Ramadán zpomaluje ekonomiku
Stovky milionů muslimů po celém světě si právě dnes začínají připomínat a slavit první zjevení koránu proroku Mohamedovi. Celý následující měsíc od východu slunce až po svolání na večerní modlitbu nesmí jíst, pít, kouřit ani mít sexuální styk.
Fyzický i duševní půst má muslimy přiblížit k bohu, měli by se modlit nad rámec každodenních modliteb a intenzivně studovat korán. Během ramadánu zkrátka vzkvétá činnost duchovní, jenže zároveň upadá ta ekonomická.
Firmy zkracují pracovní dobu. Některé obchody jsou zavřeny, jiné mají otvírací dobu upravenou. Restaurace mají zatemněná okna. V mnoha muslimských státech je pracovní život dokonce regulován centrálně.
Například ve Spojených arabských emirátech je pracovní doba plošně snížena o dvě hodiny během celého postního měsíce pro všechny pracovníky, tedy věřící i nevěřící. Navíc stavaři a konstruktéři pracující venku mají povinně odpolední pauzu mezi polednem a třetí hodinou. Pracovní dobu zkracují i v mnoha státech Afriky nebo v Asii, kde islám představuje hlavní náboženství.
Jak měřit „ramadánomiku“
Není pochyb, že ve svém důsledku má ramadán negativní vliv na celkový výkon ekonomiky vmuslimských zemích. Jak velký je tento vliv, se pokusili spočítat Filipe R. Campante z Harvardovy univerzity a David Yanagizawa-Drott z Curyšské univerzity.
Určit dopad ramadánu na ekonomiku je možné díky jeho nestálosti. Ramadán se řídí arabským lunárním kalendářem. Postní období tedy nemá pevné datum.
Zatímco letos ramadán začne 27. května a skončí 25. června, v roce 2030 se bude slavit od 6. ledna do 4. února. Délka denního půstu se navíc liší podle polohy země vůči zeměpisné šířce. Jestliže ramadán připadá na zimní měsíce, bude v Bangladéši denní půst podle koránu delší než v Turecku, protože Bangladéš je blíže k rovníku.
Naopak, jestliže ramadán připadne na letní měsíce, v Turecku bude postní čas delší oproti post- nímu času v Bangladéši. Konkrétně lednový ramadán v roce 1997 nařizoval okolo jedenácti hodin postění v Turecku a dvanáct hodin postění v Bangladéši. Naopak červencový ramadán v roce 2014 znamenal v Turecku postní dobu okolo sedmnácti hodin denně, zatímco v Bangladéši pouze hodin patnáct.
Takové nestálosti v čase a místě představují ideální podmínky pro statistické zkoumání dopadu ramadánu na hospodářství muslimských států. Campante a Yanagizawa-Drott odhadli, že každá hodina postění navíc přináší významný pokles v ekonomickém rozvoji.
Jestliže by se průměrné trvání půstu během ramadánu prodloužilo ze současných dvanácti hodin na třináct hodin, došlo by v průměru ke snížení hospodářského růstu v muslimských zemích o 0,6 až 0,9 procentního bodu.
V praxi to znamená, že za jinak stejných okolností by měl být průměrný hospodářský růst v Turecku o jeden procentní bod nižší než v Bangladéši během cyklu letního ramadánu a naopak o jeden procentní bod vyšší během zimního cyklu ramadánu.
Začíná svatý měsíc muslimů, během něhož sice muslimové chudnou, ale jsou o to šťastnější.
Půstem ke štěstí
Délka postění během ramadánu neovlivňuje pouze ekonomiku. Ovlivňuje život věřících v mnoha ohledech. K tomu, aby Campante a Yanagizawa-Drottmohli odhadnout dopad postění na duševní pohodu věřících, použili údaje z globálního výzkumu World Values Survey, který pokrývá téměř sto zemí a koná se už od roku 1981. Výsledek byl překvapivý: ramadán má neekonomické výnosy.
I když delší doba postění dělá muslimy chudší, jsou šťastnější a spokojenější se svým životem. Zvýšení průměrného času postění z dvanácti hodin na třináct by mělo za důsledek, že muslimové budou o pět procentních bodů častěji označovat svůj život za šťastný a o devět procentních bodů za spokojenější v daném roce.
Muslimové se cítí podstatně šťastněji a spokojeněji ve svém životě v letech, kdy je držení půstu delší, a to i navzdory vysokým ekonomickým nákladům, které delší postění představuje.
Tyto výsledky poukazují na jeden ze základních principů každého náboženství: jeho praktikování dělá lidi šťastnými a za to jsou ochotni obětovat i své bohatství.
Jak funguje ekonomika za ramadánu čtěte v magazínu Index LN