V Berlíně kralují R.U.R. a staleté housenky
Berlín, právem nazývaný kulturním centrem Evropy, pravidelně nabízí vždy několik krátkodobých výstav najednou. Zajímavé jsou především monotematické expozice zabývající se tvorbou méně vzpomínaných osobností nebo málo frekventovanými tématy. V současné době k nim patří zatím největší retrospektiva mnohostranného umělce Friedricha Kieslera v galerii Martin-Gropius-Bau. V nedalekém Státním muzeu Berlína má zase výstavu fenomén květinových ilustrací malířky a entomoložky Marie SibyllyMerianové.
Rakousko-amerického architekta a vizionáře Friedricha Kieslera (1890–1965), narozeného na Ukrajině, představuje výstava prostřednictvím jeho nejodvážnějších a nejoriginálnějších počinů. K těm patří Kieslerovo řešení scény pro Čapkovu hru R.U.R. z roku 1923, kdy byla v Berlíně uvedena. Jeho pojetí jeviště jako živého organismu, v němž propojil stroje se světelnými a zvukovými efekty včetně filmové projekce, přineslo Kieslerovi první velký úspěch s mezinárodním ohlasem. O dva roky později ho český a rakouský architekt a designér Josef Hoffmann přizval k realizaci expozice Rakouského pavilonu na Mezinárodní výstavě dekorativních umění v Paříži. Kiesler pro ni vytvořil pohyblivou strukturu nazvanou Město v prostoru a opět zaujal estetickým viděním i technickou propracovaností nápadu.
V roce 1926 se umělec i s manželkou Stefi Fischerovou odstěhoval do New Yorku, kde žil až do své smrti. Amerika, lačná všeho nového, pobídla Kieslera k ještě větším experimentům. Zde začal spolupracovat se surrealisty v čele s Marcelem Duchampem, jejich umělecké představy dovedl do krajnosti teoreticky i prakticky. Kieslerovo dílo stejně jako některá jeho vědecká pojednání nebyla řadou vrstevníků pochopena a dodnes budí údiv a asociace s vesmírným prostorem.
Berlínská výstava přináší Kieslerovy plány, makety, fotografie i filmovou dokumentaci. Je vystaven Kieslerův biomorfní nábytek, realizace stavby Svatyně knihy v Jeruzalémě, jeho „Nekonečný dům“, návrhy moderních kinosálů, divadel, výkladních skříní, zařízení galerií i rodinných domů s astronomickými prvky či ultramoderní řešení domác- ností. Všechna díla spojuje umělcova snaha o bezprecedentní unikátnost. Modely nábytku byly vyráběny v malých sériích, nejsou proto příliš známy, řada jeho sochařských i jiných projektů je nyní vystavena vůbec poprvé.
Prim berlínské výstavy ale patří citované divadelní scéně pro R.U.R., kterou expozice detailně rozebírá prostřednictvím fotek, nákresů, výpočtů i videozáznamu. Pro českého návštěvníka je příjemné setkat se zde tolikrát se jménem Karla Čapka, citovaného Kieslerem v superlativech.
Výstava o životě a díle malířky a entomoložky Marie SibyllyMerianové (1647–1717) přenese návštěvníky z Kieslerova světa techniky do říše fauny a flóry. V malém grafickém kabinetě berlínského muzea – doslova našlapaného exponáty – je přítmí, kresby staré stovky lety by světlo poškodilo. Bohužel je zde i dost dusno a fronty téměř před každým exponátem. Dílo německo-švýcarské umělkyně proslavené kresbami rostlin a hmyzu nebývá příliš vystavováno, přestože byl její portrét na pětisetmarkové bankovce. Kreslit se učila od svého otčíma, malíře Jacoba Marelly. Od dětství ji zajímala fauna i flóra, již jako malá sbírala hmyz. V osmadvaceti letech vydala tiskem svůj první herbář, o pár let později ji proslavila kniha Nádherný přerod housenek a jejich zvláštní květinová potrava.
V roce 1699 se vydala do Surinamu, kde zpracovala tamní hmyz a rostliny a stala se nejslavnější entomoložkou své doby. Její věrné ilustrace, sloužící k vědeckým účelům, byly znovuobjeveny a doceněny až ve 20. století. Detailní kresby (většinou akvarely na papíře) hyacintů, tulipánů, kopretin, trav, semen, larev a dalšího nepřeberného množství rostlinek a hmyzu se dají přirovnat k fotografiím.
Expozici doplňuje několik autorů, v jejichž tvorbě se objevila stejná tematika – Georg Flegel, Albrecht Dürer nebo Adrian Zingg... samí muži. Záliba uspořádat a ilustrovat herbáře byla totiž u dívek za života M. S. Merian zcela neobvyklá.
Kdo si vyjede v těchto dnech do německé metropole, narazí na dvě vizionářské výstavy. První se věnuje architektuře první poloviny 20. století, druhá hmyzu, larvám a květenstvím.
Autorka je publicistka