Nechme lidem právo bít se za správnou věc
Muž pronikavého ducha, sociolog Max Weber, na přelomu 19. a 20. století upozornil na to, že byrokratická správa má vždy tendenci vylučovat veřejnost. Člověk podobného ducha, filozof a státopravce John Locke dvě století před ním vyslovil požadavek, že stát má být nočním hlídačem lidských práv a svobod a nesmí docházet ke zneužívání moci. Myslím, že oba mají pravdu a jimi vyslovené principy platí i dnes. Snaha byrokratického aparátu nekomplikovat si život názorem veřejnosti je stálá a nebezpečí oklešťování lidských práv a svobod je trvalé, mnohdy skryté a nenápadné i plíživé.
Nočním hlídačem, který má toto nebezpečí vyštrachat a eliminovat, je Senát. Senátoři mají být pozornými, ostražitými a důslednými ohledávači, kteří si posvítí na záludnosti právních předpisů, jež se snaží hlas veřejnosti zeslabit či umlčet, a vytáhnou je na světlo.
Intervence občanů hodna velkého uznání
Stavební zákon, který právě přichází k projednávání do Senátu, bude testem, jak se v něm s úlohou nočního hlídače vypořádáme. Já osobně podpořím všechno, co přispěje k tomu, aby bylo zachováno právo lidí vyjadřovat se k rozhodování o stavbách. Vedou mě k tomu nejen principiální důvody zachování lidských práv a svobod, ale také to, že intervence mnohých lidí při realizaci staveb je hodna velkého uznání.
Lidé prostřednictvím občanských sdružení či spolků často v uplynulých dvaceti pěti letech zabránili špatnostem, bezohlednostem, a dokonce i nezákonnému chování různých firem a organizací.
Svou aktivitou a iniciativou dosáhli třeba toho, že příslušná stavba musela být upravena tak, aby nezohavovala panoráma města, výrobní hala, která porušovala hygienické normy, musela být odhlučněna nebo skládka, která kontaminovala půdu, se zrušila. Je zřejmé, že základní právo člověka promlouvat do věcí, které se ho bezprostředně týkají, má zde své konkrétní, rozumné a užitečné vyústění. Osoby, které takto změnily chod věcí dobrým směrem, nemohou být označovány za ideology s nepřiznanými bočními úmysly či ekoteroristy.
Jsou to lidé, kterým není jedno, co se kolem nich děje, a chtějí napravit nepravosti. Jsou to lidé nelhostejní, nerezignovaní, kteří se nenechají zmást a věří, že lze dosáhnout změny k lepšímu. Tito lidé mají mít prostor k vyjádření, mají být povzbuzováni a oceňováni. Vědí, že smysl života nespočívá v zápecnictví a nadávání na poměry, nýbrž v tom, že o něco usilují, bijí se za správnou věc a odhalují zlotřilosti, i když se u toho mohou cítit nekomfortně. Uskutečňují to, co filozof John Stuart Mill vyjádřil slovy: „Je třeba dát přednost nešťastnému Sókratovi před šťastným prasetem.“
Stavební zákon bude testem, jak se Senát vypořádá s úlohou nočního hlídače. Já osobně podpořím všechno, co přispěje k tomu, aby bylo zachováno právo lidí vyjadřovat se k rozhodování o stavbách.