Jak zlatokop Kožíšek k polovině nádraží přišel

Několik let trvající bitva o vlastnictví českobudějovického autobusového nádraží se dočkala zajímavého zvratu. Nejvyšší soud nedávno zrušil dosavadní rozsudky, a právní spor tak vrátil tam, kde byl před pěti lety.

Dosud se o stavbu v hodnotě více než miliarda korun prali dva podnikatelé s velmi problematickou pověstí. Na jedné straně stojí Milan Kožíšek, který koncem 90. let proslul sháněním peníze na těžbu zlata v Ugandě a několikrát byl vyšetřován. Proti němu bojuje jihočeský developer Petr Toušek, který zbankrotoval, a dokonce byl pravomocně odsouzen. Ten byl dlouho považován za autora projektu a ještě na přelomu tisíciletí vnímán jako nová hvězda české realitní scény. Pak mu ale došly peníze.

Právě v rámci Touškovy insolvence, kterou řeší Krajský soud v Českých Budějovicích, probíhá klíčový spor. V majetkové podstatě se nachází 50 procent společnosti CB Mercury center, která velmi neobvyklou budovu s obchodním centrem a autobusovým nádražím na střeše vlastní. Kožíšek však už od září 2012 tvrdí, že právě on byl skutečným majitelem a Toušek hrál pouze úlohu bílého koně.

Nečekaný soudní zvrat

Všechny soudy zatím jeho tvrzení odmítly, a některými Kožíškovy kroky se dokonce zabývala policie. Nyní ale uspěl s dovoláním k Nejvyššímu soudu. Ten všechny dosavadní rozsudky na přelomu března a dubna zrušil (rozsudek ale zveřejnil až tento týden) s tím, že na českobudějovickém soudě se nedodržoval rozvrh práce. Zároveň dal Kožíškovi za pravdu v tom, že smlouva, kterou měl akcie v roce 2007 nabýt, je platná.

„Rozsudek jsme zatím nestihli podrobně zkoumat, ale působí na nás velmi zvláštně. Pokud spor řešil špatný soudce, měl by se případ vrátit na začátek. Nejvyšší soud ale zároveň tvrdí, že je smlouva platná. Tak jak se budou noví soudci rozhodovat?“říká Touškův advokát Tomáš Pelikán.

„Mohu se domnívat, že v dalším řízení dojde k potvrzení mého vlastnického práva k těmto akciím. Přesto si nedovolím, vzhledem ke zvláštnostem předchozího průběhu řízení na českobudějovickém soudu, dovozovat výsledek,“uvedl pro LN Milan Kožíšek.

Ve stínu PPF

Aby toho nebylo málo, kolem nádraží se už delší dobu točí lidé a firmy spojení se skupinou PPF nejbohatšího Čecha Petra Kellnera. Ta kdysi pomohla stavbu financovat. Exmanažer PPF Karel Pražák (tvrdí, že s Kellnerem již nemá nic společného) nedávno koupil druhou polovinu akcií. A spekuluje se, že má zálusk i na tu první, o níž se nyní přou Toušek s Kožíškem. PPF Banka navíc odkoupila pohledávku za Touškem od České spořitelny (resp. jejího fondu Czech and Slovak Property Fund) v nominální hodnotě více než 130 milionů korun. Tím de facto ovládla celé insolvenční řízení. Že se spořitelna pohledávky zbavila, není zas až takové překvapení. Předchozí insolvenční správce Miroslav Kořenář po ní vymáhal pokutu v odpovídající výši, protože údajně zanedbala své povinnosti.

Jak je vidět, celý příběh kolem budějovického nádraží je extrémně zamotaný a ve světle všech probíhajících sporů je vlastně zázrak, že dále funguje a na jeho střeše ještě dnes parkují autobusy z celého Jihočeského kraje.

„V případě Mercury centra má své zájmy řada významných hráčů, odmístních konkurzních správců přes investiční skupinu pana Karla Pražáka až po Českou spořitelnu, která výstavbu také úvěrovala. Všech těchto osob se rozhodnutí Nejvyššího soudu může ekonomicky dotýkat a vyvolat jejich reakci,“uvedl lakonicky Kožíšek na dotaz LN, zda v případě úspěchu hodlá akcie dále prodat.