Kouření v restauraci od zítřka za pět tisíc

„Do problému se mohou dostat spíš malé vesnické hospody, které jsou závislé jen na pár místních, většinou kouřících, štamgastech,“říká Mráz. Zákaz kouření se tak stal tématem i pro pivovary, které jsou závislé na dodávkách sudového nebo tankového piva do všech gastronomických zařízení.

Především právě Prazdroj nebo Budvar už měsíce řeší, jak pomoci hospodám, aby si našly novou, atraktivní tvář pro stávající hosty i pro ty, kdo tam dosud kvůli nebezpečnému kouři nechodili.

Nový zákon má hlavně chránit před pasivním kouřením, tabákových firem se tolik nedotkne, ales- poň podle květnových dat společnosti NMS Market Research. Téměř 90 procent kuřáků odpovědělo, že na jejich návycích nová regulace nic nezmění. Jen čtyři procenta z nich si myslí, že zákaz jejich postoj ke kouření změní.

Jinak ale z dalších výsledků vyplývá, že Češi zákaz kouření vnímají spíše pozitivně. Stopku kouření v hospodách a restauračních zařízeních vítá celých 65 procent ze vzorku víc než 500 oslovených lidí. Jen 17 procent je striktně proti. Naprostá většina Čechů, 90 procent, si ale myslí, že čeští hospodští budou chtít zákaz kouření obejít, a to například založením soukromých klubů. „Zákaz vítá 81 procent nekuřáků, z kuřáků 33 pro- cent. V průzkumu však měli kuřáci menší zastoupení, pouze zhruba třetina dotazovaných uvedla, že kouří,“uvádí manažer NMS Market Research Kamil Kunc. Procento ale odpovídá tomu, kolik je v ČR vyznavačů tabáku – je to právě necelá třetina populace.

Strach má velké oči

Obavy ze ztráty klientely vyvrací zkušenost ze zahraničí. Odborný časopis Addiction udělal v roce 2014 analýzu všech dosavadních relevantních studií k ekonomickému dopadu zákazu kouření v restauracích a barech. Zjistil, že žádný signifikantní dopad neexistuje.

Na zákaz kouření se chystají také města. Například Praha 1 za- vede pořádkové hlídky. Jejich úkolem bude domlouvat příliš hlučným kuřákům shromážděným na ulici, aby se ztišili nebo šli zpět. Jiní starostové investují do reklam, které nabádají, ať kuřáci nezahazují nedopalky na zem. Brno chce kvůli nedopalkům najmout víc uklízečů.

Naopak hospody hledají způsob, jak vyobcovaným kuřákům venkovní pobyt zpříjemnit – na zimu např. chystají venkovní ohřevy. Vymýšlejí také, jak by šel zákon obejít. Jednou z variant, na kterou už některé podniky přistoupily kvůli elektronické evidenci tržeb, je založení soukromého klubu. To je ovšem řešení spíš pro podniky se stálou klientelou. Jakmile chodí hosté zvenčí, nejedná se o privátní bar a kouřit se tam nesmí.

Omezuje celá Evropa

Česko se od zítřka zařadí k zemím, kde platí zákaz kouření už několik let. V podstatě všechny státy v Evropě ho nějakým způsobem omezují, často úplným zákazem. Ale například v Německu jsou povoleny oddělené místnosti pro kuřáky, ale záleží na každé spolkové zemi, jak bude přísná. Třeba v Bavorsku vyhlásili kuřákům úplnou intoleranci.

Na Slovensku platí zákaz kouření ve všech veřejných uzavřených prostorách, včetně restaurací. Ty musí být buď plně nekuřácké, nebo musí mít pro kuřáky od- dělenou místnost. Zákaz ale neplatí pro provozovny, kde se podává jen pití – tam majitel může rozhodnout, zda se v jeho podniku bude kouřit, či nikoliv.

V Rakousku si mohou menší restaurace také samy zvolit, jaký režim si vyberou. A benevolentnější než Česko je i v případě větších provozoven, kde může být oddělená část. Platí to však jen do května příštího roku, pak i tam bude zaveden plošný zákaz.

Poláci chrání lidi před pasivním kouřením od roku 2010. O dvě léta později tamní Centrum výzkumu veřejného mínění měřilo, jak se zákaz promítl do počtu kuřáků a nekuřáků v populaci. Poměr se nezměnil.