Zlý Trump, trumfují se Němci
BERLÍN/PRAHA Více než čtvrt roku před parlamentními volbami objevili němečtí politici novou disciplínu: kdo se vymezí víc vůči americkému prezidentovi Donaldu Trumpovi.
Již zkraje roku s tím začal sociálnědemokratický vicekancléř Sigmar Gabriel, a to krátce poté, co se stal ministrem zahraničních věcí. Brzy ho následoval i nový předseda a volební lídr sociálních demokratů (SPD) Martin Schulz. Ten již jako někdejší předseda Evropského parlamentu a viditelná tvář unijní politiky dlouho volal po větší nezávislosti Bruselu na Washingtonu.
V kombinaci se silným antiamerikanismem části německé veřejnosti se najednou zdálo, že nejsilnější německá levicová strana našla téma, s nímž může nejenom bodovat u voličů, ale dostat do úzkých i kancléřku Angelu Merkelovou z CDU.
V neděli se ovšem vůči Trumpovi nečekaně vymezila i šéfka německé vlády. Na předvolebním mítinku sesterských křesťanských sociálů (CSU) prohlásila, že Evropané se již nemohou spolehnout na tradiční spojence.
„My Evropané musíme vzít svůj osud do vlastních rukou,“řekla Merkelová vMnichově a odvolávala se přímo na zkušenosti posledních dní.
Krátce předtím se totiž zúčastnila řady jednání s americkým prezidentem. Především pak víkendová vrcholná schůzka skupiny sedmi nejvyspělejších západních ekonomik (G7) v italské Taormině odhalila zásadní rozpo- ry mezi Trumpem a ostatními účastníky summitu. Jejich pohledy se lišily například v otázce migrační nebo klimatické politiky.
Ve Spojených státech vyvolala kancléřčina slova značný ohlas. „Jednoznačně ho odmítla, aniž by ho jednou jmenovala,“napsal na- příklad list Washington Post. O zásadní změně v postoji Evropanů vůči Trumpově administrativě psal i deník New York Times.
Na slova německé kancléřky již nepřímo reagoval i sám Trump. Prostřednictvím Twitteru znovu zopakoval své dřívější vý- tky na adresu Německa, že vzájemná obchodní bilance je výrazně vychýlena v neprospěch USA.
Navíc prý Němci platí znatelně méně do rozpočtu NATO, než kolik by měli. Původně přitom označil Trump své turné po Evropě jako „úspěšné“.
Lídr SPD Martin Schulz v reakci na to vytkl Trumpovi „politické vydírání“. „Je povinností nás všech postavit se tomuto muži do cesty se vším, co máme,“napsal Schulz v příspěvku pro list Tagesspiegel.
Němečtí sociální demokraté vytáhli ve volební kampani protitrumpovskou kartu s cílem zasáhnout kancléřku Angelu Merkelovou kvůli její údajné vstřícnosti vůči americkému prezidentovi. Ta jim teď ale vzala překvapivě vítr z plachet.
Zvýšení výdajů na obranu u voličů neprojde
Změna v postoji Merkelové je překvapivá zejména z toho důvodu, že byla dosud vnímána jako politička, která se i po Trumpově zvolení snažila mírnit emoce a vyzdvihovat společné hodnoty.
To souviselo i s její pověstí, že ze všech dosavadních německých kancléřů byla právě ona nakloněna nejvíc těsné spolupráci se Spojenými státy. V tomto duchu se například nesla ještě její březnová, premiérová návštěva u Trumpa v Bílém domě.
Teď ovšem kancléřka zjevně reaguje na blížící se volby i na strategii sociálních demokratů učinit ze zahraniční a obranné politiky jedno z volebních témat. V posledních týdnech se tak v Německu znovu intenzivně diskutuje o americkém požadavku na zvýšení výdajů na obranu.
Aktuálně Německo poskytuje na obranu 1,2 procenta HDP, a pokud by mělo dodržet závazky vůči Alianci, muselo by vynaložit desítky miliard eur navíc.
Sociální demokraté, kteří jsou součástí celostátní vládní koalice, ovšem něco takového kategoricky odmítají. Činí tak s vědomím, že pro většinu veřejnosti by to bylo těžko přijatelné. A s tím musí také počítat Merkelová, pokud bude chtít znovu vyhrát podzimní volby do Spolkového sněmu.
Poslední kancléřčino prohlášení také koresponduje s politickými cíli nového francouzského prezidenta Emmanuela Macrona. S ním se již v minulých dnech dohodla na oživení německo-francouzského motoru v rámci Evropské unie, stejně tak i na vypracování „cestovní mapy“pro plánované reformy unijních institucí.
Poznámku k tématu čtěte na straně 10