Herbář kuřáka, který léčí duši
Do aktuální diskuse o (ne) kouření můžeme aspoň fiktivně přizvat i slavného maďarského spisovatele Sándora Máraie. „Nikotin je jedno z největších požehnání i prokletí novodobého života: vymyslel ho sám ďábel proti nudě, a dokud na světě existuje nuda, člověk proti němu nic nezmůže,“mínil. Vášnivý kuřák věděl, že „je to cévní jed a taky ohlupuje“, a popisoval, jak kouří-li jeden den hodně, aby byl schopen pracovat, je pokaždé druhý den tak zpitomělý, že pracovat není s to.
Předjímá, jaké to bude, až si tělo řekne dost: „To potom odhodíme trpký nedopalek, vmžiku přibereme na váze a budeme zdraví, tlustí a nešťastní. Ale do té doby! Jako bychom od rána do ve- čera sáli hořký prs zlé, ale přece blahodárné pramáti.“A přidává ještě přesvědčení, že „k životu potřebujeme i nějakou hru a nějaký jed; jinak to není život, ale jen zdraví a cvičení“.
Můžeme s Máraiem polemizovat, také mluvil jen sám za sebe. Glosa o nikotinu je pouze jednou z více než dvou stovek krátkých zamyšlení nad základními „věcmi člověka“. Sepsal je v těžké době v roce 1943, kdy se Maďarsko ocitlo v pasti šovinismu a fašismu. „Už jsme se úplně ponořili do morálního bahna války, ale navenek to vypadalo, že je mír… Ve skutečnosti jsme žili v bublajícím bahně, na jehož dně burácela sopka,“vzpomínal. V této situaci pocítil uznávaný spisovatel a novinář potřebu stáhnout se z veřejného života a napsat cosi nadčasového. Svou sbírku symbolicky nazval Herbář (v překladu Dany Gálové nyní vydává Academia).
Krátká, výstižná, i dnes aktuální a použitelná „obyčejná moudra“o vlasti, lásce, hříších a pocitu viny, o lidském primitivismu, všedním dni a svátku, o ješitnosti, spravedlnosti, důstojnosti, zázraku, o světě a zkreslování, o tom, že zrádce není třeba litovat…
S vědomím jeho života v deziluzi, nucené emigraci a pozdější dobrovolné smrti nám zatrne, když čteme Máraiovo vyznání v glose O sobě: „… Do posledního dechu budu děkovat osudu, že jsem byl člověk a že jiskra rozumu zazářila i v mé zamlžené duši. Viděl jsem zemi, oblohu, roční období. Poznal jsem lásku, střípky skutečnosti, touhy i zklamání. Zažil jsem to nejlepší a nejskvělejší, lidský osud. Nic jiného a lepšího mě ani potkat nemohlo.“
Nikotin je jedno z největších požehnání i prokletí života: vymyslel ho sám ďábel proti nudě, a dokud na světě existuje nuda, člověk nic nezmůže