur. Evropské úřady ale požadují, aby nejprve investoři sami přispěli částkou 1,1 miliardy eur.
Už loni se obě banky pokusily neúspěšně navýšit kapitál ze soukromých peněz. Oba domy pak následně převzal a od bankrotu zachránil za 3,4 miliardy eur vládou podporovaný, nicméně stále soukromý záchranný fond Atlante. Do něj nalily peníze ostatní banky a pojišťovací ústavy a jeho využití je nyní opět na stole.
Nejstarší problém světa
Finanční úlevu potřebuje i nejstarší banka na světě Monte dei Paschi di Siena, pro kterou mělo ve fondu Atlante zbýt 1,7 miliardy eur. Podle Evropské centrální banky ale potřebuje třetí největší italská banka získat dodatečný kapitál ve výši 8,8 miliardy eur. Ještě koncem loňského roku se přitom uvádělo, že jí chybí „jen“pět miliard.
Právě pět miliard by nyní mělo jít ze stání kasy, zbytek by pak byl financován drastickým úsporným opatřením. Finanční dům topící se v problémech tak měl být dle zpráv z uplynulého týdne blízko dosažení dohody s Bruselem.
Jenže stále existují neshody ohledně toho, co by měla restrukturalizace obsahovat. Například Italy rozhněvala představa Bruselu, že by v bance mělo v průběhu let přijít o práci deset tisíc lidí, tedy polovina její dnešní pracovní síly. Kromě toho chce EU razantním způsobem omezit finanční odměny manažerů Monte dei Paschi. Jejich plat by nesměl přesáhnout desetinásobek průměrného platu zaměstnance banky.
Kapitál chyběl i největší bance v zemi UniCredit. Té se nicméně povedlo získat chybějící peníze prostřednictvím největší emise akcií v historii Itálie, která bance vynesla potřebných 13 miliard eur.