ŽIVOT ZA PROTEKTORÁTU: VÝZNAMNÉ UDÁLOSTI, INSTITUCE A POJMY Protektorátní správa v německých rukách
Už od vzniku Protektorátu Čechy a Morava se Němci snažili udržet navenek jakési zdání jeho autonomie. Fakticky ale byla státní správa dvoukolejná, přičemž říšské úřady měly rozhodující slovo, Reinhard Heydrich se ale rozhodl tento stav změnit. Cílem jeho správní reformy bylo, aby správní záležitosti spadající do kompetence říšských orgánů převzaly autonomní protektorátní úřady – řízené Němci. Tak podle Heydricha mělo dojít „k podkopání autonomie, aniž by se ohrozila fasáda“. Od vzniku protektorátu ostatně němečtí úředníci pronikli na většinu důležitých míst v administrativě autonomní správy. Část její agendy byla vedena podle německých předpisů a němčina se stávala dominantním jazykem.
Heydrich usiloval o těsné propojení odborných skupin Úřadu říšského protektora (ÚŘP) s jednotlivými ministry. Dosud styk vlády s ÚŘP zprostředkovávalo její předsednictvo, které reprezentovalo česky vedenou správu protektorátu. To bylo nyní zrušeno a vláda přestala existovat jako politický činitel a sborový orgán. Její schůze se již neměly konat a její ministři se neměli navzájem radit. Nová vláda, která byla jmenována 19. ledna 1942, měla být prodlouženou rukou říšského protektora.
Němci v protektorátní vládě i v doposud českých úřadech
K podstatným změnám došlo i ve složení vlády. Počet ministrů se snížil na sedm a jejich agenda byla rozdělena tak, aby byla kompatibilní s příslušnými skupinami ÚŘP. Jedním z cílů správní reformy bylo vytvoření systému, kterým by se dařilo efektivněji mobilizovat všechny zdroje protektorátu pro válečné úsilí. Nově bylo proto utvořeno ministerstvo hospodářství a práce, které obsadil vedoucí hospodářského oddělení ÚŘP, říšský Němec SS-Oberführer Walter Bertsch. Křesloministra školství a národní osvěty obsadil český nacionální socialista a reprezentant
Po složení slibu do rukou státního prezidenta Háchy přijal 21. ledna 1942 na Pražském hradě novou protektorátní vládu také Heydrich (vlevo vedle něj K. H. Frank, nový premiér Jaroslav Krejčí, za ním ministr vnitra Richard Bienert a vpravo ministr financí Josef Kalfus. krajní kolaborace Emanuel Moravec. Současně se měnil i ÚŘP: zeštíhlel a napříště se měl soustředit jen na řídící práci. Jeho úředníci přecházeli na funkce prezidiálních a sekčních šéfů v ministerstvech či jiných úřadech autonomní samosprávy.
Do vedení zemských úřadů v Praze a Brně byli dosazeni němečtí úředníci. Změnila se také funkce oberlandrátů. Tito původně vrchní zemští radové se stali inspektory říšského protektora dohlížejícími na nižší správní články. Jejich počet se zmenšil z patnácti na sedm a silně se zredukovaly jejich úřady.
Odsud uvolnění úředníci pak přecházeli do českých úřadů, zejména okresních hejtmanství. Obsazovali v nich vedoucí pozice a naplňovali zřizovaná německá oddělení pro říšskoněmecké příslušníky, do jejichž agendy náležela i kontrola plnění německých nařízení. Všechny tyto změny vytvářely předpoklady k rychlé a bezproblémové faktické likvidaci protektorátní autonomie.