Parádní návrat „české lvice“
Tenistka Petra Kvitová první utkání po zdravotní pauze zvládla výborně. V úvodním kole na Roland Garros smetla Američanku Julii Boserupovou za 74 minut 6:3 a 6:2.
A tím se dostáváme k tenisu. Relativně dlouho byl tak trochu upozaděn, což lze pochopit. Co znamená bušení do míčku proti tomu, když člověk pochybuje, zda vůbec kdy bude moci ovládat prsty na ruce?
Ale výkon proti Boserupové, první ostrý duel po 197 dnech, dává naději, byť samozřejmě dokonalý nebyl. „Konečky prstů ještě pořád stagnují a nejsou úplně ve stavu, v jakém by měly být. Na tom bych měla pracovat,“zdůrazňuje Kvitová, ale potěšilo ji i leccos na kurtu.
Třeba podání včetně devíti es či pestrost hry. „Už ke konci loňské sezony jsem párkrát zapojovala čopy a kraťasy. Jsem ráda, že mi to ruka dovolí amám v ní dostatečný cit. To je pro mě důležité do budoucna – budu moct pomýšlet na změnu hry a rytmu,“plánuje.
Musí zatínat druhou pěst
Každý, kdo se okolo Kvitové v kritickém období pohyboval, kromě její síly zdůrazňuje i ochotu dřít. Od rána do večera. „Někdy jsme ani nestíhali večeři v osm. To, co dokázala, by podle mě zvládl jeden člověk ze sta,“ soudí kondiční trenér David Vydra. „Když jsem úplně začínala, hodně jsem cítila jizvy. Při každém úderu,“řekla ona po vítězném návratu. „Taky mi prsty hodně otékaly, vydržela jsem jen patnáct minut. Ale zhruba poměsíci byly bolesti pryč. Jsem za to šťastná.“
Její tým rázně odmítal, že by se přijela jen zúčastnit. „Mým cílem bylo vyhrát první zápas,“řekla.
Přesto si všichni zachovali zdr- ženlivost, neboť množství nejistoty bylo zkrátka příliš velké. „Poctivě jsem se vůbec nekoukal na možné soupeřky ve druhém kole. Půjdu to teď zjistit,“plánoval kouč Jiří Vaněk. V druhém kole potká Kvitová lepší z dvojice Bethanie Matteková-Sandsová / Jevgenija Rodinová (po uzávěrce – viz Sport.lidovky.cz).
Hrát se bude nejspíš ve středu, což je vítaná věc. Bude čas na odpočinek, trénink, rehabilitaci. A také na jednu speciální věc. „Bylo hrozně zvláštní, že levou ruku nesevřu do pěsti – tak jak jsem zvyklá,“usmála se Kvitová. Tohle gesto miluje, jenže... „Jednou jsem to udělala automaticky a zjistila, že to nejde. Říkám si: To je divné! Když zatínám pravou, zatím mi to nepřijde tak přirozené.“
Po spoustě fatálních záležitostí je to vskutku příjemný úkol k řešení.