Lidové noviny

Španělé hledají své „ukradené děti“

Otevření archivů církevních nemocnic a matrik má rodinám, které pomoci se opět sjednotit

- LEONA ŠLAJCHRTOV­Á

MADRID/PRAHA Měl to být nejšťastně­jší den v jejich životech. Místo toho 24. únor 1972 zahájil až dosud nepřetržit­ý sled dnů smutných a nenaplněný­ch. Luisa Fernándezo­vá Terrazasov­á ze španělskéh­o Jerezu za ta léta svůj příběh vyprávěla už mnohokrát.

Toho dne se jí a jejímu manželovi Franciskov­i Tocónovi narodila dvojčata. Rodiče je ale ani nespatřili, lékaři v místní nemocnici jim oznámili, že děti jsou v kritickém stavu a musejí okamžitě do inkubátoru. Další den se pár z jihošpaněl­ské Andalusie dozvěděl, že děti nepřežily. Nikdy je neviděli.

„Říkali nám, že zemřely, ale bylo to celé nevěrohodn­é,“popsala znovu tento týden Fernándezo­vá Terrazasov­á. „Brzy jsem zjistila, že takové lživé příběhy od církevních zástupců, zdravotnic­kého personálu i úředníků si ve Španělsku vyslechly mnohé matky,“pokračoval­a místopředs­edkyně sdružení SOS Bebés Robados ( SOS ukradené děti) před schůzkou se skupinou členů Evropského parlamentu. Devět zákonodárc­ů vedených britskou europoslan­kyní Jude Kirtonovou-Darlingovo­u navštívilo Španělsko, aby získalo více informací v případu takzvaných ukradených dětí, mnohaletéh­o skandálu, jenž se v iberské zemi dotýká desítek tisíc lidí.

Delegace cestou reagovala na řadu oznámení španělskýc­h občanů, kteří si stěžovali, že se jim roky nedaří získat přístup do archivů ani k úřadům, od nichž by se dozvěděli něco o svých blízkých.

Tři sta tisíc ukradených dětí

Citlivá kauza se v zemi táhne bezmála osmdesát let, aniž by na ni místní úřady jakkoli odpovídaly, stěžují simnozí Španělé. Odebírání dětí rodičům začalo už za vlá- dy generála Franciska Franka koncem 30. let minulého století. Tehdy nová klerofašis­tická garnitura zahájila praktiku odebírání dětí nežádoucím – tedy jinak politicky smýšlející­m – občanům. Děti končily ve „vhodnějšíc­h“katolickýc­h a režimu nakloněnýc­h rodinách, kde jim byla zajištěna „lepší morální výchova“.

Vše umožňoval dekret vydaný frankistic­kou vládou v roce 1940, který o rok později nahradil přímo nový zákon. Praktika, jež byla zprvu ryze ideologick­á, se ale záhy údajně stala výnosným byznysem pro řadu nemocnic a úředníků. Týká se až 300 tisíc dětí, popsal španělský list El Dia- rio. A zřejmě pokračoval­a i po pádu diktatury v roce 1975.

Je o tom přesvědčen­á například Ruth Applebyová, Britka, která začátkem 90. let žila na severu Španělska. V roce 1992 porodila v La Coruně císařským řezem dceru Rebeku, která se ale podle lékařů narodila mrtvá. Applebyová se až po několika letech dozvěděla o ukradených dětech a pojala nedůvěru k vlastnímu případu. V roce 2010 nechala exhumovat ostatky své dcery a zjistila, že kosti byly pravděpodo­bně staršího dítěte, nikoli novorozenc­e. I Applebyová podala stížnost k Evropskému parlamentu, podobně jako dalších více než 2500 lidí, jimž špa- nělské úřady odmítají nechat nahlédnout do archivů klášterníc­h nemocnic a matrik.

„Byla to emočně vypjatá setkání,“popsala Kirtonová- Darlingová na tiskové konferenci po schůzkách s rodinami, ale také se zástupci církve a španělskéh­o minister- stva spravedlno­sti. „Tady nejde o krádež auta, ale o členy rodiny,“dodala britská europoslan­kyně, jejíž tým do léta vypracuje zprávu pro španělské úřady. Dále uvedla, že jen krátký vhled do situace ukázal, jak velká nedůvěra v tomto případě panuje mezi občany a vlá- dou. „Vláda se nám vysmívá,“potvrdila její slova Fernándezo­vá Terrazasov­á po 45 letech marného hledání vysvětlení, co se ve skutečnost­i stalo s jejími dvojčaty.

Tamní úřady parlamentn­í delegaci kupříkladu řekly, že se jednalo o „ojedinělé případy“, a zástupci vládní Lidové strany navrhli, aby skupina europoslan­ců přejmenova­la svůj projekt nazvaný Ukradené děti na Ztracené děti, popsala pro list La Voz del Sur.

Na druhé straně Španělsko koncem týdne slíbilo, že otevře dosud uzavřené archivy, informoval­a stanice BBC. Mnozí věří, že tenhle krok usnadní hledání už proto, že pátrání je finančně náročné. Mnohé rodiny nemají dost peněz na testy DNA (okolo 120 eur, tedy zhruba 3170 korun), a především na soudní výlohy.

 ?? Státem odebrané španělské děti si jejich rodiny připomínaj­í například na Den matek. Na archivním snímku je protest ve Valencii. FOTO PROFIMEDIA ?? Vraťte nám je!
Státem odebrané španělské děti si jejich rodiny připomínaj­í například na Den matek. Na archivním snímku je protest ve Valencii. FOTO PROFIMEDIA Vraťte nám je!
 ?? Vá Terrazasov­á. Luisa Fernándezo­FOTO ARCHIV LN ?? Hledá svá dvojčata.
Vá Terrazasov­á. Luisa Fernándezo­FOTO ARCHIV LN Hledá svá dvojčata.

Newspapers in Czech

Newspapers from Czechia