O svobodě zřizovat školy
být respektovány v souladu s vnitrostátními zákony, které upravují jejich výkon“. Všimněte si, „výkon“, nikoliv vznik. A podobně mluví i Mezinárodní pakt o hospodářských, sociálních a kulturních právech. Zmíněné úmluvy jsou u nás závazné a Ústavní soud je klade na roveň Listiny práv a svobod, která je součástí naší ústavy.
Právo, nikoliv zdůvodnění
Kde je zde řeč o nějakém zdůvodnění? Kdo má co zdůvodňovat? Jde o právo rodičů volit školu podle svých představ a právo zřizovat školy. Není úkolem rodiče zdůvodňovat, proč chce jinou školu než veřejnou. I když, pokud vím, mnozí své důvody již i paní ministryni napsali a nepochybuji, že je rádi také zveřejní.
A není ani úkolem zřizovatele zdůvodňovat, proč chce školu založit. Dostatečným důvodem je nepochybně zájem rodičů.
Ostatně i náš školský zákon je postaven přesně takto. V paragrafu 148 taxativně vypočítává důvody případného zamítnutí žádosti o zápis do rejstříku škol, například když nejsou dány před- poklady pro řádnou činnost školy nebo když žádost obsahuje nepravdivé údaje. A v odstavci 5 uzavírá: „Pokud nejsou dány důvody (ty taxativně vyjmenované), žádosti vyhoví.“Je to tedy ministerstvo, které musí zdůvodňovat, proč určité žádosti nevyhovělo. A musí se omezit jen na vyjmenované důvody.
Ministerstvo teď nové soukromé školy povoluje jen tam, kde není dostatečná kapacita okolních veřejných škol. Znamená to, že se soukromé škole nebudou povolovat vůbec, až poklesne populační vlna nebo stát splní své povinnosti a zajistí, že kapacit ve veřejných školách bude všude dost? Slabiny takového argumentu jsou očividné.
Rodiče mají o nové školy obrovský zájem, který někdy násobně převyšuje možnosti zakládaných škol, a to krom jiného proto, že nechtějí své děti svěřovat nejbližší veřejné škole. Proč asi?
Víte třeba, že podle šetření PISA 2016 u nás osm procent žáků veřejných základních škol udává, že se jim jednou týdně (nebo častěji) učitel vysmívá nebo jim před ostatními řekne něco urážlivého? A 47 procent žáků uvádí, že se jim něco takového přihodí několikrát ročně. Výsměch učitele přitom často spouští šikanu mezi dětmi. To jsou souhrnná data.
Ministerstvo už jednou dostalo přes prsty, když rozsudek Městského soudu v Praze zrušil zamítavé rozhodnutí a konstatoval, že povinností ministerstva je respektovat ustanovení § 2 školského zákona a přiměřeně přihlížet k zájmům konkrétních jednotlivců, rodičů, dětí a nenadřazovat zájmy systému jako celku – ať už jde o obec, kraj, či celý školský systém.
PřestoMŠMT letos znovu vydalo zamítavé rozhodnutí škole ve Frýdku-Místku s odvoláním na dostatek míst ve veřejných školách. Ačkoliv také zřizovatel těchto veřejných škol – město Frýdek-Místek – o zřízení ScioŠkoly stojí a plně ho podporuje. Na ministerstvu ale nejspíš lépe vědí, co ve Frýdku potřebují.
Pan premiér Sobotka právem žádal po prezidentovi, aby respektoval při výkonu funkce ústavu, zákony a veřejný zájem. A ten si nakonec dal říct. Asi by bylo namístě, aby totéž chtěl i po své ministryni či jejím nástupci. Snad si dají říct.