Město s pohádkovým názvem Zlaté Hory.

Tady, na česko-polských hranicích hluboko v Jeseníkách zlato, zvoní na více místech: ve starých zavalených dolech, kde se stovky let těžilo, ve zlatorudném skanzenu a možná i pod hladinou temného jezera hluboko v močálech. Princeznu a půl království vám n

Zlatým Horám daly jméno Bělá, Olešnice, Zlatý potok, Opavice, Opava a desítky dalších zlatonosných potoků a říček. Má se za to, že zdejší zlatá ložiska znali už Keltové, ale teprve v první polovině 13. století S historií Zlatých Hor i rýžováním zlata se seznámíte buď ve zlatohorském muzeu přímo v centru města, anebo v Údolí ztracených štol. Tak se jmenuje hornický a zlatokopecký skanzen s replikami středověkého zlatorudného mlýnu a stoupy, postavený podle obrázků v knize G. Agricoly Dvanáctero knih o hornictví a hutnictví. Prohlídka interiéru s ukázkou provozu trvá asi půl hodiny a můžete si zkusit zlato vlastnoručně vyrýžovat. Počítejte ale s tím, že vás celkem snadno může zachvátit zlatá horečka, která pak nebezpečně stoupá s každou vymytou zlatinkou. Pusťte se proto do rýžování až poté, co si projdete asi kilometr dlouhou naučnou stezku okolím zlatorudných mlýnů. Nejenže vás informační panely seznámí s historií dolování zlata a s novodobým geologickým průzkumem, ale uvidíte také původ- ní vodní kanál. V jednom místě má tak malý spád, že to vypadá, že tu voda teče do kopce. Kouzlo? Kdepak, pouhý optický klam!

Nejkratší cesta ze Zlatých Hor do Jeseníku se klikatí přes Rejvíz, osadu, jejíž okolí trochu připomíná šumavské pláně. Jednou z povinných zastávek dychtivých výletníků je penzion Rejvíz s nádhernými vyřezávanými židlemi, zdobenými portréty zdejších štamgastů, hostů a dalších osobností. U penzionu začíná naučná stezka Rejvíz, která vás přibližně po kilometru a půl dovede ke vstupu do vyhlášené přírodní rezervace s obřím rašeliništěm a Mechovým jezírkem; popis cesty najdete v dolní části stránky.

Pověst vypráví, že pokud se zadíváte na temnou hladinu jezírka, uvidíte špičku kostelní věže bájného potopeného města Hunohradu. Jeseník proslavil zejména Vincenc Priessnitz, zakladatel moderní vodoléčby. Narodil se v říjnu 1799, zemřel v listopadu 1851 amísta narození i úmrtí jsou shodná: Gräfenberk u Frývaldova. Dnes někdejší Gräfenberk známe jako Lázně Jeseník, z Frývadlova se stal Jeseník. Ve svém rodišti Priessnitz založil první vodoléčebné lázně na světě; dnes je po něm pojmenováno hlavní sanatorium, jeho jméno nese i naučná stezka a venkovní fitpark. Mezi oblíbená výletní místa lázní patří bylinkové inhalatorium s upravenými záhony, terasy s otočnými lavičkami a přírodní balneopark nad lázeňským areálem. Najdete tu bazény a kádě pro koupele rukou i nohou, o skvělou akupresuru se postarají písek a oblázky na dně potoka, nechybí ani přírodní sprcha. Vyznavače Priessnitzových metod tu můžete potkat celý rok – schválně, budete mít chuť a odvahu se k nim připojit i v chladnu a dešti?