Španělé hledají své „ukradené děti“
Otevření archivů církevních nemocnic a matrik má rodinám, které pomoci se opět sjednotit
MADRID/PRAHA Měl to být nejšťastnější den v jejich životech. Místo toho 24. únor 1972 zahájil až dosud nepřetržitý sled dnů smutných a nenaplněných. Luisa Fernándezová Terrazasová ze španělského Jerezu za ta léta svůj příběh vyprávěla už mnohokrát.
Toho dne se jí a jejímu manželovi Franciskovi Tocónovi narodila dvojčata. Rodiče je ale ani nespatřili, lékaři v místní nemocnici jim oznámili, že děti jsou v kritickém stavu a musejí okamžitě do inkubátoru. Další den se pár z jihošpanělské Andalusie dozvěděl, že děti nepřežily. Nikdy je neviděli.
„Říkali nám, že zemřely, ale bylo to celé nevěrohodné,“popsala znovu tento týden Fernándezová Terrazasová. „Brzy jsem zjistila, že takové lživé příběhy od církevních zástupců, zdravotnického personálu i úředníků si ve Španělsku vyslechly mnohé matky,“pokračovala místopředsedkyně sdružení SOS Bebés Robados ( SOS ukradené děti) před schůzkou se skupinou členů Evropského parlamentu. Devět zákonodárců vedených britskou europoslankyní Jude Kirtonovou-Darlingovou navštívilo Španělsko, aby získalo více informací v případu takzvaných ukradených dětí, mnohaletého skandálu, jenž se v iberské zemi dotýká desítek tisíc lidí.
Delegace cestou reagovala na řadu oznámení španělských občanů, kteří si stěžovali, že se jim roky nedaří získat přístup do archivů ani k úřadům, od nichž by se dozvěděli něco o svých blízkých.
Tři sta tisíc ukradených dětí
Citlivá kauza se v zemi táhne bezmála osmdesát let, aniž by na ni místní úřady jakkoli odpovídaly, stěžují simnozí Španělé. Odebírání dětí rodičům začalo už za vlá- dy generála Franciska Franka koncem 30. let minulého století. Tehdy nová klerofašistická garnitura zahájila praktiku odebírání dětí nežádoucím – tedy jinak politicky smýšlejícím – občanům. Děti končily ve „vhodnějších“katolických a režimu nakloněných rodinách, kde jim byla zajištěna „lepší morální výchova“.
Vše umožňoval dekret vydaný frankistickou vládou v roce 1940, který o rok později nahradil přímo nový zákon. Praktika, jež byla zprvu ryze ideologická, se ale záhy údajně stala výnosným byznysem pro řadu nemocnic a úředníků. Týká se až 300 tisíc dětí, popsal španělský list El Dia- rio. A zřejmě pokračovala i po pádu diktatury v roce 1975.
Je o tom přesvědčená například Ruth Applebyová, Britka, která začátkem 90. let žila na severu Španělska. V roce 1992 porodila v La Coruně císařským řezem dceru Rebeku, která se ale podle lékařů narodila mrtvá. Applebyová se až po několika letech dozvěděla o ukradených dětech a pojala nedůvěru k vlastnímu případu. V roce 2010 nechala exhumovat ostatky své dcery a zjistila, že kosti byly pravděpodobně staršího dítěte, nikoli novorozence. I Applebyová podala stížnost k Evropskému parlamentu, podobně jako dalších více než 2500 lidí, jimž špa- nělské úřady odmítají nechat nahlédnout do archivů klášterních nemocnic a matrik.
„Byla to emočně vypjatá setkání,“popsala Kirtonová- Darlingová na tiskové konferenci po schůzkách s rodinami, ale také se zástupci církve a španělského minister- stva spravedlnosti. „Tady nejde o krádež auta, ale o členy rodiny,“dodala britská europoslankyně, jejíž tým do léta vypracuje zprávu pro španělské úřady. Dále uvedla, že jen krátký vhled do situace ukázal, jak velká nedůvěra v tomto případě panuje mezi občany a vlá- dou. „Vláda se nám vysmívá,“potvrdila její slova Fernándezová Terrazasová po 45 letech marného hledání vysvětlení, co se ve skutečnosti stalo s jejími dvojčaty.
Tamní úřady parlamentní delegaci kupříkladu řekly, že se jednalo o „ojedinělé případy“, a zástupci vládní Lidové strany navrhli, aby skupina europoslanců přejmenovala svůj projekt nazvaný Ukradené děti na Ztracené děti, popsala pro list La Voz del Sur.
Na druhé straně Španělsko koncem týdne slíbilo, že otevře dosud uzavřené archivy, informovala stanice BBC. Mnozí věří, že tenhle krok usnadní hledání už proto, že pátrání je finančně náročné. Mnohé rodiny nemají dost peněz na testy DNA (okolo 120 eur, tedy zhruba 3170 korun), a především na soudní výlohy.